Econnect - zpravodajství

Tiskové zprávy

Jednatel skládkové firmy jde před soud za likvidaci jezera a zasypání stovek žab

12.2.2008 - PARDUBICE (Arnika - Centrum pro podporu občanů ) - Jednatel společnosti Skládka Elzet, která zasypala tříhektarové přírodní jezero v Mikulovicích na Pardubicku odpadem, půjde ve středu před soud. Luděk Zahradník se bude zodpovídat ze zničení biotopu čolka velkého, devíti chráněných druhů žab a dalších živočichů. Pod stavební sutí jich zahynuly minimálně stovky. Zahradníkovi za to hrozí až pět let vězení. Na případ, v němž figuruje i senátor Jiří Stříteský a manželka bývalého hejtmana Pardubického kraje Šárka Línková, upozornilo občanské sdružení z Mikulovic. Soudní stání proběhne tuto středu. Podle Arniky jde o vůbec první soud za vyhlazování chráněných živočichů v Česku. „O záchranu jezera v Mikulovicích usilujeme čtyři roky,“ říká Václav Průšek ze Sdružení pro ekologii – Mikulovice. Za tu dobu skládková firma tři čtvrtiny vodní plochy zavezla. „Ukládání odpadů do jezera bylo nelegálním, ale výnosným byznysem. Firma Skládka Elzet na něm vydělala desítky miliónů. Přestože dostala od České inspekce životního prostředí pokuty za více než tři sta padesát tisíc korun, tak jí to od další devastace přírody neodradilo. Jezero už sice obnovit nelze, ale věříme, že pachatelé takového barbarství budou konečně potrestáni.“

Podle právníka Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáše Matějky je soud za zasypané populace žab prvním svého druhu v České republice. „Místnímu sdružení jsme zpracovali trestní oznámení, neboť dle našeho názoru byl spáchán trestný čin. Pokud je nám známo, za zničení biotopu chráněných druhů živočichů u nás zatím nebyl nikdo souzen,“ říká Matějka a dodává, že podobným případem jsou soudy za pašování exotických zvířat ze zahraničí. „Soudní řízení je průlomové a může pomoci při řešení podobných kauz,“ dodal právník.

Jednatel Skládky Elzet nemusí být jediným, kdo ponese odpovědnost. Místní občanské sdružení podalo trestní oznámení na dalších sedm osob zapletených do případu. Jejich roli v kauze ovšem stále šetří policie, a zda doputují až k soudu, zatím není známo.

Dnes již téměř zavezené jezero vzniklo přirozeným zatopením původního ložiska cihlářské hlíny, kterou těžil státní podnik Cihelna Blato. Když podnik zkrachoval, jeho likvidátorem se stal současný senátor za Pardubický kraj Jiří Stříteský. Ve funkci pracoval do roku 2002 a je téměř jisté, že o nezákonném zavážení jezera věděl. Ve vedení cihelny v té době působila také manželka bývalého hejtmana Pardubického kraje Šárka Línková.

Případ jezera v Blatě zdaleka není ojedinělý. „Ukládání odpadů je velmi lukrativní a na trhu je vysoká konkurence. Firmy se proto často dopouštění nezákonností a různých podvodů,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky. „Téměř navlas stejný případ pomáháme řešit obci Čečelice ve středočeském kraji. Firma H.Z.C.J. zaváží tamní jezero odpadem, ačkoliv v něm žijí vzácné sladkovodní medúzky, měkkýši a žáby. Také v Čečelicích boj o záchranu jezera stále probíhá a viníci dosud nebyli potrestáni,“ řekl Skalský.

Veřejné jednání Okresního soudu v Pardubicích proběhne ve středu 13. února od 8 hodin (Na Třísle 118, Pardubice-Staré Město, jednací síň č. dveří VII., 1. patro). Soud bude zahájen výslechem svědků. (1) Trestní zákon v § 181f stanovuje velice přísná pravidla, za kterých je možné obžalovat někoho z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Tomu, kdo bez povolení obchoduje, přechovává nebo dokonce zahubí exotické druhy (tzv. CITES) anebo zvláště chráněné druhy podle českých zákonů, hrozí až 8 let. Výše trestu se odvíjí od toho, zda se pachatel obohatil o více jak 5 miliónů korun. Trest hrozí za nakládání s více než padesáti kusy živočichů, rostlin nebo exemplářů, anebo za likvidaci byť jen jediného exempláře druhu kriticky ohroženého.

(2) Podle posudku Agentury ochrany přírody a krajiny v lokalitě do roku 1999 žilo jedenáct zvláště chráněných druhů obojživelníků. V roce 2004 z nich už Agentura čtyři nezaznamenala. Jedná se o kriticky ohroženého čolka velikého, blatnici skrvnitou, ropuchu krátkonohou a silně ohroženou rosničku zelenou. Z kriticky ohrožených druhů v lokalitě zbyli jedinci skokana skřehotavého, kterému se podobně jako dalším chráněným živočichům výrazně zmenšil životní prostor. Ohrožený pták břehule říční už nemá kde hnízdit.

Citovaný posudek zpracovala: RNDr. Blanka Mikátová, Agentury ochrany přírody a krajiny, středisko Hradec Králové, 495 823 251,  blanka.mikatova@nature.cz

(3) Jednatel společnosti Skládka Elzet Ing. Luděk Zahradník se bude ve středu u trestního soudu zpovídat za neoprávněné nakládání s chráněnými živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud soud vinu prokáže, hrozí mu až pět let vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Pokutu za nedovolený zásah do biotopu a rušení zvláště chráněných druhů živočichů v Blatě dostala v minulých letech jak společnost SKLÁDKA ELZET, s. r. o. (400 tisíc Kč, v odvolacím řízení sníženo na 200 tisíc), tak dodavatel stavby silničního náspu Skanska DS a.s. (250 tisíc Kč, bez odvolání) při budování silničního náspu v rámci výstavby silnice I/37 Pardubice – Chrudim. Celkem má investor rekultivace za různá porušení zákona o odpadech a o ochraně přírody zaplatit 354 tisíc Kč. Udělené pokuty za tzv. jiný správní delikt nebrání v trestním stíhání konkrétních osob, které jsou odpovědné za jednání právnických osob.


(4) Přehled společností, které spravovaly lokalitu Blato u Mikulovic, a jejich zástupců:

I. původní vlastník CIHELNA BLATO, státní podnik
- v likvidaci od roku 1995, likvidátorem Ing. Jiří Stříteský (do r. 2002)

II. realizace skládky PPS, s. r. o. (s původním názvem ESSOR , s. r. o.)
- společnicí a jednatelkou JUDr. Šárka Línková (do r. 1997)
- společníkem a jednatelem Ing. Luděk Zahradník
- společníkem a jednatelem Václav Kudláček (do r. 1999)
- společníkem PRVNÍ PARDUBICKÁ STAVEBNÍ, spol. s r. o. (do r. 1997)
    - společníkem a zástupcem ředitele Ing. Jiří Stříteský (do r. 1992)
    - společníkem, jednatelem a zástupcem ředitele Ing. Luděk Zahradník

III. právní nástupce koupí podniku (1999) a dnešní provozovatel zařízení na nakládání s odpady SKLÁDKA ELZET, s. r. o. (s původním názvem STAMP-ELZET, spol. s r.o.)
- společníkem a jednatelem Ing. Luděk Zahradník
- společnicí a jednatelkou Hana Stoupová (jednatelkou do r. 2007)
- jednatelem Jakub Jirka (v r. 1998 – 2002)

Spoluvlastníky pozemků bývalého jezera jsou Ing. Luděk Zahradník a Hana Stoupová.

(5) Rekultivaci tzv. hliníku (těžebny cihlářské hlíny v Blatu) úřady částečně posvětily územním rozhodnutím a následně v roce 1998 stavebním povolením. Pravomocně ovšem nikdy nedošlo k vydání výjimky z ochrany chráněných druhů živočichů, o které požádal investor Ministerstvo životní prostředí již v roce 1999. Proto časté kontroly ČIŽP, které jen konstatovaly, že pokračuje zavážení břehů a vodní plochy s výskytem ohrožených druhů nebo nedovolené nakládání s odpady. Na části prostoru nakonec vybudovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR a Skanska DS v roce 2004 přeložku silnice I/37 z Pardubic do Chrudimi.

(6) Soud předvolal jako svědky následující osoby:

RNDr. Pavel Skřivan, Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát v Hradci Králové, tel. 731 405 202, skrivan@hk.cizp.cz
Ing. Jana Samková, Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát v HK, tel. 731 405 203, samkova@hk.cizp.cz
Ing. Michael Hošek, Agentura ochrany přírody a krajiny, tel. 241 082 802, michael.hosek@nature.cz

(7) Sdružení pro ekologii – Mikulovice podalo trestní oznámení na celkem osm lidí zapletených do případu zničení Mikulovického jezera. Vedle Luďka Zahradníka hrozí trestní stíhání také jednatelům Skládky Elzet a dvěma pracovníkům společnosti Skanska. Vyšetřována je také úřednice Ministerstva životního prostředí, která měla rozhodovat o výjimce ze zákona na ochranu přírody, ale tři roky neudělala vůbec nic. Trestní oznámení si vysloužil také odborník z Agentury ochrany přírody a krajiny, který podepsal protokoly přesto, že firma neměla platnou výjimku pro zavážení jezera.

Jak je možné, že úřady v uplynulých deseti letech zasypávání Mikulovického jezera nečinně přihlížely? „Pardubický kraj potřeboval někam umístit přeložku silnice na Chrudim, a zpola zasypané jezero mu tak přišlo vhod. Ničení přírody pak vlastně probíhalo v politickém zájmu kraje, a úředníci se do řešení problému nijak nehrnuli,“ vysvětluje Václav Průšek. Ani společnost Skanska, která stavěla přeložku, nezískala výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Také její pracovníci si proto vysloužili trestní oznámení.


Grafická verze tohoto článku