Větrné elektrárny se v Karlovarském kraji těžce prosazují

V těchto dnech zkoumá Krajská hygienická stanice v Karlových Varech, zda jsou větrníky přijatelné z hlediska hlučnosti. Obyvatelé Horního Částkova totiž zpochybnili hodnoty hlukové hladiny, které uváděl stavitel, a při veřejném projednání předložili vlastní posudek, který jim na objednávku vypracovala Národní referenční laboratoř pro měření hluku. Další osud větrné elektrárny záleží na vyjádření hygieniků. Podle něj krajský úřad rozhodne, zda pošle stavbu do územního řízení či si vyžádá další měření.

Obyvatelé osady Horní Částkov neuspokojilo ani to, že oproti původnímu projektu stavitel větrné elektrárny, firma Caurus, chce posunout stavbu větrníků asi o šedesát metrů dále od nejbližších stavení, a že se rozhodl pro stavbu nových, nikoliv repasovaných větrníků, jak původně zamýšlel. Tři šedesátimetrové stožáry mají otáčet vrtulemi 410 metrů od obce. Kromě možného překročení limitu hlučnosti poukazují obyvatelé i na narušení vzhledu krajiny a na stroboskopické efekty otáčejících se vrtulí. Stavitelé si stěžují, že další přezkoumávání projektu může stavbu posunout až na příští rok.

"Projekt větrných elektráren v Horním Částkově doporučíme kraji jen s podmínkou dodržení vzdálenosti. Další podmínkou bude regulovatelnost výkonu a otáček vrtulí, tak, aby se dosáhlo nižší hladiny hluku v nočních hodinách," uvedla Jaroslava Sirotková z Krajské hygienické stanice v Karlových Varech. Kraj by měl rozhodnout ještě v květnu.

Už v březnu letošního roku vyřkl Krajský úřad v Karlových Varech ortel nad zamýšlenou větrnou elektrárnou v Abertamech. Kraji vadil dopad na životní prostředí. Větrníkům zakázal kvůli ochraně živočichů, tetřívka a chřástala. Tři 80 metrů vysoké stožáry měly stát více než dva kilometry od nejbližší zástavby. Obec Abertam měla mít z provozu elektrárny ročně půl milionu korun. I tady však, kromě krajského úřadu, stáli proti stavbě větrníků místní obyvatelé. Na odpor občanů narazila v místním referendu i plánovaná stavba větrných elektráren v blízkém Božím Daru. Referendum kvůli stavbě větrných elektráren připravují nyní i v Bochově na Karlovarsku.

Bylo tomu také v krušnohorských Jindřichovicích. Tam ale investor společně s obcí, dříve než se pustil do úředního jednání o vlivu na životní prostředí, zkoumal nejprve, na jakém místě budou větrníky pro místní obyvatele přijatelné. "Během dvou let jednání jsme měnili projekt," uvedl Rudolf Kreisinger, ředitel firmy Windenenergie. Nakonec se podařilo najít místo, kde stožáry vadit nebudou. "Je to asi dva kilometry od obce, v prostoru, kde stojí jediná chalupa. Chalupář se ke stavbě nevyjádřil," řekla starostka Jindřichovic Anna Polívková.

V Jindřichovicích poblíž Kraslic by měl investor postavit pět větrníků s celkovým výkonem 10 MW. Jenže ani nalezený kompromis mezi investorem a obyvateli obce ještě není zárukou, že se bude brzy stavět. Stavitele čeká nyní úřední řízení, v němž se bude zkoumat dopad elektrárny na životní prostředí. "Posouzení zpracováváme už půl roku, snad bude do konce července hotové. Se schvalováním mám ale špatné zkušenosti. Nebudou li však k posudku žádné výhrady, pak po půlročním územním a stavebním řízení bychom mohli v příštím roce stavět," říká šéf Windenenergie.

Starostka Jindřichovic by chtěla větrné elektrárny co nejdříve. Malé obci s asi pěti sty obyvateli totiž z provozu elektráren poplyne do obecní pokladny ročně půl milionu korun. "Každý rok nám tady vysychají studny, pitnou vodu musíme v létě dovážet. Obec nemá peníze na vodovod ani na kanalizaci. Kraj nám dal na stavbu vodovodu pouhý milion. Peníze z elektrárny by nám hodně pomohly," poukazuje starostka. Pro ni jsou, jak říká, větrné stožáry přijatelnější než třeba stožáry vysokého napětí.

"Nejvíce protestovali chalupáři. V našem katastru máme dvě stě chalup. Přitom v obci nejsou stále a když přijedou do města, tam k životnímu prostředí mlčí. Ale tady by chtěli asfaltové cesty až ke svým chalupám," dodává trpce starostka.

O něco dále než v Jindřichovicích jsou v Karlovarském kraji v Hranicích na Chebsku. Tam už investor úspěšně ukončil posuzování vlivu na životní prostředí. Jsou však před ním ještě územní a stavební řízení. A tak jedinou již běžící větrnou elektrárnou v kraji, kde životní prostředí nejvýrazněji ovlivňují doly s briketárnou Vřesová a uhelnou elektrárnou Tisová, jsou zatím větrníky v Novém Kostele poblíž Františkových Lázní. Ačkoliv obec nemá z provozu ani korunu, nikdo neprotestuje.

"Investor si čtyři větrné elektrárny postavil na vlastní ploše za vlastní peníze. Žádné protesty občanů tu nebyly. Stožáry jsou pět set metrů od prvních obydlí a nejsou tam slyšet. Ani zvěř to neplaší, i v zimě jsou kolem stožárů vidět ve sněhu stopy. Jen když se přiblížíte, uslyšíte něco jako šustění listů," říká kostelecký starosta Oto Teuber. "Pravdou je, že některým se stožáry nelíbí, říkají, že to kazí krajinný ráz. Já si ale myslím, že vůči přírodě jsou mnohem šetrnější, než elektrárny uhelné," poukazuje.

Autor je externím spolupracovníkem Econnectu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	19. 5. 2006	Výkon větrníkůHonza
	22. 5. 2006	Díky :-)Redakce