Osobnosti žádají: dejte přednost obcím před uhlím

12. 4. 2006 - Roman Klecker, Hnutí Duha Ústí nad Labem

Desítky osobností veřejného a společenského života z celého Ústeckého kraje včera večer na semináři v krajském městě debatovaly, jak zabránit dalšímu bourání obcí kvůli uhelným dolům.

Třicítka účastníků podepsala memorandum, které požaduje, aby politici zachovali takzvané územní ekologické limity těžby, jež chrání obce před rozšiřováním dolů, a dali šanci rozvoji kraje [1]. Mezi signatáři jsou například Zdeněk Bárta, senátor za Litoměřice, děkan Fakulty životního prostředí ústecké univerzity Josef Seják, starosta Chabařovic Jiří Záhořík, bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal nebo Přemysl Rabas, ředitel Zooparku Chomutov.

Kontakt:
Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 177 711, email petr.holub@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Memorandum přijaté na konferenci zní:

Memorandum: Zachovejme územní limity těžby – dejme šanci rozvoji kraje

V severních Čechách bylo od konce války zlikvidováno přes sto vesnic a měst – z větší části kvůli těžbě uhlí. Poslední obec – Libkovice – byla zbourána a její obyvatelé vystěhování počátkem devadesátých let. Kraj se orientoval na těžební a těžký zpracovatelský průmysl, důsledkem čehož byl i příliv nízkokvalifikovaných pracovníků z celé republiky. Byla devastována krajina i po staletí utvářené sídelní struktury a vazby.

V roce 1991 vláda svým usnesením vyhlásila územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Jasně tak pro dané území stanovila priority – zachování kulturních a přírodních hodnot, života obcí místo devastujícího rozšiřování dolů. Do té doby ohrožené obce získaly jistotu budoucího rozvoje. Mladé rodiny staví domy, rozvíjí se podnikání, opravují se památky. Region se mohl znovu nadechnout.

Ministerstvo průmyslu a obchodu však přišlo v roce 2003 s návrhem na zrušení těžebních limitů a zbourání obce Horní Jiřetín a osady Černice. Znamenalo by to přesídlení dvou tisíc obyvatel, ohrožení důležitých ekologických biocenter a zničení významných kulturních památek. Třicetitisícové město Litvínov by se na další půlstoletí ocitlo na pokraji jámy velkolomu ČSA. Jak samo ministerstvo přiznává, později by na pořad přišla i otázka těžby v tzv. rezervních lokalitách – ohrožena by byla další dvacítka obcí na Mostecku a Kadaňsku.

Společným tlakem hornojiřetínských a ekologických organizací se bezprostřední nebezpečí povedlo odvrátit a ve výsledné podobě Státní energetické koncepce se objevila formulace o „možném budoucím přehodnocení“ územních limitů těžby. V současné době debata o budoucím směřování kraje probíhá v souvislosti s přípravou územního plánu Ústeckého kraje: ten byl zpracován ve dvou variantách, se zachováním a prolomením limitů těžby na velkolomech ČSA a Bílina.

Zachování územních limitů těžby podpořilo přes 110 měst a obcí Ústeckého kraje, svým usnesením z května 2005 Svaz měst a obcí České republiky, otevřenými dopisy také litoměřický biskup Pavel Posád či exprezident Václav Havel. V únoru 2005 proběhlo v Horním Jiřetíně místní referendum, ve kterém se 96 % občanů (při 75% účasti) vyslovilo proti pokračování těžby. Pod korespondenční lístek „Nebourejte obce kvůli uhlí“ adresovaný krajskému hejtmanovi a zastupitelům svůj podpis připojilo přes deset tisíc lidí.

My, níže podepsaní, podporujeme úsilí lidí v Horním Jiřetíně a Černicích o zachování jejich obce. Prosazujeme, aby se region Podkrušnohoří odklonil od všedevastující těžby uhlí a vydal se směrem šetrnějšího rozvoje.

Důrazně proto žádáme představitele Ústeckého kraje, aby se v rámci svých pravomocí zasadili o:

• začlenění územních ekologických limitů ve stávajících hranicích do připravovaného územního plánu Ústeckého kraje a dalších krajských koncepčních dokumentů,

• odepsání zásob hnědého uhlí za linií územních limitů těžby, zejména na území Horního Jiřetína a všech tzv. rezervních lokalit,

• restrukturalizaci zaměstnanosti v kraji ve prospěch tvorby trvalých pracovních míst a zvyšování vzdělanostního složení obyvatel v kraji.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: