Čína, Indie, Nepál - zadržení Tibeťané musí být propuštěni, říká HRW

14. 3. 2008 - Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva., Econnect/HRW

Účastníci protestů v tibetské Lhase, v indické Dharamsale a nepálském Káthmándú se pokusili oslavit „Den tibetského národního povstání“, výročí tibetské vzpoury proti nadvládě Pekingu v roce 1959, které bylo potlačeno a mnoho Tibeťanů bylo uvězněno. Protesty ve Lhase byly největší politickou demonstrací od roku 1989.

„Proč se tyto vlády nesetkají s účastníky protestů a nepokusí se s nimi řešit jejich problémy, místo aby je zavíraly do vězení?“ řekla Sophie Richardson z HRW. „Nenásilné demonstrace jsou chráněné mezinárodními a národními zákony, neměly by být násilím rozháněny.“

Dne 10. března stovky mnichů z kláštera Drepung blízko Lhasy zahájily nenásilné protesty za ukončení náboženských restrikcí a propuštění uvězněných mnichů. Účastníci protestu byli zastaveni při pochodu do středu města čínskou policií, přičemž média oznámila, že bylo zadrženo zhruba 50 mnichů. Mniši protestovali v sedě po 12 hodin a poté se vrátili do kláštera, do nějž je nyní přístup uzavřen. Dne 11. března zhruba ve 2:30 byla slyšet střelba z areálu kláštera. Dne 10. března bylo také zadrženo nejméně 14 mnichů z kláštera Sera a další 3 muži a ženy při protestech v centru města, kde požadovali nezávislost a mávali zakázanou tibetskou vlajkou.

Dne 11. března více než 500 mnichů z kláštera Sera požadovalo propuštění mnichů den předtím zadržených. Mniši, kteří se pokusili o pochod do centra Lhasy, se setkali přibližně se skupinou 2 tisíc ozbrojených policistů. Podle Radio Free Asia bezpečnostní síly použily slzný plyn, aby rozprášily dav. Mniši poté 7 hodin protestovali v sedě. Tři byli zatčení a posléze propuštění, přičemž podle nepotvrzených zpráv zahájili mniši v klášteře hladovku.

Protesty se uskutečnily i v jiných částech země. Dne 11. března čínské bezpečnostní síly údajně začaly obléhat klášter Ditsa v provincii Qinghai poté, co mniši zahájili protesty za nezávislost. Policie také začala obléhat klášter Ganden po protestech 12. března. Telefonní linky do kláštera byly odpojeny. Podle médií bylo zatčeno nejméně 12 mnichů.

Za posledních 50 let čínská vláda uvěznila, zadržela a mučila spoustu Tibeťanů – počítaje v to mnichy, ženy i děti – kteří protestovali proti čínské nadvládě, což Číňané považují za „separatismus“. Čínská vláda obvinila dalajlámu, který je v exilu v Indii od roku 1959, že se pokouší odtrhnout Tibet od Číny, přičemž tibetský buddhismus vnímá jako nepřátelskou ideologii.

„Jsme svědky nejviditelnější vlny protestů ve Lhase proti čínské nadvládě za posledních dvacet let,“ řekla Richardson. „Nečekaný je však tvrdý zásah proti demonstrantům v demokratické Indii a Nepálu, což vyvolává obavy, že Čína vytváří nátlak na tyto země, aby umlčela Tibeťany.“

Dne 10. března indická policie zadržela 100 exilových Tibeťanů, kteří se pokusili o pochod do Tibetu ze sídla exilové vláda v Dharamsale. Indická policie Tibeťany zadržela a odvezla na policejní stanici. Tenzin Tsundue, jeden z vůdců pochodu, je zadržován na samotce.

„Indická policie by měla okamžitě propustit demonstranty, zrušit zákazy a dovolit Tibeťanům, aby pokračovali v pochodu,“ řekla Richardsonová. „Reakce indické vlády musí být úměrné k hrozbě porušení zákona a řádu.“ Tibetští uprchlíci žijící v Indii byli tradičně chráněni vládou, avšak bylo po nich požadováno, aby informovali úřady v případě, že opustí oblast trvalého pobytu.

Dne 10. března nepálská policie násilím rozehnala demonstranty v Káthmándú, přičemž na několik hodin zadržela zhruba 150 Tibeťanů na policejní stanici. HRW je hluboce znepokojena zprávami o bití 14 demonstrantů na policejní stanici. Jeden ze zadržených uvedl:

„Policie nás kopala, bila a tahala za vlasy asi 20 minut, přičemž napadla i dvě ženy a dvě řeholnice. Zapsali si naše jména a potom nás verbálně napadali a vyhrožovali nám, že nás vydají do Číny.“

Mnoho Tibeťanů, kteří dorazili do Nepálu do roku 1989, jsou oficiálně považováni za uprchlíky. Avšak nepálská vláda odmítla registrovat jako uprchlíky Tibeťany, kteří dorazili po roce 1989. V důsledku tohoto hrozí novým uprchlíkům repatriace a setkávají se s velkými obtížemi při integraci do nepálské společnosti, při přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a zaměstnání. Nemohou také bez povolení opustit zemi. V lednu 2005 pod tlakem čínské vlády uzavřela nepálská vláda kancelář vyslanců dalajlámy a loni učinila bezprecedentní krok, když zrušila registraci Bhota Welfare Office, místní organizaci pomáhající Tibeťanům žijícím v Nepálu.

HRW žádá Čínu, Indii a Nepál, aby dodržovaly svoje závazky ohledně svobody názoru a shromažďování, což je zaručeno domácími zákony a mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech. Indie a Nepál patří mezi členské země této úmluvy, Čína jí podepsala avšak neratifikovala.