Jsou maturity genderově zatíženy?
4. 6. 2002
Kateřina Fialová [Econnect] -
V uplynulých měsících uskutečnilo Centrum pro reformu maturitní zkoušky v ČR zatím ojedinělý průzkum v oblasti vzdělávání, šetření maturitních znalostí a testů z hlediska genderové neutrality. Předmětem šetření bylo zjistit, zda chlapci a dívky v současných maturitních ročnících středních škol mají odlišnou úroveň znalostí v tématech týkajících se občanského života a společenských věd, případně jak je možné zjištěné rozdíly vysvětlit a vztáhnout k reformě maturitní zkoušky. Realizaci šetření podpořila nadace Open Society Fund.
Šetření se zúčastnilo 4948 žáků (2959 dívek a 1989 chlapců) všech typů středních škol (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště).V provedených analýzách se primárně sledovalo, zda existují rozdíly mezi dívkami a chlapci v řešení testových úloh. Předmětem šetření byly dále rozdíly v životním stylu chlapců a dívek a vliv různých faktorů na úroveň znalostí a dovedností chlapců a dívek.
Projekt ukázal, že významnou část vytvořených testových úloh řešili chlapci a dívky s rozdílnou úspěšností. Dívky celkově dosahovaly v řešení testu nižší úspěšnosti než chlapci, a to navzdory jejich většímu zájmu o tento předmět a lepší školní klasifikaci. Dívky byly úspěšnější v úlohách týkajících se rodinného života a psychologických aspektů osobního života, zatímco chlapci v úlohách se zaměřením na politické dění. 
Projekt také poukázal na rozdílnost v životních stylech chlapců a dívek. Chlapci například častěji sledují televizní zprávy a čtou denní tisk. Podle realizátorů výzkumu se na utváření zájmu chlapců o politické dění pravděpodobně podílí způsob mediální prezentace tohoto tématu jako výhradně mužského, možnost snadnější identifikace s představiteli politiky (politické funkce zastávají podstatně častěji muži) a vliv společenského očekávání (existuje větší očekávání, že jako muž se budu v dospělosti politikou aktivně zabývat).
Výsledky šetření dokazují genderové zatížení jednotlivé testovacích úloh a některých tematických celků (například "Člověk a demokracie") a potvrzují, že genderové rozdíly - tj. rozdíly mezi chlapci a dívkami - představují z hlediska výuky důležité téma. Projekt "Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Občanský a společenskovědní základ" je však zatím v ČR prvním "masovějším" pokusem otevřít otázku genderové zatíženosti pedagogické reality. Centrum pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) vzniklo na základě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi třemi přímo řízenými organizacemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (VÚP), Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) a Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) na podzim 1999.
Centrum pro reformu maturitní zkoušky je realizátorem cyklu Krok za krokem k nové maturitě, jehož cílem je pomoci v přípravě všem účastníkům - žákům, školám, učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům, a informovat veřejnost.
Kateřina Fialová
|
