Econnect - zpravodajství

Tiskové zprávy

Deset dobrovolníků převezme cenu Křesadlo 2005

28.2.2006 - PRAHA (Hestia - Národní dobrovolnické centrum ) - Pražský primátor Pavel Bém ocení ty, kteří svůj volný čas věnují potřebným lidem. 1. března 2006 v 18.00 hod, Rezidence primátora hl. m. Prahy (Mariánské nám. 1, Praha 1).

Již popáté převezme desítka dobrovolníků z rukou primátora Pavla Béma, patrona Křesadel Tomáše Töpfera a ředitelky Hestia – NDC Olgy Sozanské ceny Křesadlo, které jsou určeny „obyčejným lidem, kteří dělají neobyčejné věci“. Jde o symbolické poděkování těm, kteří zdarma svůj volný čas věnují obecně prospěšným činnostem, pomáhají postiženým lidem či vedou různé organizace, které rehabilitují myšlenku dobrovolnictví.

Cenu Křesadlo dostávají lidé, které vybrala komise složená ze zástupců neziskových organizací, novinářů a zástupců státní správy a samosprávy. Mezi oceněnými za rok 2005 byly zastoupeni lidé různého věku a zaměření. Oceněn byl například policejní komisař za poradenskou činnost v Bílém kruhu bezpečí. Specializuje se na problematiku dětských obětí a prevenci kriminality zaměřenou na tuto věkovou a velmi ohroženou skupinu. Další dobrovolník – student s handicapem – byl oceněn za osvětu, pomoc a informační službu poskytovanou nejen tělesně postiženým, ale i zdravým lidem. Zajímavým přínosem další oceněné studentky byla myšlenka využití canisterapie (terapie za pomoci psa) ve zdravotnickém zařízení při léčbě dlouhodobě nemocných dětí v motolské nemocnici.

Letos poprvé bude také ocenění předáno firmě. Tým třiceti dobrovolníků z řad zaměstnanců spol. UNILEVER ČR se zapojil do obnovy povodní poničeného Karlína a podílel se na desítce dalších dobrovolnických projektů.

Dobrovolníků, kteří obdrží cenu Křesadlo za rok 2005, bylo mimo Prahu v dalších deseti městech České republiky více než čtyři desítky (Brno, Frýdek-Místek, Havlíčkův Brod, Jindřichův Hradec, Kladno, Liberec, Plzeň, Turnov, Ústí nad Labem, Zlín).

„Jsem rád, že v našem městě žijí lidé, kterým není lhostejný osud jejich spoluobčanů a ve svém volném čase se věnují těmto záslužným aktivitám. Proto jsem poctěn, že těmto dobrovolníkům můžeme alespoň tímto způsobem poděkovat. Věřím, že v budoucnu počet spoluobčanů zapojených do dobrovolnických aktivit stále poroste,“ uvádí primátor hl. města Prahy MUDr. Pavel Bém.

„Chceme dobrovolníkům poděkovat za obrovské množství práce, které doceňují především ti, kteří pomoc dostávají. Rádi bychom také vzbudili v lidech větší zájem o dobrovolnickou činnost a respekt k těm, kteří ji vykonávají,“ říká Olga Sozanská, ředitelka Hestia – Národního dobrovolnického centra.


HISTORIE CENY KŘESADLO
Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci

Křesadlo 2001 - 2002
Myšlenka každoročního ocenění dobrovolníků vznikla v rámci Mezinárodního roku dobrovolníků v roce 2001, kdy jsme se dozvěděli, že podobné ceny se dávají nejen v USA, ale existují i v některých okolních zemích, například v Maďarsku, kde ji předává každoročně prezident.

Na mezinárodní konferenci o dobrovolnictví v Kroměříži na jaře 2001 jsme o tom hovořili s Arlene Schindler, dlouholetou propagátorkou dobrovolnictví v USA, která řekla: „Je to ocenění pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“, a motto bylo na světě. Hledali jsme ještě název ceny, mimo jiné byla v návrzích i cena Ferdy mravence - práce všeho druhu, která neprošla, protože je to pouze ryze česká figurka. Nakonec jsme se shodli na názvu Křesadlo.

Problém nastal při výrobě Křesadla, zadali jsme návrh akademické malířce Aleně Šrámkové, která ale nemohla nalézt žádný vzor. V muzeích jsou často dva kamínky, kterými se o sebe křeše, někteří znají z dětství mechanické kovové křesadlo na zapalování plynového sporáku, je to velmi průmyslový předmět - ohnutý kovový pásek se škrtacím kamínkem. V ilustracích k pohádkám Hanse Christiana Andersena je na obrázcích křesadlo v rukách lidiček nejasně zobrazeno - možná i ilustrátor měl podobné potíže.
Nakonec výtvarnice udělala několik návrhů, komise jeden vybrala a student Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jiří Papcůn dva roky Křesadla vyráběl. Byl to předmět hodný Járy Cimrmana - zapalovač bez benzinu v dřevěném stojánku, ale podstatné bylo jeho poslání - dobrovolníci pomáhají vykřesat jiskry lidství.

V roce 2001 se poprvé předávala Křesadla kromě Prahy (10 Křesadel) ještě v Havlíčkově Brodě (3x) a v Kroměříži, kde mají vlastní model - dva křemínky v krabičce s troudem. V roce 2002 to bylo již 31 Křesadel, které kromě Prahy (10x) předávala naše partnerská dobrovolnická centra v dalších šesti městech - Česká Lípa (3x), České Budějovice (4x), Pelhřimov (3x), Olomouc (3x), Ústí nad Labem (5x) a Zlín (3x).

Křesadlo 2003, 2004, 2005 ...
Na podzim 2003 nám napsal Josef Porsch - jeden z dobrovolníků oceněných Křesadlem v roce 2002. V jeho dopise stálo, že by bylo pěkné předávat lidem skutečné křesadlo, třeba vkusně zabalené nebo umístěné do stojánku. Byl by to dar funkční, který by spojoval lidi s dávnými tradicemi a třeba je i motivoval, aby se naučili křesadlo používat. Rozdělat oheň pro druhé je myšlenka ceny jako projevu služby. Pravé křesadlo, jak pan Porsch uvedl, je vykovaný kus železa stočený konci k sobě. Konce bývají ještě několikrát ozdobně zatočeny. Křesadlem se křeše o pazourek - a to je ten předmět, který používali staří Slované a před nimi Keltové.
Na tento nápad jsme zareagovali a spolu s kolegou Porschem jsme na hradě Křivoklát objevili kováře Jaroslava Zívala, který podle starých vzorů vyrobil opravdové a funkční Křesadlo. Atmosféra hradu Křivoklát, kde jsme byli jeden podzimní večer novou podobu Křesadla objednat, byla působivá a každé křesadlo si jí nese v sobě. Návod, jak křesadlo používat je jednoduchý. Když nenajdete pazourek, stačí i kousek křemene a jiskry lítají ...

V roce 2003 bylo rozdáno celkem 40 Křesadel, z toho 10 Křesadel v Praze, 8 ve Zlíně, po 6 v Ústí nad Labem a v Písku, a po 3 v Havlíčkově Brodě, Hradci Králové a na Kladně a 1 Křesadlo v Turnově. Podobně v roce 2004 opět 10 Křesadel v Praze, dále 8 v Ústí nad Labem, 6 v Českém Těšíně, 4 v Hradci Králové a v Českých Budějovicích, a po 3 kouscích v Havlíčkově Brodě, na Kladně a v Liberci.
Na ocenění dobrovolníků Křesadlem za rok 2005 se připravuje Praha, Plzeň, Liberec, Frýdek-Místek, Ústí nad Labem, Jindřichův Hradec, Kladno a Turnov.

Zpracoval: Jiří Tošner
jtosner@hest.cz


STATUT CENY KŘESADLO
Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci

1. Preambule
CÍLEM UDĚLOVÁNÍ CENY KŘESADLO JE OCENIT DOBROVOLNÍKY, ZVIDITELNIT DOBROVOLNICTVÍ A NEZISKOVÝ SEKTOR, VZBUDIT V LIDECH ZÁJEM O DOBROVOLNOU ČINNOST I RESPEKT K TĚM, KTEŘÍ JI VYKONÁVAJÍ.

MYŠLENKA UDĚLOVÁNÍ CENY KŘESADLO JE DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM HESTIA.

NAŠÍM CÍLEM JE, ABY KŘESADLA BYLA NEJEN V PRAZE, KDE SE UDĚLUJÍ OD ROKU 2001, ALE TAKÉ V ŘADĚ DALŠÍCH REGIONŮ, KRAJŮ A MĚST.

V LETECH 2003 A 2004 TO BYLO JIŽ 8 KRAJŮ A MĚST, VE KTERÝCH PŘEDÁVÁNÍM CEN KŘESADLO OCENILI SVÉ DOBROVOLNÍKY A ZVIDITELNILI ČINNOST NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ.

KŘESADLO JAKO PŘEDMĚT JE AUTORSKÝ ORIGINÁL JAROSLAVA ZÍVALA, KOVÁŘE Z HRADU KŘIVOKLÁT.

KDO JE DOBROVOLNÍK?
„Dobrovolníci jsou odvážní lidé a jsou ochotni se za něco postavit. Jsou ochotni zasvětit své ruce, svou mysl a především svá srdce službě ostatním. Tím přinášejí lidem naději a dodávají jim sílu k překonávání jejich slabostí. Odměnou za to jim je vědomí, že jejich činnost má skutečný význam. Jejich odvaha a odhodlání by měly být pro nás pro všechny inspirací k činům.

Dobrovolníci mohou transformovat naši společnost ku prospěchu svých spoluobčanů. Aby se tak stalo, společnost musí považovat dobrovolnou činnost za významnou hodnotu a podporovat působení dobrovolníků doma i v zahraničí.“
(Z poselství generálního tajemníka OSN Koffiho Annana k zahájení Mezinárodního roku dobrovolníků – 2001)

CO JE DOBROVOLNICTVÍ?
V době globalizace a nepřetržitých změn se svět stále zmenšuje, je složitější a vzájemná závislost vzrůstá. Dobrovolnictví, individuální nebo skupinová činnost, umožňuje:
- udržovat a posilovat lidské hodnoty jako je družnost, zájem o druhé a služba jiným lidem;
- jednotlivcům uplatňovat svá práva a odpovědnost jako příslušníci komunity a možnost se po celý život učit, růst a realizovat svůj lidský potenciál;
- propojení navzdory překážkám, které nás neustále rozdělují, abychom mohli žít ve zdravých, udržitelných komunitách a abychom mohli společně usilovat o nalezení nových řešení pro společné úkoly a mohli utvářet náš osud;
(Z deklarace o dobrovolnictví přijaté IAVE - Mezinárodní asociací pro dobrovolnické úsilí na 16. světové konferenci dobrovolníků, konané v Amsterodamu v lednu 2001)

2. Pravidla pro udělování ceny
CENY KŘESADLO SE UDĚLUJÍ JEDENKRÁT ROČNĚ, A TO:
a) v Praze uděluje ceny HESTIA,
b) v dalších krajích, regionech či městech uděluje ceny nezisková organizace – smluvní partner HESTIA.
S pořádající partnerskou organizací uzavře Hestia smlouvu obsahující podmínky spolupráce, a to zejména závazek:
- poskytnout sdružení Hestia informace o způsobu výběru komise, výběru oceněných, o přípravách a průběhu předávání ceny, o způsobu mediální prezentace a výběru případných sponzorů;
- poskytnout sdružení Hestia tiskové materiály spojené s předáváním ceny Křesadlo, včetně charakteristik oceněných dobrovolníků určených pro veřejnou prezentaci;
- uhradit dohodnutou cenu za výrobu Křesadel, včetně režijních nákladů Hestia;
- dbát svým jednáním o zachování „dobrého jména“ ceny Křesadlo;
HESTIA se zaváže smluvnímu partnerovi poskytnout zejména:
- „know how“ potřebné pro realizaci předávání cen Křesadlo;
- potřebný počet Křesadel ve smluveném termínu za předem dohodnutou cenu, zahrnující cenu Křesadel, včetně režijních nákladů;
- zveřejnit materiály o předávání ceny a oceněných dobrovolnících na www stránkách HESTIA (www.hest.cz) i na stránkách o dobrovolnictví (www.dobrovolnik.cz, www.volunteer.cz).
Součástí smlouvy bude harmonogram přípravy i udílení cen v regionu.

CENY SE UDĚLUJÍ SLAVNOSTNÍM ZPŮSOBEM, A TO:
- za každý kalendářní rok obvykle v období kolem 5. prosince u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků, resp. v únoru následujícího roku v rámci kampaně „30 dní pro neziskový sektor“;
- v Praze předává cenu obvykle primátor hl. m. Prahy (v kraji obvykle hejtman, případně jeho zástupce, ve městě na příklad starosta, jeho zástupce a pod.);
- na předávání ceny zveme všechny nominované, navrhovatele i zástupce organizací, kde dobrovolníci působí - poděkování patří všem;

KDO MŮŽE CENU ZÍSKAT:
- občan - fyzická osoba, která vykonává dobrovolnou činnost v Praze či v kraji, regionu, městě, kde bude cena udělována;
- dobrovolník, který pomáhá v neziskové organizaci, nebo i nezávisle na organizaci;
- ročně lze udělit max. 10 cen v každém kraji, regionu, městě. Ve výjimečných případech může komise na základě svého zvážení udělit mimořádnou cenu (např. ocenění vybraných zaměstnanců, kteří přijali dobrovolníky mezi sebe a vytvořili jim dobré podmínky);

KDO NAVRHUJE KANDIDÁTY CENY:
- právnická osoba, obvykle nezisková organizace, nebo fyzická osoba - občan;
- návrh na udělení ceny obsahuje:
- základní osobní data a kontaktní spojení na kandidáta ceny;
- popis činnosti kandidáta ceny a důvody pro jeho navržení;
- stručnou charakteristiku a kontaktní spojení navrhovatele;
Doporučení pro navrhovatele:
- dobře popsat charakter dobrovolné činnosti kandidáta v kontextu jeho života a profese či studia, i z hlediska přínosu pro organizaci, ve které dobrovolník působí;
- uvést délku dobrovolné činnosti (může být stanoveno minimum 6 měsíců, či 1 rok);
- popsat konkrétní obsah či náplň dobrovolné činnosti;
- uvést něco výjimečného – zajímavá cílová skupina, tvořivý nápad, netradiční činnost...
Podmínkou udělení ceny je souhlas navrženého kandidáta ceny Křesadlo se zveřejněním jeho jména a důvodu, proč mu byla cena udělena. V případě jeho nesouhlasu s publicitou, dostane cenu další kandidát v pořadí.

