Město v zajetí aut – může se to změnit

3. 8. 2006 - Petra Kolínská, Michal Křivohlávek, Nový Prostor

-foto-

Praze se též nedaří zvrátit pokles počtu lidí, kteří pro svoji cestu zvolí veřejnou dopravou. Ještě na začátku 90 let byl poměr mezi automobilisty a cestujícími veřejnou dopravou 80: 20. Posledních 5 let je poměr všech cest realizovaných v jeden den 57 % veřejnou dopravou a 43 % automobily.

A jak jsou na tom ti, kteří se rozhodnou využít veřejnou dopravu, jet na kole nebo jít pešky?

Vedení města rádo zdůrazňuje, že veřejná doprava v Praze patří mezi evropskou špičku. Pravda je to však jen částečná. Nejhustší síť tramvajových kolejí je dědictvím minulého režimu a tempo rozvoje a modernizace MHD ve srovnání se zahraničím důvodem k chlubení rozhodně být nemůže. Vždyť Praha má v červnu 2006 slovy DVĚ nízkopodlažní tramvaje a kdo v ní jel, potvrdí, že např. hlukové vlastnosti tramvaje jsou na pováženou. Zastaralý tramvajový park nelze vůbec srovnávat se situací v Berlíně, Vídni nebo Štrasburku. Také rozvoj metra budí rozpaky: nejen, že se průměrná cena 1 kilometru metra včetně zastávek vyšplhal na 3 miliardy korun, ale i výběr nových tras nerespektuje reálně potřeby občanů. Dokončuje se prodloužení trasy C do Letňan – a každý se může jet podívat, že jde o metro vedoucí do polí. Město slibuje metro na letiště, i když by stejné území rychleji a levněji obsloužila modernizovaná železnice.

Chodci a cyklisté jsou pak zcela na okraji zájmu dopravních plánovačů. Chodci chodí kvůli kapacitním silnicím nevábně páchnoucími podchody nebo po různě nepohodlných lávkách, na mnohých křižovatkách nestihne na zelenou přejít ani ten nejhbitější chodec – neboť po třech a více minutách čekání mu svítí pár sekund. Kolo se nepovažuje za plnohodnotný dopravní prostředek – cyklostezky se budují pomalu a převážně na okrajích města pro rekreační účely, ve městě chybí cyklostojany.

Doprava v Praze – řešení existuje

Současné řešení dopravních problémů v Praze je založeno na obstarožní koncepci, kterou jiná evropská velkoměsta zkoušela v 60. a 70. letech a kterou teď pracně revidují. Praha pokračuje ve výstavbě velmi nákladných kapacitních komunikací (městský okruh vedený pár desítek metrů od Pražské památkové rezervace, radiály vedené obytnými zónami) ve víře, že auta se v síti rozptýlí, a městu se tak uleví. Opak je pravdou: každá nová silnice se časem zaplní a žádá si rozšíření nebo prodloužení. Nemluvě o tom, jak tento přístup vyčerpává městskou pokladnu – ačkoli má Praha 33 miliard dluhů a na výstavbu silnic může ročně vynaložit průměrně 5 miliard korun, slibuje do roku 2011 postavit silnice za více než 70 miliard.

Cestou ke zlepšení kvality ovzduší, snížení hluku i počtu obětí dopravních nehod jsou masivní investice do modernizace tramvají, výstavba nových tramvajových tratí (např. zcela chybí přímé propojení Prahy 6 a Prahy 8 nebo Pankráce – Podolí a Smíchova), větší množství parkovišť P + R na okrajích města (město má pouze 13 parkovišť tohoto typu s celkovou kapacitou 1 400 míst. Parkoviště P + R např. zcela chybí v severozápadní části Prahy), výstavba bezpečných cyklostezek a cyklotras v centrální části Prahy a důstojné podmínky pro chodce. Málokdo například ví, že polovina jízd v Praze je kratší než pět kilometrů a že na tuto vzdálenost je kolo rychlejší než auto.

Obrovský potenciál v sobě skrývá železnice. Obnovení nepoužívaných zastávek (např. zastávka Vyšehrad), výstavba nových a modernizace tratí i vozového parku tak, aby vlaky neodpuzovaly svým hlukem, by byla zcela jistě levnější a rychlejší než pomalá a drahá výstavba metra. Dobrou zprávou je, že i rozhodující orgány města a ministerstva dopravy začínají pomýšlet na rozvoj železnice v Praze a připravují tzv. průjezdný model – tedy přestavbu Hlavního nádraží tak, aby touto stanicí mohly projíždět vlaky přijíždějící ze všech směrů.

Auto*Mat propaguje dopravu šetrnou ke zdraví i kapse Pražanů

Nespokojenost se situací v pražských ulicích a chuť změnit ji k lepšímu svedla před 4 lety dohromady několik občanských iniciativ, umělců a aktivních jednotlivců – pod hlavičkou Auto*Mat upozorňují veřejnost i politiky a úředníky na výhody neautomobilové dopravy. Kampaň Auto*Matu nabízí zábavnou formou pozitivní řešení. Cílem iniciativy je realizovat ve veřejném prostoru umělecké a osvětové akce, které podpoří a výrazným gestem zviditelní téma udržitelné mobility a odpovědného užívání automobilu ve městě. Obyvatelům města chce nabídnout zážitek z proměny a oživení města jako místa pro lepší život a rozvoj dopravy šetrný k životnímu prostředí. Hlavní program připravuje Auto*Mat tradičně na Evropský týden mobility, který se koná v týdnu od 16. do 22. září.

Den bez aut – příležitost zažít město jinak

První nápady s uspořádáním akce, na které by lidé zažili své město bez chronické zátěže aut, se uskutečnily ve Francii v roce 1998. Kampaň se jmenovala Ve městě bez mého auta a stála na svůdně jednoduché myšlence: když se mezi sebou obyvatelé města dohodnou, že pro jeden den nepoužijí auto, všichni dohromady zažijí pocit jaké je to žít ve "městě bez aut". A nabídka zněla opravdu slibně: moci jít beze strachu po ulici, zdravěji dýchat, navzájem se slyšet a užít si místa jindy beznadějně pohlcená auty.

Ve Francii úspěšná iniciativa získala po osmi letech institucionální záštitu Evropské komise. Od roku 2000 je pravidelně vždy 22. září pořádán Evropský den bez aut (EDBA), který byl v roce 2002 rozšířen o celý týden akcí: Evropský týden mobility (ETM, 16.- 22. září). Den bez aut je nyní vyvrcholením celého týdne věnovaného otázce dopravního chování obyvatel.

Stěžejní myšlenkou Evropského týdne mobility je podpora a zavádění principů udržitelné dopravy, pod čím si zjednodušeně můžeme představit lepší veřejnou dopravu, bezpečné město pro chodce a cyklisty a více veřejných prostor s omezeným pohybem aut. Každý rok je navíc zaměřený na některou specifickou oblast: v roce 2002 startoval s tématy veřejná doprava, cyklistika a život v ulicích, o rok později se zaměřil na otázku dostupnosti města pro specifické skupiny (staré, nevidoucí) a předloni přinesl žhavou otázku bezpečnosti pohybu v ulicích pro děti. Letošní rok si bere za cíl ukázat souvislost mezi naším každodenním chováním a změnami klimatu.

Přijďte oslavit Evropský týden mobility

Praha se bude podílet na Evropském týdnu mobility i Dni bez aut letos již po páté. Již třetím rokem se město zavazuje uzavřít v některý den část městských komunikací a přijmout některé trvalé dopravní opatření v rámci principů udržitelné mobility. Praha má ale problém: ačkoli formálně je zařazena mezi „chytrá“ a starající se města, v realitě žijeme v jednom z nejvíce znečištěných měst Evropy. Tento nepoměr kupodivu dosud nepřivedl vedení města k seriózní debatě o změně dopravní politiky.

Auto*Mat připravuje pro tento týden řadu akcí. V místě uzávěrky jindy automobilovým provozem ničeného Smetanova nábřeží nabídne ve spolupráci s řadou místních kaváren možnost posnídat či posvačit na ulici s takovým výhledem na Petřín a Hradčany, se kterým se běžně setkáte pouze v bedekrech japonských turistů. Snídaně na ulici je happeningem na oslavu veřejného prostoru.

Celoměstský happening Andělé v dopravě připomene zranitelnost člověka v každodenním proudu automobilové záplavy. Na zvlášť rušných křižovatkách a ulicích se 22. září – na Den bez aut - objeví desítky andělů a budou pomáhat chodcům a cyklistům překonat ve zdraví nebezpečná místa.

Vyvrcholením oslav Evropského týdne mobility bude Velká podzimní cyklojízda. V pátek 22. září vyjedou v 18. hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad tisíce bezmotorových Pražanů. Všichni jsou srdečně zváni: využijte jedinečnou příležitost zažít, jak vypadá tichá a čistá dopravní špička: zvonění zvonků, smích a šustění pneumatik jízdních kol.

Článek jsme převzali se svolením redakce časopisu Nový prostor.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	8. 8. 2006	Chodci na kolečkáchVlasta
	8. 8. 2006	Bezmotorova kolojizdaPetra