Odsun nádraží v Brně a zájmy politiků
3. 6. 2011 - Miroslav Patrik, Děti Země
Zdá se, že někteří politici jakoby žili v jiném světě, na rozdíl od mnohých občanů. Příkladem může být plán odsunout brněnské nádraží ze strategicky výhodné centrální polohy města, odkud by lidé měli blízko jak do staré části, tak do nové.Přestože v říjnu 2004 téměř 85 procent účastníků referenda hlasovalo pro zachování nádraží v centru a v září 2007 odborná multikriteriál ní analýza doložila dopravní, finanční a provozní výhodnost této polohy, většina politické reprezentace města, zejména ČSSD s dnes již bývalým stínovým ministrem dopravy Romanem Onderkou, jako by byla hluchá a slepá.
Přitom tato strana ještě před komunálními volbami v říjnu 2006 byla proti odsunování nádraží. Nicméně po získání moci už ale odsun podporuje, stejně jako místní ODS a KSČM a opatrnicky KDU-ČSL.
A tak ani červené světýlko v podobě zrušeného územního rozhodnutí soudem v prosinci 2008 anebo koncept dopravní superstrategie Ministerstva dopravy, který připomněl, že na tak nejistý projekt nejsou v blízké době žádné peníze, bylo zřejmě pro něho málo varující.
Navzdory tomu vydává řadu prohlášení, že tento projekt je životaschopný, že Evropská komise je připravena ho finančně podpořit a že stačí už jen maličkost: získat pravomocné územní rozhodnutí. Takže se v říjnu 2010 od Onderky dovídáme, že letos v dubnu bude nové územní rozhodnutí pravomocné, ovšem v květnu zase nově tvrdí, že to bude určitě letos. A tak jsme svědky jednoho ze zlatých pravidel politiků – sliby nelze nikoho urazit, jen potěšit.
A jak naše politiky vidí občané? Společnost STEM v lednu 2010 zveřejnila výsledky průzkumu, podle kterého si polovina občanů myslí, že současní politici jsou sice na vyšší odborné úrovni než bývalí komunističtí funkcionáři, ale už pouhá pětina si myslí, že jsou opravdu poctivější, než předchozí elita. Proto vůbec nepřekvapí, že 77 procent lidí nevěří, že by politici dbali na veřejné mínění. Propsat mezi politicko-stranickým systémem a politicko-veřejným životem je prostě obrovský.
Jako jeden z konkrétních důkazů může posloužit činnost ekoporadny Dětí Země v Brně, která před pěti lety za měsíc zodpověděla asi na šedesát otázek, přičemž nyní je to již asi stovka. Přitom většina dotazů se týká možností aktivního zapojení do rozhodovacích procesů, včetně schvalování dosud největší české železniční stavby ve variantě o téměř sedm miliard korun dražší, že je podpořená referendem.
Naštěstí i přesto se brněnští občané nenechali místními politiky znechutit. Důkazem jsou stovky podpisů pro zástupce veřejnosti z občanské koalice Nádraží v centru, který letos předložil vážné námitky proti novému územnímu plánu Brna i Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje, které se týkají umístění odsunovaného nádraží.
Zájem občanů se veřejně angažovat stále rostě, stejně tak jejich chuť, znalosti a sebevědomí. A to je jistě dobře. A vznik a činnost různých iniciativ proti současným nešvarům, nejenom proti korupci, může být toho důkazem.
Pozitivní také je, že Roman Onderka už o svou funkci stínového ministra dopravy ČSSD přišel. Je to logické, neboť za nečinnost a nekompetentnost by se mělo z funkcí vyhazovat, i když jsou jen stínové.
Nicméně zbyla tu jedna nezodpovězená otázka: Jak může žadatel o územní rozhodnutí pro odsun nádraží a primátor Brna vědět, kdy nezávislý, neúplatný a odborně kvalitní stavební úřad brněnského magistrátu vydá rozhodnutí o podaných odvoláních? Že by nějaké nekalé spolčení investorů a úředníků v Brně?