Nevracejte uprchlíky do války

Na situaci v severokavkazské republice Čečensko upozornily dnes dvě akce, které se v rámci Dnů Kavkazu uskutečnily v Brně. Přesně před devíti lety začala v Čečenské republice Ičkeria tzv. první čečenská válka. Vojenský konflikt na tomto území pokračuje i v této době (přestože ruský stát se snaží svět přesvědčit o opaku). Jeho obětmi se za dobu trvání stalo přes 20 000 vojáků a na 70 000 civilních obyvatel. Okolo čtvrt miliónu obyvatel Čečenska bylo nuceno uprchnout ze své země do sousedního Ingušska, kde žijí v uprchlických táborech. V poslední době jsou však z těchto táborů vyháněni zpět do nebezpečného Čečenska.

Právě skandální fakt rušení táborů a násilné vyhánění běženců je námětem dramatické scénky, kterou bylo dnes odpoledne zahájeno protestní shromáždění před Generálním konzulátem Ruské federace v Brně. V nelehké situaci se nachází též řada čečenských běženců pobývajících na území ČR, neboť jim hrozí vyhoštění a deportace zpět do země, ze které kvůli obavám o svůj život uprchli. Program Dnů Kavkazu pokračoval besedou o aktuální situaci v Čečensku a o humanitární pomoci tamním dětem.

Třebaže válka v Čečensku oficiálně skončila již před třemi lety, zůstává Čečensko dodnes jedním z nejbolavějších míst na celém Kavkaze. Každodenní šikanování čečenského obyvatelstva ruskými úřady, policií a armádou, zmizení, mučení a mimosoudní popravy patří ke každodenní realitě života v Čečensku i na celém území Ruské federace. Válka přinutila 350 000 lidí opustit své domovy. Nejvíce (na 240 000) jich uprchlo do sousedního Ingušska. Dodnes jich tam zůstalo na 100 000. Jejich život je ovšem stále obtížnější nejen v důsledku restrikcí, doprovázejících působení humanitárních organizací, ale především vzhledem k násilnému rušení tamních uprchlických táborů ingušskou vládou za těsné součinnosti s ruskými federálními úřady. V Ingušsku byl např. v říjnu definitivně zrušen a rozebrán uprchlický tábor Bella, který v poslední době obývalo kolem 150 rodin. Předseda promoskevské vlády Čečenska Anatolij Popov v zápětí prohlásil, že do konce tohoto roku budou zrušeny všechny uprchlické tábory na území Ingušska.

„V důsledku federální politiky jsou čečenští uprchlíci v Ingušsku vystaveni riziku nátlaku, aby se vrátili do Čečenska,“ uvádí se ve zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vydané v únoru tohoto roku. Od té doby nátlak ještě zesílil, v blízkosti uprchlických táborů byly rozmístěny jednotky ruské federální armády, obyvatelům táborů je odpojována elektřina a zadržována humanitární pomoc. Některé tábory byly vojenskými jednotkami již násilně vysídleny a jejich obyvatelé vráceni zpět do Čečenska. „Nátlak na uprchlíky paradoxně zesílil právě nyní, v době nástupu silné kavkazské zimy,“ komentuje situaci Jiří Koželouh z brněnské skupiny Amnesty International. Navzdory planým slibům navrátivší se uprchlíky nečeká ve válkou zničeném Čečensku žádné ubytování ani minimální sociální zajištění, pouze všudypřítomná represe ruských okupačních orgánů. Na tuto skutečnost upozornilo protestní shromáždění, které se konalo dnes ve čtyři hodiny před Generálním konzulátem Ruské federace. Shromáždění bylo zahájeno dramatickou scénkou, při níž ruští vojáci vyhnali čečenskou rodinu z jejího provizorního obydlí a násilím ji odvlekli zpět do Čečenska. Účastníci shromáždění se minutou ticha za všechny oběti čečenských válek a zapálení svíček také připojili k mezinárodní akci „Památka na oběti v Čečně“, kterou vyhlásilo několik desítek lidskoprávních organizací působících na území bývalého Sovětského svazu (více na http://www.hro.org/memory). Smyslem brněnského protestu bylo upoutat pozornost nejen na utrpení uprchlíků v Ingušsku, ale také na skandální případ zastavení azylového řízení a vyhoštění skupiny přibližně 60 Čečenců z České republiky. „Tito lidé uprchli ze země, kde zuří válka. Český stát jim prostřednictvím policie a ministerstva vnitra vzkázal – jděte zpátky!“ kritizuje postup státních orgánů Milan Štefanec z Nesehnutí.

O nelehké práci humanitárních organizací dnes večer na Fakultě sociálních studií hovořili pracovníci Sdružení Česká katolická charita. Řeč byla především o projektu Pomoc konkrétním dětem v Čečensku a Ingušsku, který formou „adopce na dálku“ podporuje vzdělávání a zájmové aktivity dětí v uprchlických táborech.

„Osudy Čečenců zasahují do našich životů více, než bychom si vzhledem k zdánlivé odlehlosti této země mohli myslet. Mezi žadateli o azyl v České republice zaujímají čečenští uprchlíci jedno z předních míst. Bohužel ne vždy mají naše úřady pro jejich nelehkou situaci pochopení. Právě proto je zapotřebí neustále připomínat, že ačkoliv válka skončila, porušování lidských práv nevinných civilistů ze strany ruské moci, nejednou uplatňující vysloveně teroristické metody, trvá i nadále,“ řekl Lubor Kysučan, koordinátor Amnesty International pro pomoc uprchlíkům.

-red-