Proběhlo sčítání pražských bezdomovců, na světě jsou předběžné výsledky

4. 3. 2004 -, Econnect / Naděje

Kolik žije v Praze bezdomovců? Sčítání lidí bez domova uspořádalo v druhé polovině února Městské centrum sociálních služeb a prevence ve spolupráci s Nadějí, Armádou spásy, Arcidiecézní charitou Praha, Novým Prostorem a dalšími organizacemi pod záštitou radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální péče a národnostních menšin Hany Halové.

„Naše úsilí si nezaslouží (ani to není možné) vyjádřit počet bezdomovců postupem „sečteno a podtrženo“, naším hlavním úkolem je nyní získaná data doplnit, utřídit a opatřit příslušnými komentáři pro vyjádření jednotlivých specifik,“ uvádí sdružení Naděje. Jak tedy spočítat bezdomovce v Praze? Vypracování metody je založeno na zodpovězení tří zásadních otázek: Kdo je bezdomovec, jak ho poznáme? Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme? A konečně - jak se po sčítání určí počet bezdomovců ?

Kdo je vlastně bezdomovec?

Při sčítání se organizátoři soustředili na bezdomovství zjevné, s odvoláním na definice FEANTSA, vypracované pro Evropskou unii:

Stav bez přístřeší (Rooflessness), definovaný jako spaní mimo klasické ubytovací kapacity, je nejviditelnější formou bezdomovství. Lidé s chaotickým životním stylem nebo s neusazenými poměry jsou zvlášť náchylní k tomu, že se octnou bez přístřeší. Úspěšné nové ubytování pro lidi v této kategorii může záviset i na dostupnosti vhodné podpory a nikoliv jen na dostupnosti kapacit k dočasnému či trvalému bydlení.

Kategorii bez bytu (Houselessness) odpovídají situace, kde navzdory přístupu k nouzovému ubytování nebo dlouhodobých pobytů v institucích může dojít k označení určitých jedinců za bezdomovce kvůli nedostatku vhodné podpory, která by usnadnila a vedla k sociální reintegraci. Lidé, kteří jsou donuceni žít v institucích kvůli nedostatku bydlení (s podporou) v obci, které by splňovalo jejich potřeby, bývají v důsledku tohoto stavu označeni za bezdomovce. V tomto kontextu se za pojmem bezdomovství skrývá nejen nedostupnost bydlení, ale i neexistence či nefunkčnost společenských vazeb.

Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme?

Sčítání proběhlo ve dvou večerních hodinách určeného zimního dne (19. 2. 2004). Tento postup zajistil minimální duplicitu sčítaných osob (sečtení jednoho bezdomovce dvakrát). Večerní hodiny zimního dne byly zvoleny proto, že pohyb bezdomovců je malý, bezdomovci jsou převážně ve svých obvyklých nocležištích (v improvizovaných přístřešcích, ubytovnách, noclehárnách a podobně).

Podstatným zdrojem informací bylo terénní sčítání, sčítací komisaři zaznamenávali bezdomovce prostřednictvím přímého pozorování, bez osobního kontaktu. Praha byla pro tento účel rozdělena do 82 sčítacích okrsků (zde bylo sečteno 994 osob) a 21 sčítacích stanovišť MHD (zde bylo sečteno 331 osob). Terénní sčítání realizovalo více než 250 dobrovolných sčítacích komisařů. Získaná data bylo nutné doplnit o údaje z azylových zařízení, ubytoven, nocleháren (zde bylo sečteno 596 osob) a denních středisek otevřených v době sčítání (zde bylo sečteno 251 osob). Při sčítání bezdomovců nebyla vynechána ani institucionální zařízení jako jsou nemocnice, věznice, psychiatrické léčebny a záchytky (zde bylo sečteno 240 osob).

„Případným pokusem sečíst výše uvedené údaje bychom odpověděli pouze na otázku, s jakým přibližným počtem bezdomovců se setkali dobrovolní sčítací komisaři během dvou hodin. K těmto informacím ještě v současné době zapracováváme počty bezdomovců ze známých nocležišť (vybydlené domy, zahradní kolonie, jeskyně…), které sčítací komisaři nenavštívili. Tyto údaje vyplývají ze zkušeností sociálních kurátorů, streetworkerů, Městské policie a v neposlední řadě bezdomovců. Známých nocležišť bezdomovců je 194 a počty jejich obyvatel zpracováváme tak, abychom předešli duplicitě sčítaných osob,“ uvádí Naděje.

Jak se po sčítání určí počet bezdomovců?

Výše uvedené počty jsou pouze předběžným výsledkem a budou ještě doplněny o řadu údajů. Data jsou různé povahy a nelze je zpracovat jednoduchým aritmetickým součtem – veškeré získané dílčí výstupy jsou nyní připravovány k odbornému posouzení a zpracování. K údajům je třeba přistupovat jak pomocí kvantitativních metod (kolik), tak i kvalitativně (s ohledem na povahu údajů).

Přes všechnu snahu o co nejpečlivější sběr dat při sčítání a zpracování nelze určit počet bezdomovců zcela přesně. Výsledkem však bude jedinečný kvalifikovaný a spolehlivý odhad minimálního počtu bezdomovců v Praze.