Sehnal: Kdo zabraňuje GMO, škodí státu
9. 8. 2002 - Monika Jansová, Econnect
“Ekoterorismus se rozšířil bohužel i k nám,” oznámil novinářům v úvodu tiskové konference nazvané “Ekoterorismus v Česku - nový fenomén nátlakových skupin” profesor Jaroslav Drobník, předseda občanského sdružení Biotrin. Konference se zúčastnili ještě zástupci společnosti Monsanto a pracovníci Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Za akt "ekoterorismu" Drobník označil poškození pokusu s geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí na zkušebním poli firmy Monsanto, které provedl neznámý pachtel letos začátkem července.Monsanto provádělo v Branišovicích na jižní Moravě několikaletý pokus s tzv. Bt-kukuřicí, které je vnesen gen pro odolnost vůči zavíječi kukuřičnému. Poté, co někdo přes noc uřezal palice na celém půlhektarovém poli s GM kukuřicí, podalo Monsanto trestní oznámení na neznámého pachatele. Případ se stále vyšetřuje a pachatel dosud nebyl označen.
Jisté podezření hned padlo na organizaci Greenpeace, která dva týdny před tím upozorňovala veřejnost na GM pokusy nenásilnou akcí u téhož pole. Greenpeace se ihned od takového činu distancovala. Rovněž tisková mluvčí Monsanta Miluše Kusendová se opakovaně pro tisk vyjádřila, že se nedomnívá, že by pokus zmařila Greenpeace. Jistý podíl na tom tato organizace, podle ní, ale nese. Podle jejích včerejších slov “tři roky nabádala k ničení”. Vůči tomu se přítomní představitelé Greenpeace ihned ohradili a vyzvali mluvčí Monsanta, aby toto obvinění řádně doložila. “Greenpeace nikdy nenabádalo k ničení,” ohradil se Miroslav Šuta.
Za akt ekoterorismu zástupci Biotrinu a Monsanta považují záměrné znehodnocení pokusu, který byl řádně povolen, po té, co proběhlo správní řízení. Nezodpovězenou otázkou z jejich strany zůstalo, zda šlo skutečně o akt “terorismu” - tedy o akt organizovaného násilí za účelem záměrného zastrašení a dosažení určitého cíle (jak bývá terorismus charakterizován). Nebo zda šlo spíše o vandalismus či trestný čin poškozování cizího majetku.
Genetické modifikace přišel pro novináře obhájit i profesor František Sehnal z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Toto pracoviště bylo letos na jaře zapsáno do Seznamu osob oprávněných k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a plodinami. Poté v Českých Budějovicích realizovalo pokus s Bt-kukuřicí, který měl ověřit vliv GM plodin na ekosystém, přítomné organismy a zejména na hmyz. Podle Sehnala, který byl odborným garantem projektu, pokus žádný negativní vliv na hmyz neprokázal. Ve srovnání s konvenčním intenzivním zemědělstvím, které využívá chemickou ochranu před škůdci, podle něj genetické modifikace vychází jednoznačně lépe. “GMO je jednoznačně v zájmu naší republiky, o tom jsem předvědčen, a kdo tomu brání, škodí státu,” uzavřel svou řeč profesor Sehnal.
Podle Karla Jecha (problematikou GM se zabýval v Greenpeace), se ale využívání GM plodin srovnává pouze s konvenčním zemědělstvím, nikoliv už se zemědělstvím ekologickým, které má další pozitivní efekty např. na krajinu, biodiverzitu či protipovodňovou ochranu.
Sdružení Biotrin, které tiskovou konferenci uspořádalo, založila v roce 1997 (tehdy ještě pod názvem Biotrend) skupina vědeckých pracovníků za účelem šíření informací o biotechnoligiích a jejich prosazování u nás.