KDO VYBÍRÁ OCENĚNÉ:
- výběrová komise obvykle složená se zástupců neziskových organizací, zástupců kraje, regionu, města či městských částí, zástupců médií a komerčních firem podílejících se na charitativních projektech;
- komisi obvykle předsedá zástupce pořádající neziskové organizace – smluvního partnera HESTIA;
- doporučený počet členů komise je 7 – 11;
- výběrová kritéria - vodítka pro výběrovou komisi mohou být na příklad:
- dobrovolník student, zaměstnanec, či osoba samostatně výdělečně činná, senior, uchazeč o zaměstnání, žena na mateřské dovolené, zástupce firmy - dobrovolnictví jako součást firemní kultury a pod.;
- porovnání délky a charakteru dobrovolné činnosti;
- oblast působení zdravotní, sociální oblast, kulturní, ekologická a pod.;
- přínos činnosti dobrovolníka pro cílovou skupinu, pro organizaci, ve které působí, pro širší komunitu;

CENA:
Křesadlo je originální ručně vyrobený předmět s nápisem „Křesadlo“ a označením kalendářního roku. Dále se předává dopis či diplom s osobním poděkováním obvykle podepsaný primátorem hl. m. Prahy a ředitelkou HESTIA – NDC, resp. v krajích či městech podepsaný představitelem kraje či města a představitelem pořádající organizace. Možné jsou i drobné dárky od sponzorů.

Na spolupráci s Vámi se těší
Jiří Tošner
jtosner@hest.cz
224 872 077
Olga Sozanská
osozanska@hest.cz

Navrhovatel

Jméno kandidáta

Stručná charakteristika kandidáta

Bílý kruh bezpečí
Mgr. Petra Vitoušová
Prezidentka o.s. pro pomoc obětem a svědkům trestných činů
Tel.: 257 317 110
bkb@volny.cz


Pplk. JUDr. Martin Kloubek, policejní komisař
klokop@seznam.cz
tel.: 603 335 135

Pplk. JUDr. Martin Koubek je policejní komisař s téměř třicetiletou odbornou praxí, specialista v oboru vyšetřování zvláště závažné trestné činnosti. Pracuje na správě Policie české republiky hlavního města Prahy. V roce 1992 se přihlásil jako dobrovolník do Bílého kruhu bezpečí. Řekl tehdy: „Z místa činu odcházím jako policista s velikým pocitem dluhu vůči obětem, pokud stojíte o moji dobrovolnou pomoc, chci tento dluh v Bílém kruhu bezpečí obětem splácet.

Martin Koubek je vedle své náročné profese a výchovy čtyř dětí déle než 13 let dobrovolným poradcem Bílého kruhu bezpečí, jeho specializací je problematika dětských obětí a prevence kriminality zaměřená na tuto věkovou a velmi ohroženou skupinu. Jako dobrovolník v nestátní organizaci je Martin Koubek nenahraditelný v oblasti legislativních, je autorem a spoluautorem řady podnětů k zákonodárným iniciativám, které nesou značku Bílý kruh bezpečí a byly v minulosti s úspěchem schváleny. Konkrétně můžeme uvést návrh na povinnost informovat poškozené o útěku či propuštění obviněného z vazby nebo odsouzeného z výkonu trestu nebo spolupráci na novele skutkové podstaty trestného činu znásilnění, nebo také přípravu zákona o peněžité pomoci obětem násilných trestných činů a také podnět k trestnosti tzv. pronásledování. V roce 2004 se stal členem Expertní skupiny Aliance proti domácímu násilí, která na dobrovolné bázi vypracovala návrh nové právní úpravy „Zákon na ochranu před domácím násilí“. Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 7.12.2005 a nyní je v senátu.

Navrhujeme udělit cenu Křesadlo Martinu Koubkovi z mnoha důvodů, především je to člověk, který ve svém životě vždy pamatuje na pomoc bližnímu, ve své policejní profesi „neokoral“ a nepropadl profesní deformaci. Přestože denně vídá otřesné následky násilného jednání některých lidí, snaží se hledat cestu k nápravě a navrhovat řešení. Je nejen schopný pomoci, ale také věnovat svůj čas erudici ve prospěch zlepšení lidských práv, konkrétně práv obětí trestných činů. A činí tak skvělým způsobem.

DDM hl. m. Prahy
Libor Bezděk
bezdek@ddmpraha.cz


Petr Lášek
Tel.: 602 946 694
petrlasek@post.cz

Petr Lášek pracuje ve Stanici techniků jako dobrovolný spolupracovník s mladými lidmi se zájmem o amatérský film, organizuje v Praze dva festivaly amatérských filmů a na dalších se podílí formou spolupráce. Za jeho laskavého vedení vytvořili členové videoklubu desítky amatérských filmů. Kromě své dobrovolné činnosti stihne ještě práci kameramana, střihače či promítače a řadu dalších pozoruhodných aktivit, které mají jediného společného jmenovatele – film.

Pan Lášek je dobrovolným spolupracovníkem Stanice techniků již po dobu sedmi let, avšak práci s mládeží v oblasti amatérského filmu se věnuje již nepoměrně déle. Za tuto dobu „nakazil“ svým nadšením plno mladých lidí, kteří pod jeho vedením získali celou řadu významných ocenění, a to nejen na českých, ale i zahraničních soutěžích pro mládež. Navíc někteří z jeho bývalých svěřenců jsou dnes velmi úspěšnými profesionálními filmovými tvůrci.

VŠ veřejné správy a mezinárodních vztahů
P-10, Dubečská 900/10

Mgr. Anna Benešová
Mgr. Jaroslava Kněnická
Stud poradkyně a koordinátorka DC

knenicka@vsvsmv.cz
David Drahonínský
keller@centrum.cz
tel.:777 883 331

David Drahonínský patří mezi mimořádně příkladné studenty (plynulá docházka ve škole i přes handicap – vozík). Svojí neúnavnou, mravenčí prací pomáhá jak zdravým mladým lidem, tak i tělesně postiženým a snaží se o jejich bezproblémovou integraci do běžného života.
- aktivně 2x týdně pracuje v DC VŠVSMV jako dobrovolník – informační služba atd. v DC a knihovně; oblast poradenství pro studenty jiných VŠ; zjišťování problematiky dopravy po Praze (spolu s dalšími studenty) pro handicapované studenty
- pomoc při projektu „S vozíkem na rafty“ (financovala nadace HESTIA) – aktivní účast, spolu s bratrem Dominikem, na dvou víkendech při sjíždění Vltavy a Sázavy (8 tělesně postižených)
- člen občanského sdružení „Život bez bariér“ – pod záštitou tohoto sdružení pořádá besedy „Prevence proti úrazům“ (přednáší žákům základních v Praze o problematice vozíčkářů; předcházení nebezpečným situacím apod.; výrazným pozitivem je přímý kontakt mezi postiženými a zdravými dětmi a rušení bariér a odbourávání předsudků(
- student aktivně závodně střílí z luku a reprezentuje Českou republiku na domácích soutěžích.

Máme otevřeno? o.s.
Petr Eisner Dis.
Koordinátor programu Akce Pontony
Tel. 2222 12399
Petr.eisner@mameotevreno.cz

Markéta Krajníková
Marketa_kraj@yahoo.co.uk
Tel.: 721 333 929

Markéta Krajníková začala pracovat v projektu Akce Pontony – projektu občanské advokacie od začátku března 2004. V rámci programu začala pracovat s mladým mužem s mentálním postižením, týdně věnovala práci 4-5 hodin svého času a přestože pozadí této práce je velmi problematické (Markéta musela na rozdíl od jiných dobrovolníků čelit mnoha složitým situacím a problémům, kdy uživatel je vystaven velkému tlaku ze strany rodiny, která mu upírá jeho základní práva) pracovalo se jí s tímto klientem dobře.

Od května 2005 pracuje s dalším mužem s postižením a svou práci tím zdvojnásobila. S oběma klienty Markéta pracuje na uvědomění jejich práv a povinností, učí je jak využívat stejné možnosti jako lidé bez postižení. Pomáhá jim s konkrétními úkoly jako je cestování MHD, zacházení s penězi, nakupování apod. tak, aby se v těchto situacích oba muži zdokonalili a stali se v rámci daných možností samostatnými.
Od září pomáhá Markéta v organizaci zásadním podílem při průzkumu sociálních služeb v Praze a blízkém okolí. Vyplňováním dotazníků s uživateli různých sociálních služeb tráví několik hodin týdně. Práce je skutečně časově i psychicky náročná. A rovněž od září pracuje Markéta i v programu Dobromysl, kde překládá z angličtiny texty se sociální tématikou – díky svým jazykovým schopnostem zprostředkovává veřejnosti zajímavé texty. Markétu navrhujeme na ocenění pro její naprosto nadstandardní pracovní nasazení a šíři aktivit, které ve svém volném čase věnuje dobrovolnické činnosti.

LATA
Veronika Černíková
Klára Joklová
Tel.: 234 621 361
Lata@adam.cz
www.lata.cz

Jaroslav Bartoněk
Tel.: 721 614 578
kesour@post.cz

Jaroslav Bartoněk je dlouholetým dobrovolníkem projektu LATA – projektu, který se zaměřuje na práci s rizikovou mládeží.
Posláním sdružení LATA je prostřednictvím dobrovolníků působit preventivně proti riziku sociální exkluze u mladistvých a mladých dospělých klientů, vyrovnávat jejich příležitosti k plnohodnotnému životu uvnitř společnosti, zvyšovat šance na uplatnění se na trhu práce. Tento projekt je zacílen zejména na klienty, kteří mají problémy s rodinným zázemím, začleněním do kolektivu vrstevníků, budováním efektivních sociálních vazeb, osamostatňováním nebo trestnou činností. Hlavním principem projektu je společná prosociálně orientovaná aktivita dvojic (dobrovolník – klient), která vychází z individuálních potřeb klienta.

Jaroslav je v projektu zapojen již více než pět let a přestože již dokončil studium a pracuje na plný úvazek jako záchranář, aktivně se podílí na činnostech projektu a je vždy vždy ochotný pomoci i mimo rámec běžných dobrovolnických aktivit, věnovat vztahu s klientem i víkendy a tím navázat velmi kvalitní a pro klienta přínosný vztah.

Kromě toho se také podílí na doplňkovém programu „Tělocvična“. Tento program je otevřen nejen klientům LATY, ale také jejich kamarádům, kteří si chtějí zasportovat, popř. se seznámit s novými lidmi. Úkol dobrovolníků spočívá pak zejména v koridování chodu tělocvičny a činností v ní, určování základních pravidel. Práce s větším kolektivem klientů s rizikovými faktory není jednoduchá, skupina není zcela homogenní a často se vyskytnou nějaké překážky.

Důvod, proč navrhujeme Jaroslava na udělení této ceny, je ten, že oceňujeme jeho velké nasazení a potenciál, který klientům věnuje. Kdykoliv s e na něj obrátíme i s prosbou praktické výpomoci v kanceláři, která by pro nás znamenala velké obtíže, např. nákup kancelářských potřeb, smontování nábytku či stěhování, ochotně pomůže.

Na Jaroslavovi oceňujeme zejména jeho vytrvalost, kreativitu, flexibilitu, ochotu vždy pomoci a stále se učit a neutuchající optimismus, který je pro náš projekt nezbytný.

FN Motol
Mgr. Blanka Zemanová
dobrovolnik@fnmotol.cz
tel.: 224 431 047

Karolína Eckschlagerová
Karolinka.e@seznam.cz
Tel.: 607 622 716

Karolína Eckschlagerová vstoupila do motolské nemocnice oficiálně v říjnu roku 2003. Ačkoliv je teda naším dobrovolníkem něco málo přes 2 roky, odvedená práce odpovídá minimálně pěti letům dobrovolničení v běžném měřítku. Sama totiž hned na začátku přišla s myšlenkou vyzkoušet možnosti canisterapie v nemocničním prostředí (tj. aktivity za přítomnosti speciálně vycvičených psů).
Se svou fenkou Bessi začala navštěvovat dětské pacienty a postupně spolu s personálem hledala optimální podobu pro zatím neobvyklé aktivity v českém zdravotnickém zařízení. Přes nelehké začátky i nedůvěřivě se tvářící zdravotníky dokázala díky své nezdolné energii přesvědčit personál o prospěšnosti svého projektu Nejen lidé pomáhají, který Karolína vymyslela a realizovala ve FN Motol s týmem mladých lidí v rámci programu Make a Connection v létě r. 2004. V průběhu letních měsíců měli malí pacienti a jejich rodiče příležitost setkat se ve venkovních prostorách nemocnice se skupinou canisterapeutických psů. Akce měla velmi pozitivní ohlas u dětí i dospělých, na jeho základě se projekt rozvinul a nyní pejci docházejí v průběhu roku i na další 2 kliniky – dětskou psychiatrickou a za seniory do LDN. Karolína zaškolila několik dalších dobrovolníků se psi a nadále se o ně stará; projekt byl podpořen i v dalším ročníku a úspěšně se realizuje.

Ačkoliv se Karolína stala od září 2005 studentkou medicíny na 2. LF a téměř všechen volný čas věnuje studiu, nepolevila ve své dobrovolnické činnsti a navíc ji chce rozšířit – ráda by pomohla rozběhnout dobrovolnický program na oddělení dospělé onkologie – tentokrát bez podpory čtyřnohých partnerů.

Na cenu Křesadlo Karolínu navrhujeme za odvahu a vytrvalost, které projevuje v průkopnickém prosazování využití canisterapie ve zdravotnickém zařízení, protože jen díky ní mají naši pacienti možnost se opakovaně těšit z náštěv psích kamarádů.

FN Motol
Mgr. Blanka Zemanová
dobrovolnik@fnmotol.cz
tel.: 224 431 047

Martina Kolbeová
Martina_kolbeova@cz.tesco-europe.com
Tel.: 776 319 289

Martina Kolbeová se začala dobrovolnictví v motolské nemocnici věnovat v červnu 2001. Za místo svého působení si zvolila pediatrickou kliniku. Z její přítomnosti, ochoty naslouchat a hrát si do nekonečna společenské hry, se mohou těšit malí pacienti trpící diabetem i jejich ustaraní rodiče. Martina se stala spolehlivým partnerem zdravotnického personálu na oddělení a děti, které se opakovaně vracejí na hospitalizaci, se po ní často ptají.

Od roku 2004 dochází Martina navíc ještě na Kliniku dětské hematologie a onkologie. V úzké spolupráci s psycholožkou kliniky začala pronikat do náročného prostředí léčby dětí s poruchou krvetvorby a i zde se jí zdárně podařilo nalézt optimální polohu pro pomoc dobrovolníka. Již 4x se zúčastnila i projektu zážitkového tábora v Irsku pro děti, které prošly léčbou nádorového onemocnění.
Martina se stala kromě své vlastní dobrovolnické práce i cenným pomocníkem koordinátorky dobrovolníků; téměř každý týden bere s sebou na tzv. „návštěvu“ na oddělení jednoho ze zájemců o dobrovolnictví, aby mu přiblížila realitu práce s dětmi. Tato spolupráce vyústila v roce 2004 do jmenování sl. Kolbeové do role pomocného lektora při úvodních školení nových dobrovolníků. Navíc ji práce s malými pacienty zaujala natolik, že při zaměstnání začala studovat obor herní specialista a směřuje tak k proměně své dobrovolnické aktivity k životnímu poslání.

Martinu navrhujeme na Křesadlo za její všudypřítomnou systematickou a odpovědnou ochotu pomáhat druhým a také za schopnost dělit se s dalšími lidmi o své zkušenosti a učit je, co je to být dobrovolník. Ne každý můžeme jít v něčem, co děláme, tak dobrým příkladem.
Hospicové občanské sdružení Cesta domů
Olga Jarkovská olga.jarkovska@seznam.cz

Tereza Kaucká tereza.kaucka@cestadomu.cz
www.cestadomu.cz

Šimon Goldmann
Simon.goldmann@seznam.cz

Šimon Goldmann studuje 4. rokem evangelickou akademii v Praze 4 a se sdružením Cesta domů spolupracuje již 3. rokem. Vzhledem ke svému věku začal s odbornou přípravou až na podzim 2005. Absolvoval školení řidičů a kurz manipulace s polohovacím lůžkem. Jako jeden z mála dobrovolníků – mužů je oprávněn řídit služební vozidlo, zajišťuje transport polohovacího lůžka do rodin a stará se o stav zdravotnických pomůcek, opravuje je a udržuje v chodu. S dopravou pomůcek mu pomáhá zdravotní sestra domácího hospice nebo další dobrovolník. Postel je třeba vyzvednout ze skladu, naložit a odvézt do rodiny. Tam je třeba lůžko složit a uvést do provozu antidekubitní matraci. Důležité je také rodinu zaškolit v používání lůžka a antidekubitní matrace a vysvětlit vše potřebné. V tak náročné životní situaci, ve které se rodina umírajícího nachází, je Šimon schopen vzhledem ke svému mládí komunikovat otevřeně a být oporou. Jeho pomoc je celým týmem domácího hospice vnímána velmi pozitivně, je spolehlivý a zodpovědný.

Šimonovo zapojení je důležité vzhledem k jeho současnému studiu a též vzhledem k budoucímu profesnímu životu. Nemálo podstatnou roli budou hrát získané zkušenosti s umírajícími a jejich rodinami zcela nepochybně v osobním životě, ve vztahu k jeho blízkým a přátelům. Jeho zapojení je velkým přínosem pro Cestu domů, a to jako konkrétní pomoc rodinám a umírajícím, celému týmu (rychlý transport pomůcek) i v obecné rovině šíření hospicové myšlenky.


Jiřina Šiklová,
FFUK – Gender Studies o.p.s.
Praha 1, 110 00
Klimentská 17
Tel.: 22232 7106

Věra Lukášová
Jeden svět, obecně prospěšná společnost
Vera.luky@tiscali.cz
www.jedensvet.org

Znám jednu vynikající ženu a navrhuji jí na cenu Křesadlo.
Jmenuje se Věra Lukášová, ekonomka a v posledních letech diakonka českobratrského sboru na Jarově. Je již léta v důchodu, od začátku devadesátých let organizovala setkání ve spolupráci se ženami ze sdružení „Frauenunterwegs“ (Ženy na cestách) v Německu, které se setkávají a propagují dobročinou činnost mezi národy.

Před deseti lety k nám rovněž přinesla myšlenku Fair Trade, tedy spravedlivého obchodu, a takováto prodejna již 10 let existuje při evangelickém sboru na Vinohradech a u Salvátora. Před rokem obdobný obchůdek dobrého soužití otevřela i v Klimentské ulici č. 18. Prodejnu s výrobky chráněných dílen, chudých zemí světa a s výrobky společnosti Jeden svět vedou a obsluhují výhradně dobrovolníci bez nároku na plat; vyúčtování a provoz obchodu vše se dělá zdarma.

Věra Lukášová vede od roku 1993 Ekumenické setkávání s biblí a uměním. Setkání se ročně účastní kolem šedesáti, převážně starších i mladých lidí a celý týden se přednáší o křesťanství, judaismu, islámu, toleranci a o umění. Tato organizace se po celá léta scházela v Bechyni, nyní se tato setkání uskutečňují v Novém Městě na Moravě. V posledním roce také paní Věra iniciovala odhalení desky na rodném domě židovské holčičky, která pocházela z Nového Města na Moravě a svůj život skončila v Osvětimi. Zůstal po ní jen kufřík připomínající její osud, který se náhodou dostal do Japonska a tak se tisíce mladých lidí a především dětí seznamuje přes tuto dívenku (podobně jako s osudem Anny Frankové) s osudem lidí za druhé světové války.

Spol. UNILEVER ČR
Radim Kovács,
Radim.kovacs@amic.cz

Kontakt. osoba:
Michaela Dvořáková,
odd. komunikace,
tel.:224 071 612
michaela.dvorakova@unilever.com

Tým 30-ti dobrovolníků

Společnost Unilever je jednou z prvních, které berou firemní dobrovolnictví jako nedílnou součást firemní kultury.
Tým zaměstnanců se několikrát ročně zapojuje do dobrovolnických projektů – jak v Praze a středních Čechách, tak i např. na Slovensku – bez nároku na odměnu, naopak členové týmu si často na vlastní náklady pořizují nutné nářad či vybavení k realizaci projektu. Za poslední 3 roky se tým dobrovolníků podílel takřka na desítce dobrovolnických projektů.

Akce v roce 2003 v pražském Karlíně byla inspirací i pro ostatní pobočky společnosti Unilever v Evropě a ve světě a do dobrovolnických prací se zapojilo přes 4 tisíce dobrovolníků.

V roce 2005 se tým dobrovolníků ze společnosti Unilever ČR podílel na obnově vodácké loděnice v Tróji, která byla záplavami v roce 2002 téměř zničena. Dobrovolníci natírali, upravovali terén loděnice a zatravňovali plochy loděnice.

Takřka totožný tým dobrovolníků v říjnu pomáhal ve Vysokých Tatrách postižených vichřicí se sázením stromků na obnovu TANAP.
V předchozích letech se dobrovolníci Unileveru zapojili do obnovy Karlína rekonstrukcí center společenského života sloužících převážně dětem a obyvatelům Karlína, včetně domu dětí Spektrum. Ve Spektru loni pomáhala rovněž s výzdobou intariérů budovy.
Po záplavách 2003 se dobrovolníci pustili i do rekonstrukce Domova důchodců ve Všestudech, kam každoročně i s dárky míří za jeho obyvateli na Vánoční večírek.


Společnost Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s.
Sokolovská 18, 120 00 Praha 2
Ing- Karel Strachota, řed. Projektu Jeden svět na školách
www.clovekvtisni.cz
www.jedensvet.cz/skoly
karel.strachota@oneworld.cz

Karolína Chloubová
k.chloubova@seznam.cz

Karolína studuje čtvrtým rokem gymnázium při Jedličkově ústavu v Praze. Ač sama překonává různé obtíže spojené s jejím handicapem (pohybuje se na vozíčku), snaží se být prospěšná pro druhé lidi ze svého okolí dobrovolnickou činností pro společnost Člověk v tísni.
V roce 2005 pracovala jako dobrovolnice na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Pomáhala při prodeji výrobků z chráněných dílen Člověka v tísni v Africe, jehož výtěžek přispívá ke zlepšení životní situace namibijských žen a jejich rodin, které v dílnách pracují.

Karolína je jednou z nejaktivnějších organizátorek Filmových klubů Jeden svět, které pořádají středoškolští studenti na svých školách a připravují tak pro své spolužáky zajímavé projekce vybraných dokumentárních filmů s lidskoprávní tématikou a s různými doprovodnými akcemi včetně debat se zajímavými hosty. Filmové kluby organizuje na Gymnáziu při Jedličkově ústavu již třetím rokem.
Aktivně se zapojila také do pořádání projekcí v zařízeních pro mladé lidi, kteří se ocitli v nelehké životní situaci. Z těchto projekcí stojí za připomenutí například promítání filmů v Jedličkově ústavu v Liberci nebo v pražské nemocnici v Motole. Prostřednictvím dokumentárních snímků a následných debat po projekcích se snaží seznamovat nejen své spolužáky s nejrůznějšími tématy ochrany a porušování lidských práv po celém světě a sociální problematikou uvnitř i vně České republiky.

Velký dík jí také náleží za její pomoc a aktivitu při organizaci setkání pořadatelů Filmových klubů Jeden svět, kteří se do Prahy sjíždějí několikrát během roku, aby si vzájemně vyměňovali své zkušenosti s vedením Filmových klubů a pořádáním projekcí na svých středních školách.

Mimo společnost Člověk v tísni se Karolína angažuje také v aktivitách Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Nominovat Karolínu na cenu „Křesadlo“ jsme se rozhodli proto, že její angažovanost a činnost je přínosem nejen pro společnost Člověk v tísni, ale také – a to především – pro řadu jejích vrstevníků a dalších lidí z jejího okolí. Touto nominací bychom jí chtěli vyjádřit také náš dík a obdiv za její dobrovolnickou činnost.

Grafická verze tohoto článku