Developeři si stanovily maximální cenu za koupi Masarykova nádraží. Stát nemůže ustoupit

27. 1. 2009 -, Econnect/Oživení

Loni v létě jsme byli svědky bouřlivé veřejné diskuse o budoucím osudu Masarykova nádraží, v
souvislosti se schvalováním nového územního plánu. Málokdo však tušil, že o budoucím majiteli a
kupní ceně se rozhodlo již v roce 2006. Tehdy ČD, a. s., současný majitel Masarykova nádraží,
podepsaly smlouvu o zřízení předkupního práva na koupi Masarykova nádraží se společností
Masaryk Station Development a. s. na časově neomezenou dobu a za maximální kupní cenu 900
mil. Kč. Smlouvu zveřejňujeme na www.bezkorupce.cz.

Motivem pro podepsání smlouvy bylo zajištění revitalizace Masarykova nádraží formou tzv. Public
Private Partnership (PPP) s použitím soukromých investic do chátrajícího nádraží. Předmětem smlouvy
je zřízení předkupního práva na definované nemovitosti pro případ, že ČD bude tyto objekty chtít
kdykoliv v budoucnu prodat. Způsob výpočtu ceny však dovoluje prodat tyto objekty za maximálně
900 mil. Kč! Předkupní právo je zřízeno jako věcné a je zapsáno v katastru nemovitostí. Kombinace
maximální možné ceny a neomezeného trvání předkupního práva činí smlouvu jednostranně výhodnou
pro oprávněnou stranu, akciovou společnost Masaryk Station Development (MSD).

Ve společnosti MSD drží ČD menšinový 34% akciový podíl. Zbylých 66% akcií vlastní společnost
Masaryk Station Investment a. s. (MSI) vlastněná společnostmi Sudop Group a. s., ING Real Estate
Development CR s. r. o. a Morávka Centrum a. s. Není jasné, jakým způsobem ČD vybíraly své
partnery sdružené do MSI. „Na žádost o informace týkající se způsobu výběru partnerů podanou dle
zákona o svobodném přístupu k informacím ČD v zákonné lhůtě neodpověděly. Podali jsme proto
stížnost, která se nyní vyřizuje,“ konstatuje Mgr. Pavel Grošpic, advokát zastupující sdružení Oživení.
Například výběr společnosti Sudop Group je možné vysvětlit pouze díky dlouholetým vřelým
obchodním vztahům s ČD, pro které Sudop projektuje prakticky všechny významné stavby a se kterou
spoluvlastní také akciovou společnost RailReal.

Vedle netransparentního výběru smluvních partnerů je největším nedostatkem smlouvy a hrubým
porušením zásady hospodárnosti nakládání s veřejným majetkem stanovení maximální budoucí kupní
ceny nemovitostí. Cena totiž nepřesáhne 900 mil. Kč ani v případě, že se prodej bude realizovat v
horizontu několika let či desetiletí, kdy lze očekávat rostoucí cenovou atraktivitu této lokality. Dále
smlouva neřeší hodnotu budoucích nutných provozních investic ČD do nemovitostí před samotným
prodejem. Ustanovení smlouvy prakticky neumožňují ČD od nevýhodné smlouvy odstoupit. Zároveň
se ale předkupní právo může převádět na jiné společnosti založené akcionáři MSI. Projekt tak mohou
realizovat firmy, které ČD původně nevybrala jako své partnery. „ČD se smlouvou zbavují možnosti
uspořádat regulérní otevřenou soutěž na prodej této atraktivní lokality, aby mohla být vybrána pro stát
nejvýhodnější nabídka. Obracíme s proto na nového ministra dopravy s žádostí o revizi smlouvy a
vyvození osobní odpovědnosti ve vedení ČD,“ konstatuje Martin Kameník z Oživení.

Zarážející je také fakt menšinového podílu ČD ve společném podniku MSD, který není pro takové PPP
projekty obvyklý. Například pro účely revitalizace ostatních pražských nádraží Smíchov, Žižkov a
Bubny, založila ČD také obdobné společnosti ve spoluvlastnictví s developery, vždy však s vlastním
většinovým podílem 51%! Je proto krajně nezodpovědné od vedení ČD, že natolik důležitý pražský
dopravní uzel jakým je Masarykovo nádraží se chystá svěřit do majetku společnosti, nad kterou
prakticky nebude mít kontrolu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: