Mějme krásná brownfields

21. 3. 2005 - Halina Adámková, Zpravodaj pro místní Agendy 21

Ze schválené Strategie udržitelného rozvoje České republiky vyplývá, že se v oblasti územního plánování mají přednostně využívat opuštěné, již dříve využívané plochy - brownfields. Znovuvyužití těchto mnohdy velice strategických ploch může zcela změnit vzhled obcí a měst. V následujících řádcích bychom vám chtěli tuto problematiku blíže nastínit tak, aby tato území mohla opět krášlit naše města, obce a krajinu.

Definice brownfields

Brownfields je plocha, která ztrácí, nebo již ztratila svoje původní funkční využití. Obvykle se nachází na území sídla (v centru, na okraji, výjimečně mimo něj.), má větší rozlohu (zpravidla se uvádí 2 ha a více) a nese si ekologickou zátěž (většinou poměrně značnou).

Jedná se především o bývalé průmyslové areály, krajinu poškozenou těžbou, a okrajově je možné mezi brownfields zařadit i opuštěné vojenské areály. V poměrně masivním rozsahu postihl stejný osud i řadu zemědělských objektů (kravíny, seníky, silážní jámy apod.). Specifickými venkovskými brownfields jsou také gigantické betonové krychle - kulturní domy postavené v éře socializmu, kde dnes funguje maximálně pohostinské zařízení a jinak pro ně obce nemají využití.

Brownfields se často nalézají v atraktivních lokalitách, kde se volné pozemky už vůbec nevyskytují. Regeneraci českých brownfields odstartovali soukromí investoři - za zmínku stojí třeba pražský Karlín, kde byl rozsáhlý průmyslový komplex dílem přestavěn, dílem odstraněn. Podle odborníků se v budoucnosti stane jedním z největších projektů kladenský brownfields - podle hrubých odhadů jde o 500 hektarů pozemků. Před nedávnem se problémem začala zabývat i státní správa, především Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu, agentura CzechInvest, vedle nich pak samozřejmě místní samospráva.

Typy brownfields

Z hlediska polohy a míry znečištění existují čtyři typy brownfields. O ten první se vzhledem k jejich velmi dobré poloze postará sám trh. Druhý typ, který už nemá tak exkluzivní polohu, potřebuje veřejnou podporu a intervenci veřejných prostředků, obvykle v poměru 1:5 až 1:10. Ve třetím případě je rozvoj veden více sociálními cíli či cíli ochrany životního prostředí - v tomto případě je zapotřebí vyšší intervence v poměru 1:1 až 1:4. V posledním případě se jedná o hazard ohrožující zdraví a životní prostředí a to tehdy, kdy není možné dohledat či přivést k zodpovědnosti toho kdo znečištění způsobil. Zde platí vždy daňový poplatník.

Bližší informace v článku z časopisu Urbanismus a územní rozvoj

Hodnota pozemků greenfields versus brownfields

Celospolečenská hodnota pozemku ve volné krajině (greenfields) je oproti pozemku v zastavěném území města (brownfields) hluboce podceňována. Z celosvětového pohledu udržitelného rozvoje území je důležité současný trend ve využívání území změnit.

Federální agentura pro ochranu životního prostředí v Německu vytvořila nástroj ochrany volné krajiny. Ten formou porovnávací metody prokazuje na finanční bázi významné ekonomické ztráty způsobené tím, že se nedostatečně využívá ploch brownfields. Podstatou metodologie je postup, kdy na základě preferenčního indexu, který reprezentuje kvalitu hodnoty místa z komplexního hlediska jednotlivých složek životního prostředí, je prokazováno, že skutečná hodnota pozemku v krajině převažuje nad výslednou hodnotou jejího požadovaného investičního využití. Tento nástroj hodnocení byl ověřován v rozhodovacím procesu místních samospráv v Německu a ukázal se být v zájmu trvale udržitelného rozvoje významným kontrolním kritériem při posuzování umístění investice do území.

Bližší informace v článku z časopisu Informace českého svazu stavebních inženýrů.

Z čeho brownfields zaplatit?

Pro revitalizaci či eliminaci brownfields jsou ve světě používány různé nástroje. Mezi nimi jde zejména o podporu investic z veřejných rozpočtů či daňová zvýhodnění. V některých zemích je dokonce zakázáno stavět mimo městská území, takže investorům nezbývá než využívat brownfields.

Znovuvyužití brownfields by nemělo a ani nemůže v žádném případě být pouze předmětem velkých národních dotačních titulů. Na to není dost peněz a ani jiným a vyspělejším národním ekonomikám se na takové řešení peněz nedostává. I s pomocí financí ze strukturálních fondů se pravděpodobně vyřeší pouze malý zlomek českých brownfields. Ve znovuvyužití brownfields se proto bude muset hlavně a velmi podstatně angažovat soukromý kapitál a soukromí investoři.

Význam komunikace obcí s veřejností

Je důležité, aby obce, které zjistí, že mají vysoké procento brownfields počítaly s osvětou co nejširší veřejnosti a s jejím včasným vtažením do celého procesu. Neproduktivní brownfields mohou obec vážně ohrožovat. Nikdy však nejsou a nebudou řešitelná v jednom volebním období, jelikož jejich revitalizace je vždy běh na dlouhou trať. Proto je pro jejich opětné využití tak nutná dlouhodobá podpora aktivní a informované veřejnosti, která své zastupitele a úředníky podpoří i v následujících volebních obdobích.

Neúčinnějšími nástroji, za pomoci kterých mohou obce a města alespoň částečně zvládat problematiku nového využití zdevastovaných ploch a objektů jsou strategické a územní plánování za přímé účasti veřejnosti. Vhodnou formou jejich uplatňování je proces místní Agenda 21 v jehož rámci se veřejnost přímo podílí na zpracovávání rozvojových koncepcí obce. Občané i zástupci odborných institucí, škol, nestátních neziskových organizací a podnikatelského sektoru tak mají možnost nejen formulovat prioritní problémy, ale podílejí se také na stanovení strategických cílů pro hlavní oblasti společenských aktivit, které jsou sjednoceny linií principů udržitelného rozvoje. Podílejí se mimo jiné na definování zásad racionálního, efektivního a šetrného využívání krajiny i na určení limitů prostorového růstu obce. Soubor indikátorů kvality prostředí a udržitelného rozvoje pak samosprávám i občanům umožňuje kontrolu plnění cílů strategií, tedy i v oblasti revitalizace "brownfields".

Zejména v lokalitách v centru obcí se bez podstatného a včasného zapojení veřejnosti a dlouhodobé informační kampaně může stát, že se veřejnost bude cítit projektem ohrožená a projekt proto naprosto odmítne. To se může projevit nejen ve zpoždění povolovacího řízení, ale také až později ve výši vandalismu, který na takový dokončený objekt útočí. V obou případech to stojí investora mnoho peněz a obec musí řešit zbytečné konflikty. Takové soukromé prostředky a veřejné úsilí jsou daleko lépe využité na podporu shody a ne na řešení konfliktů s dotčenou veřejností.

Další informace o komunitním plánování na stránkách CpKP, Nadace Partnerství - www.prostranstvi.cz

Úloha NNO při znovuvyužití brownfields

Neziskový sektor má v procesu revitalizace brownfields několikanásobnou úlohu. Různé druhy neziskových organizací mohou vystupovat v různých rolích. Převážná většina z nich je pozitivní - ba nezbytná - pro podporu problematiky opětného využití brownfields. Neziskový sektor je však obcemi zejména v povolovacích řízeních pojímán často jako ryze negativní jev a výhoda včasného zapojení všech jeho složek na procesu revitalizace brownfields nemusí být obcemi vždy plně pochopena. Svými znalostmi a dobrovolnou kapacitou přispívá neziskový sektor k budování potřebné kolektivní místní expertizy a plní také roli kritika, pokud se věci nevyvíjejí správným směrem.

Role NNO v procesu revitalizace brownfields:

* Úloha vizionáře a průzkumníka. Přes své národní a nadnárodní kontakty získávají tyto neziskové organizace zkušenosti od organizací, které se o obdobnou činnost již pokoušely a projekty na brownfields buď iniciovaly nebo realizovaly a přenášejí tak tyto zkušenosti do okolí.
* Úloha ochránce specializovaných hodnot spočívající v neustálé kontrole dodržování určitých zásad. To platí zejména pro neziskové organizace zabývající se aktivní ochranou životního prostředí, sociální činností nebo ochranou památek.
* Úloha realizátora jednotlivých iniciativ a projektů. Neziskové organizace, se budou aktivně na procesu opětného využití brownfields podílet tím, že budou iniciovat, formulovat a pomocí grantových systémů také realizovat investiční záměry, zejména ty s vysokou sociální potřebností. Budou za obec a její instituce jednat tam, kde ta to neumí, nemůže, nebo jí to nepřísluší. Proto bude veřejná správa s neziskovým sektorem na tomto druhu aktivity spolupracovat a jejich projekty spolufinancovat.
* Úloha investora nebo nájemce opětně využitých nemovitostí. Výhodné je, že činnost například zahrádkářů, výrobních a tělovýchovných svazů, profesionálních a profesních sdružení a dalších je často financována z členských příspěvků, tudíž má relativně stabilní finanční zdroje. * Úloha "hlídacího psa". Na tento druh neziskového sektoru, kritizujícího a upozorňujícího na vše zlé a nepravé obvykle narazíme, nevytvoříme-li pro záměrem dotčenou komunitu hned zpočátku otevřené prostředí, ve kterém by byla konzultována a měla pocit že její hlas byl vyslyšen.

Ne všechny role neziskového sektoru budou obvykle obsazeny místními organizacemi, některé z nich mohou být zastoupeny organizacemi národními či dokonce nadnárodními a příslušné dotační tituly podporující jejich činnost by na to měly brát ohled.

Pokud se chcete o problematice brownfields dozvědět více, doporučujeme následující odkazy:

Publikace k brownfields:
- J. B. Jackson a kol.: Brownfileds snadno a lehce (PDF formát)
- Ústav pro ekopolitiku: Revitalizace "brownfields" v obcích ČR, metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů (PDF formát)

Zdroj - další odkazy:

- Brownfieldsinfo
- Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s.
- National Brownfield Assosiation
- Časopis Essentia
- Články z časopisu Stavební fórum
- Článek z časopisu Vesmír
- Příspěvky na serveru e-Architekt

Článek jsme převzali ze Zpravodaje pro MA21 v ČR č. 2/2005, který vydává Český ekologický ústav - Oddělení ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: