Mnoho žen na světě živí své rodiny díky mikrokreditům

18. 12. 2006 - Alexandra Jachanová Doleželová, Gita

„Když jsem tam přišla, řekli mi, že si můžu vzít svoji první půjčku hned. Dali mě dohromady se skupinou žen a půjčovaly nám vždy společně.“ První půjčka pro Odettu byla 75 dolarů a druhá 150. „Byla jsem schopná nakrmit své děti a rozšířit podnik, tím pádem i splácet půjčené peníze.“ Ve chvíli, kdy získala půjčku 250 dolarů, rozhodla se změnit podnikání. „Zjistila jsem, že matrace nejsou drahé a čím více jich koupím, tím jsou levnější. Taky jdou na odbyt, takže jsem začala vydělávat.“ Skupina se schází také pro splacení půjček. „Vždy se nejdříve sejdeme, abychom zjistily, zda má každá na zaplacení.“ Po čase si Odetta koupila dům a půdu, pak i druhý dům, který v současnosti pronajímá. Děti chodí do školy. „Pracuji tvrdě, aby moje děti nemusely projít tím, čím já.“

Odette a mnoho dalších žen na světě jsou schopny živit své rodiny díky mikrokreditům. To jsou mikropůjčky nebo mikroúvěry poskytované specializovanými bankami a vázané na určitou činnost, nákup materiálu, apod. Poskytuje je například nadace Grameen ve spolupráci s lokálními organizacemi chudým ženám v zemích po celém světě, a pomáhá jim tak založit anebo rozšířit malé podniky. Nadace Greeman věří, že mikrokredity jsou nejúspěšnější dosud vyvinutou strategií proti chudobě. Půjčování a vracení mikrokreditů je založeno na společné spolupráci. Skupina dlužnic se pravidelně schází a navzájem si půjčí, pokud některá z nich není schopna zaplatit splátku. Dlužnice vrací 97-98 procent vypůjčené částky. Nadace Green se s mikrokredity soustředí na nejchudší skupiny obyvatelstva. Jsou nejčastěji využívány ženami.

Za myšlenku mikrokreditů a založení banky Grameen získal letos Nobelovu cenu za mír bangladéšský profesor ekonomie Muhammad Yunus. V roce 1976 se sešel s banglédešskými ženami, které vedly prosperující podniky, ale kvůli splácení půjček s vysokými úroky bankám nebyly schopny uživit své rodiny. Doktor Yanus jim peníze půjčil z vlastní kapsy, později založil banku pro chudé, Banku Grameen. „Přemýšlel jsem, jak financovat mikrokredity a napadlo mě oslovit místní banky. Banky by měly peníze půjčovat, je to jejich práce. Šel jsem za hlavním manažerem místní banky a navrhl mu, aby formou mikrokreditů půjčili peníze chudým. On byl naprosto udivený a nemohl uvěřit, že jsem se na to vůbec zeptal. Řekl, že to nejde. ‘Proč?’, zeptal jsem se. ‘Jsou chudí a když jim dáte peníze, nakoupí si za ně jídlo a nic nezaplatí zpět.’ Neuspěl jsem ani u vyšších úředníků ve městě. Dokonce jsem jim nabídl, že budu garantem. Ty peníze si půjčím pro chudé lidi sám a pak jim je vrátím. Nebudou nic riskovat. Ani tak jsem neuspěl. Tato cesta neúspěchů trvala asi šest měsíců. Rozhodl jsem se zkusit systém mikrokreditů financovat sám v několika vesnicích a fungovalo to. Banky mi ale stejně nevěřily. Proto jsem si začal pohrávat s myšlenkou založit banku pro chudé lidi,“ líčí vznik banky Grameen Muhamed Yanus.

Banka Grameen půjčila více než čtyři miliardy dolarů, pomohla více než pěti milionům chudých žen v Bangladéši, v současné době má asi tři miliony dlužnic a dlužníků na celém světě. 95 procent z nich jsou ženy. Statistiky ukazují, že z chudoby se dostalo více než polovina lidí, kteří si peníze vypůjčili.

1,3 miliardy osob na světě má ke spotřebě méně než jeden dolar na den, 3 miliardy lidí mají méně než dva dolary na den. Nadace Gremeen byla založena v roce 1997, aby změnila tato tragická čísla a bojovala proti chudobě. Pomohla rozšířit mikrokredity z Bangladéše do celého světa. V Nigerii začala Yamoo díky mikrokreditům pěstovat obilí a prodávat potraviny, v Indii získal manžel Keisi půjčku na zakoupení rikši a pak i druhé, kterou pronajímá, v Mexiku začala Andrea pěstovat a prodávat ovoce a zeleninu. Poskytování milionů malých půjček pomáhá milionům lidí z chudoby.

„Nemůžete získat dolar bez dolaru ve vaší ruce. Chudým lidem nikdo nedá ten první dolar, aby získali další. My jsme jim ho dali a dokázali přes pochyby ostatních, že to funguje, je to udržitelné ve všech kulturách a ekonomických situacích,“ říká držitel Nobelovy ceny míru Muhammad Yunus.