Člověk dostal oceány do bodu, z něhož už není návratu
16. 6. 2006 -, E-žurnál
Stav oceánů se díky tomu, jak s nimi současná společnost a ekonomika zachází, dostal do bodu, z něhož již nemusí být návratu. Konstatuje to zpráva Environmentálního programu Spojených národů (United Nations Environment Programme, UNEP), podle níž byla více než polovina globálních zásob ryb vytěžena ve své plné míře, přičemž téměř čtvrtina moří trpí přemírou rybářské aktivity. K tomu je třeba přičíst znečištění životního prostředí, vykládání odpadků do moří či mořské vrty. V Centrálním Pacifiku je tak dnes 6 liber do moře vyvezeného odpadu na každou jednu libru planktonu. Jinde je kolem 46 tisíc plastového odpadu na každou čtvereční míli světových oceánů.Nový výkonný ředitel UNEP Achim Steiner uvedl, že zvláštní pozornost musí být věnována 60 procentům světových oceánů, které jsou mimo národní jurisdikce a úsilí o ochranu přírody a které jsou poškozovány nejen moderními technologiemi, ale i nedostatkem právní regulace.
“Schopnost lidstva využívat hluboké oceány a moře během posledních let prudce stoupla,“ dodal Steiner s tím, že ochrana přírody se dosud soustředila zejména na pobřežní vody, kde se odehrávala většina lidské činnosti, jako je rybaření či průmyslová těžba. “Nyní urgentně se musíme začít dívat za tento horizont a poučení, kterých jsme nabyli v pobřežních vodách, vnést do širšího mořského světa.“
Průmyslové rybaření pomohlo během minulého století století snížit populaci tuňáků, tresek a mečounů o téměř 90 procent.
Podle odhadů Spojených národů je každoročně ilegálně vyloveno na 10 miliard ryb, z nichž je 30 procent získáno z vod bez regulací. Ilegální rybaření rovněž zabije každý rok na 300 tisíc mořských ptáků, včetně 100 tisíců albatrosů. Devatenácti z jednadvaceti druhů albatrosů hrozí vyhynutí.
Rostoucí a negativní vliv na mořskou vodu a mořské ekosystémy a biodiverzity má nejen rybaření, ale též vojenské operace a seismické bádání, uvedla Kristina Gjerde, která zprávu psala. „Spektrum klimatických změn, jako je oteplování oceánů a okyselení, podtrhuje potřebu omezit přímé zásahy člověka, protože zdravé ekosystémy jsou schopny lépe reagovat na měnící se oceánské podmínky.“