Econnect - zpravodajství
Tiskové zprávy
Potřebuje Moravskoslezský kraj projekt „Velký Mošnov“?
17.4.2023 - Ostrava (Strana zelených Moravskoslezského kraje ) - Moravskoslezští Zelení nesouhlasí s budováním skladových hal na nejkvalitnější zemědělské půdě a s negativními zásahy do unikátní přírody Poodří v souvislosti s dalším rozšiřováním mošnovské průmyslové zóny. Upozorňují také na další negativní důsledky, jako je růst dopravní zátěže či zhoršování místních klimatických podmínek a světelného znečištění. Projekt Velký Mošnov má zásadní vliv na kvalitu života místních lidí. Musí proto projít důkladnou veřejnou debatou a posouzením dopadů na životní prostředí.
Stávající krajská politická reprezentace, ale dlužno dodat, že i ty předchozí, se shlédly v myšlence vybudovat v oblasti mošnovského letiště jednu z největších průmyslových zón v České republice. Projekt nazvaný Velký Mošnov má vést ke vzniku obřího logistického centra na křižovatce letecké, železniční a silniční dopravy. Snahou je najít náhradní využití pro letiště, které navzdory masivním finančním injekcím nedokáže konkurovat v oblasti osobní dopravy blízkému letišti v Katowicích.
V polovině loňského roku kraj uzavřel memorandum o spolupráci při rozvoji Velkého Mošnova s Armádou České republiky. V oblasti má vzniknout armádní logistické centrum, pro které se kraj zavázal vykoupit území v katastru obce Petřvald. Jedná se desítky hektarů převážně zemědělských pozemků, na kterých se nachází nejhodnotnější orná půda zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu.
Moravskoslezští Zelení považují za důležité upozornit na negativní dopady projektu Velký Mošnov a souvisejících záměrů na rozsáhlé území Moravskoslezského kraje, jeho obyvatele a životní prostředí.
Ne skladovým halám na nejhodnotnější zemědělské půdě
Za zvláště problematický považujeme plánovaný zábor 70 ha zemědělské půdy nad rámec již schváleného územního plánu. Jedná se o kvalitní ornou půdu, na které nelze v současné době stavět z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu. To chtějí krajští politici změnit s odvoláním na vyšší veřejný zájem, kterým má být výstavba armádního centra. Kraj má přitom k dispozici stovky zanedbaných, v minulosti průmyslově využívaných lokalit, tzv. brownfieldů. Přesto patří v rámci České republiky k rekordmanům v záborech zemědělské půdy. Za posledních 10 let v Moravskoslezském kraji nenávratně zmizelo neuvěřitelných 5 140 ha!
Mošnovská průmyslová zóna již dnes negativně ovlivňuje životní podmínky ve svém okolí. Velké množství zpevněných, nepropustných ploch a tmavé střechy hal působí jako tepelný komín s nepříznivými dopady na místní klima. To zvyšuje zranitelnost regionu vůči extrémům počasí, které se budou v souvislosti s klimatickou změnou stále zhoršovat.
Další rozšiřování zóny povede k nárůstu již teď neúnosné dopravní zátěže. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v okrese Nový Jičín je dlouhodobě na minimální úrovni, budou muset firmy hledat pracovníky odjinud. Většina z nich bude za prací dojíždět nebo bydlet na ubytovnách. Zamýšlené využití zóny nepřinese regionu zajímavá pracovní místa ani zkvalitnění služeb či bydlení v Mošnově a okolních obcích.
„Tento typ rozvoje má jen omezený přínos pro místní lidi. Zejména mladí odsud odcházejí za lepšími příležitostmi jinam. V Mošnově nám chybí lékaři, kvalitní školy a další služby. Příroda je to nejcennější, co tu máme, ale i tu si chceme zničit,“ říká obyvatel Mošnova a člen Strany zelených Josef Mišanik.
Jedinečná příroda Poodří nesmí ustoupit podnikatelským zájmům
S rozvojem Velkého Mošnova souvisí také záměr přímého železničního spojení pro nákladní přepravu směrem na Přerov. Trať má vést přes jednu z nejcennějších lokalit v CHKO Poodří. Hrozí zde zánik hnízdiště evropsky chráněného dravce motáka pochopa, lokality s hojným výskytem modráska bahenního či prameniště s populací vzácné kuňky obecné. Plánovaná železniční spojka by tato mimořádně cenná přírodní stanoviště zcela znehodnotila a znamenala by vážné zpochybnění prioritní ochrany biodiverzity v tomto velkoplošném chráněném území. Navržená kompenzační opatření považujeme za zcela neadekvátní.
„Nesmíme dovolit ničení unikátní přírody v Poodří kvůli ziskům logistických firem. K výstavbě železniční spojky přes biologicky cenná území CHKO a soustavy Natura 2000 se v minulosti negativně vyjádřilo také Ministerstvo životního prostředí. Situace se bohužel změnila vstupem armády, kdy nevratné škody na přírodě jsou odůvodňovány převažujícím veřejným zájmem obrany státu. Domníváme se, že jde jen o záminku, aby si kraj prosadil svou,“ upozorňuje Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených Moravskoslezského kraje.
Udržitelný rozvoj znamená lepší kvalitu života v regionu
Strana zelených Moravskoslezského kraje se jednoznačně staví proti rozšiřování stávající průmyslové zóny vymezené platnými územními plány. V případě již schválených území apelujeme na co největší udržitelnost jejich využití. Za nezbytné považujeme zvýšení podílu propustných ploch a zeleně, instalaci zelených střech a další opatření na zmírňování vlivu tepelného ostrova a zlepšení kvality prostředí pro místní obyvatele. Zásadní je rovněž snižovat světelné znečištění, které má nezanedbatelné dopady na zdraví lidí i přírodu.
„Když se podíváme na současnou situaci v Moravskoslezském kraji, nelze se nezeptat, zda rozšiřování skladových hal a montoven je to, co náš region skutečně potřebuje. Právě nyní, kdy do kraje přitékají miliardy korun z evropských fondů obnovy, by mělo být jasné, že jde o jedinečnou příležitost pro zelenější rozvoj regionu. Ten musí být spojen s ochranou přírody a zlepšením kvality života obyvatel. Namísto toho však vidíme zásahy do chráněných území a zábory nesmírně cenné orné půdy,“ říká René Šmotek, spolupředseda Strany zelených Moravskoslezského kraje. „Jako naprosto nedostatečnou pak vnímáme dosavadní komunikaci odpovědných zástupců kraje se samosprávami a občany dotčených obcí,“ dodává.
Grafická verze tohoto článku