Smíšené parlamentní shromáždění a afričtí zemědělci hledají lék na krizi

8. 4. 2009 -, Econnect/Glopolis

Od 4. do 9. dubna 2009 se v pražském hotelu Clarion koná 17. Smíšené parlamentní shromáždění zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a Evropské unie. Do České republiky se sjeli europoslanci a poslanci z mnoha rozvojových a nejméně rozvinutých zemí světa.

Jedním ze zásadních témat rokování budou také možná řešení potravinové a finanční krize v zemích AKT. Shromáždění bude hlasovat o rezoluci k těmto otázkám. Dokumenty Smíšeného parlamentního shromáždění sice nejsou závazné
pro rozhodování institucí EU ani vlád zemí AKT, mají nicméně funkci poradní a jejich poselství nelze - alespoň v otázkách vztahů EU a zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří - zcela opominout. Na dalším Smíšeném parlamentním shromáždění AKT a EU, které se koná jednou za šest měsíců, musí Evropská komise a Rada EU prezentovat, jakým způsobem vzala rezoluce Shromáždění v potaz.

Připravovaná rezoluce není první iniciativou Shromáždění k otázce potravinové krize. Na minulém Smíšeném parlamentním shromáždění v Mort Moresby byla přijata Deklarace ke globální potravinové a finanční krizi. Deklarace poukázala na skutečnost, že přestože prvním z rozvojových cílů tisíciletí je snížení počtu lidí trpících hladem, na světě stále žije téměř miliarda lidí v situaci trvalého nedostatku potravin. Deklarace požadovala rychlé schválení a realizaci evropského nástroje na pomoc zemím postiženým potravinovou krizí v hodnotě jedné miliardy eur a vyzvala EU i země AKT k tomu, aby společně usilovaly o navýšení prostředků, plynoucích do zemědělství v rozvojových zemích ze státních rozpočtů a prostřednictvím rozvojové pomoci. Mezi požadavky deklarace bylo také posílení světových zásob potravin a odstranění evropských vývozních subvencí, které na trhu zvýhodňují evropské produkty, a poškozují lokální výrobce v rozvojových zemí. Poslanci v deklaraci vyzvali vlády zemí ze skupiny AKT, aby politiky, související se zemědělstvím a užíváním půdy, připravovali ve spolupráci se zemědělci, pastevci a jinými skupinami venkovských obyvatel. Země AKT byly
také vyzvány, aby drobným zemědělcům umožnili lepší přístup k půdě, půjčkám a technologiím, které mohou zvýšit jejich výnosy.

V průběhu shromáždění se k otázce potravinové krize, deklaraci z Port Moresby a k podobě budoucí rezoluce vyjádřili také představitelé afrických zemědělských a venkovských organizací. Na debatě, organizované evropskými nevládními neziskovými organizacemi, se čtyři přední představitelé afrických zemědělských organizací z Burkiny Faso, Mali, Nigeru a Senegalu shodli na tom, že v řešení potravinové krize musí hrát hlavní úlohu drobné zemědělství.

Konstatovali, že finanční krize v posledních měsících zastínila krizi potravinovou, avšak situace v některých rozvojových a nejméně rozvinutých zemích je nadále velmi špatná a nejchudší vrstvy jsou ohroženy hladem. Přestože ceny na světových trzích zaznamenaly pokles, ceny, které platí spotřebitelé na místních trzích, se nesnížily. Nedošlo podle nich ani ke
zvýšení příjmů drobných zemědělců, protože jejich výrobní náklady vzrostly. Navíc z rostoucích cen těží zejména prostředníci, nikoliv prvovýrobci. Afričtí zemědělci vyjádřili souhlas s doporučeními Deklarace z Port Moresby a podpořili vznik připravované rezoluce. Upozornili však na několik bodů, které je třeba vzít více v potaz. Je podle nich především nutné vyhradit zcela zvláštní místo výrobě potravin při tvorbě mezinárodních dohod a politiky. To se týká například vyjednávání o liberalizaci obchodu ve Světové obchodní organizaci. Z pohledu zajištění potravinové bezpečnosti jsou podle
afrických zemědělců klíčové regionální trhy. Musíme proto v prvé řadě sledovat jejich rozvoj, a teprve potom uvažovat o jejich otevírání globální konkurenci. Závazky afrických států k navyšování prostředků pro zemědělství by se měla připojit také Evropská unie. Měla by v rozpočtu rozvojové pomoci vyhradit 10 % právě na podporu zemědělství. Právě rozvoj tohoto odvětví může k odstranění extrémní chudoby přispět nejvíce. Afričtí představitelé také zdůraznili, že je nutné pomoci zemědělcům v rozvojových zemích s přizpůsobením se dopadům změny klimatu. Subsaharská Afrika totiž v důsledku globálního oteplování pravděpodobně přijde až o 12 % své produkce potravin. V rámci debaty také zazněl mnohokrát opakovaný, nicméně dosud nevyslyšený požadavek, aby jak afričtí, tak evropští politici při plánování kroků na
pomoc zemědělství naslouchali samotným zemědělcům a vnímali je jako hlavní aktéry, bez nichž žádná skutečná změna není možná. To je však obtížné ve světě, kde se zemědělství - jak konstatovali sami afričtí představitelé - považuje za podřadnou lidskou činnost.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: