Kůrovcová kalamita v okolních státech v roce 2023

3.12.2024
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008

Velkoplošné přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2023 v regionu střední Evropy (Rakousko, Česko, Německo, Polsko, Slovensko) „nevyrovnaně stagnovalo“ a celkově bylo evidováno přibližně stejné množství napadené hmoty jako v roce 2022, kolem 30 mil. m3.
V jednotlivých státech se situace liší. Pokles napadení byl hlášen pouze z Česka a Polska. V případě Česka především z důvodu extrémně vysokého objemu napadení v předchozích letech, v případě Polska vzhledem k obecně nízké míře napadení.
Naopak na Slovensku, v Rakousku a v Německu bylo v roce 2023 celkově zaznamenáno zvýšení objemu kůrovcového dříví – nejvíce v Německu (z cca 16 mil. m3 na více než 18 mil. m3), na Slovensku a v Rakousku bylo evidováno mírné meziroční zvýšení (v SK z 1,8 mil. m3 na cca 2 mil. m3, v AT z 3,7 mil. m3 na 3,9 mil. m3).
Oba kůrovcovou kalamitou nejvíce zasažené státy, tedy Česko a Německo, i v roce 2023 nadále „vévodily“ celkové situaci. Z přibližně 30 mil. m3 kůrovcového dříví evidovaného v roce 2023 v celém regionu střední Evropy jich na tyto dva státy připadalo cca 23 mil. m3, tedy přes 3/4 celkového objemu (přitom podíl smrkových porostů obou států činí necelých 60 %).
Německo
V Německu bylo v roce 2023 evidováno kolem 18 mil. m3 kůrovcové hmoty (v roce 2022 cca 16 mil. m3). Situaci charakterizovaly velké regionální rozdíly, přičemž nejvíce hmoty bylo tentokrát napadeno kromě Bavorska v Durynsku (cca 6 mil. m3, z rozlohy cca 0,2 mil. ha smrčin), Bádensku-Würtenbersku (cca 2 mil. m3, z rozlohy 0,45 mil. ha) a v Severním Porýní-Vestfálsku (necelé 2 mil. m3, z rozlohy 0,25 mil. ha smrčin).
V obou spolkových zemích sousedících s Českem, tedy v Bavorsku a Sasku, je hlášena zcela rozdílná situace: v Bavorsku byl zaznamenán nárůst napadení, a to o více než jednu třetinu na hodnotu cca 6,3 mil. m3 (v roce 2022 cca 4 mil. m3, z rozlohy cca 1 mil. ha smrčin); v Sasku byl naopak zaznamenán zřetelný pokles (o více než polovinu) a evidováno bylo cca 0,3 mil. m3 (v roce 2022 cca 0,7 mil. m3, z rozlohy necelých 0,2 mil. ha smrčin).
Lokálně a regionálně jde nadále o alarmující hodnoty, v případě Bavorska a přilehlého Durynska je rok 2023 dokonce hodnocen jako zatím nejméně příznivý ve známé historii – evidované objemy kůrovcového dříví jsou v obou zemích „rekordní“.
V roce 2023 se Německo celkově stalo ve střední Evropě státem nejvíce napadeným smrkovými kůrovci – přepočet kůrovcového napadení na jeden hektar smrkových porostů reprezentuje hodnotu 6,7 m3/ha (druhé je Česko, kde přepočet činí 3,8 m3/ha).
Rakousko
V Rakousku došlo podle hlášení v roce 2023 k mírnému zhoršení kůrovcové situace, celostátně bylo evidováno kolem 3,9 mil. m3 napadené hmoty (v roce 2022 cca 3,7 mil. m3). Jako nejvážnější je situace znovu hodnocena v alpských oblastech Východního Tyrolska a Korutan, kde došlo k opakovanému meziročnímu nárůstu objemu napadené hmoty, byť méně dramatickému než v letech 2021/2022.
Slovensko
Kůrovcová kalamita na Slovensku v posledních letech více méně stagnuje, resp. mírně narůstá – v roce 2023 bylo dle dostupných informací napadeno cca 2 mil. m3 smrkové hmoty (v roce 2022 cca 1,8 mil. m3).
Zpomalující se dynamika vývoje gradace výrazně souvisí s tím, že disponibilní smrkové porosty se již nalézají převážně pouze ve vyšších nadmořských výškách, kde se více projevuje vliv příznivějšího charakteru počasí posledních dvou let a neumožňuje rychlý přechod do epidemického rozvoje lýkožroutů.
Tlumení gradace podkorního hmyzu na smrku je ale na druhé straně dlouhodobě velmi znesnadněno zákonnými podmínkami ochrany přírody, které ve svém důsledku v rozsáhlých oblastech horských chráněných územích účinně omezují praktické možnosti ochrany lesa.
Polsko
V Polsku je rozsah kůrovcového napadení a celkový vývoj situace v úhrnu trvale značně příznivý. V roce 2023 bylo v Polsku evidováno celkové napadení ve výši kolem 0,5 mil. m3 (v roce 2022 cca 0,75 mil. m3). Velmi příznivý stav je nepochybně zapříčiněn především dosud konsolidovanější situací v tamějším lesním hospodářství, kde cca 80 % všech lesů spravují státní lesy, které jsou právně, organizačně, kapacitně i personálně potřebným způsobem vybavené.
Poznámka: Údaje o výskytu škodlivých faktorů za rok 2023 byly čerpány z podkladů publikovaných pro Slovensko a Polsko v posledním čísle Zpravodaje ochrany lesa (ZOL, sv. 27/2024, 1-88), pro německy mluvící státy z každoročního přehledu Waldschutz – Waldschutzsituation 2023/24, který vychází v německém spolkovém lesnickém časopisu AFZ Der Wald (AFZ Der Wald, 9/2024, 1-71).
Zpracováno podle údajů z publikace Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2024, která je stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/06/ZOL_Suppl_2024.pdf
Připravil Jan Řezáč, VULHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: