Vládní návrh na změnu zákona o registru znečištění je podle Arniky katastrofa

30. 1. 2007 -, Econnect/Arnika

-foto-

Integrovaný registr znečišťování je databáze informací o únicích a přenosech nebezpečných látek z konkrétních průmyslových podniků v České republice dostupná volně na internetu. Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně.

Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách. „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul důsledek navrženého zákona Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr.

Zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí, které jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vláda si ze dvou návrhů ministerstva životního prostředí vybrala ten výhodnější pro znečišťovatele. To podle Arniky zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a Česká republika tak nebude plnit své mezinárodní závazky. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.

Zákon počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich však jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Vyskytují se právě v odpadech, ve kterých se paradoxně nebudou muset ohlašovat.

S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.