Budou se mít maminky s dětmi lépe?

V této době je běžná praxe taková, že ženy na mateřské dovolené si mohou přivydělat pouze 3486 Kč. Pokud tuto hranici přesáhnou třeba jen o 100 Kč, je jim mateřský příspěvek 2500 Kč odebrán. Tento postup kritizují zejména zástupkyně Asociace pro rovné příležitosti, podle nichž je situace neudržitelná. „Tyto podmínky považujeme za silně nemotivující pro ty rodiče, kteří chtějí i na rodičovské dovolené zůstat aktivní. Kromě toho se nezohledňuje celá řada prací, které lze dělat doma a tudíž zároveň splňovat podmínky celodenní péče o dítě,“ říká předsedkyně Asociace pro rovné příležitosti Michaela Marková-Tominová. Nevyhovující pravidla by se měla změnit v rámci reformy veřejných financí. „Je to jedna z legislativních změn, o kterou v asociaci dlouhodobě usilujeme. Doufejme, že ji Sněmovna schválí,“ doplňuje Eliška Janšová, rovněž z Asociace pro rovné příležitosti. Podle expertů ocení nová pravidla zejména vysokoškolačky, které mohou pracovat prostřednictvím internetu z domova. Jak upozorňuje ministr financí Bohuslav Sobotka, podmínkou je, aby matky o děti skutečně pečovaly.

Jedním z dalších požadavků asociace je zvýšení rodičovského příspěvku z nynějších 2552 Kč alespoň na výši minimální mzdy. „Je pravda, že při současné ekonomické situaci je tento požadavek málo reálný, nicméně doposud si nikdo nedal práci s tím, aby to propočítal,“ vysvětluje Marková-Tominová. Výše rodičovského příspěvku se nemění ani při vyšším počtu dětí, o které se rodiče starají, přestože péče o dítě je považována za celodenní zaměstnání. „Stát na jedné straně pláče, že nejsou děti, ale už nevidí to, že za 2500 Kč měsíčně se nedá vyžít. Stát si toho prostě neváží,“ pokračuje Marková-Tominová. „My máme štěstí, že manžel pracuje u dobré firmy a jeho plat nám vystačí. Mám ale spoustu známých, kteří si museli na pořízení dítěte dopředu našetřit, protože jinak by to absolutně finančně neunesli,“ říká Dana Janečková, která je už na své druhé mateřské dovolené.

Stávající situace však s sebou přináší i další, pro českou společnost typický jev – vzhledem k tomu, že průměrný plat mužů je v ČR stále vyšší než plat žen, těžko lze očekávat, že za těchto podmínek budou zůstávat s dětmi na rodičovské dovolené otcové. Podle průzkumů ale mladí muži nejsou tak vyhraněnými odpůrci „otcovské“ dovolené, jako byli například jejich otcové. Z finančních důvodů je ale celodenní péče otce o dítě nereálná.

Je pravda, že ČR spolu s Ruskem mají nejnižší příspěvek v mateřství ze všech zemí východní Evropy. Z kandidátských zemí je to Polsko a Maďarsko, jejichž rodičovský příspěvek mírně přesahuje průměr zemí EU. I když legislativa EU maximálně podporuje práva žen, potažmo matek, každá evropská země má vlastní pravidla. Češky mohou zatím leda závidět třeba Norkám, které se mají v Evropě nejlépe. Stát jim 42 týdnů vyplácí rodičovský příspěvek ve výši 12 500 €.

Posledním požadavkem Asociace pro rovné příležitosti je zavedení stejných podmínek pro matky a otce, pokud pečují o dítě do přibližně šesti měsíců věku (20 – 22 týdnů), tj. umožnit otcům pobírat peněžitou pomoc v mateřství, která činí 69 % z platu. „Ačkoli zákon umožňuje otcům pečovat o dítě vlastně již od narození, v praxi je jim to znemožněno. Zatímco matka dostává přibližně do 6 měsíců věku dítěte 69 % platu (tzn. peněžitou pomoc v mateřství), otec dostane hned rodičovský příspěvek, tj. 2.552,- Kč (nárok na PPM má pouze v případech, že matka dítěte zemře nebo je ze zdravotních důvodů neschopná o dítě pečovat ap). Toto opět prohlubuje nerovnost žen a mužů ve společnosti,“ vysvětluje Michaela Marková-Tominová. Je pravda, že tatínků na mateřské dovolené není ani s ohledem na evropské statistiky mnoho (7 mužů na 100 žen v Dánsku v roce 1995, 1 muž na 100 žen ve Francii v roce 1992, 2 muži na 100 žen v Německu v roce 1995), nicméně proč jim nevyjít vstříc? V ČR se v tomto ohledu zatím žádné významnější změny nechystají.

Jiná situace je například ve Švédsku, v zemi s nejdelší mateřskou a rodičovskou dovolenou v celé EU, kde si tatínkové musejí užívat povinně minimálně dva měsíce, jinak se rodičům krátí přídavky. Podle časopisu Marianne, který se ptal několika švédských tatínků na jejich osobní zkušenosti, není to pro ně mnohdy jednoduché. „Předtím jsem byl především slušně připravený teoretik, ale došlo na prověrku přímo na bojišti. Najednou jsem byl na výměnu plínek, vyváření dudlíků, úklid, praní a vaření sám,“ líčí své zkušenosti pan Per-Ola Valastig, učitel z jihošvédské vesničky Holmeja.

Renata Škrobálková