Poslanci podpořili energii z obnovitelných zdrojů

Celých patnáct let bude garantovat stát některým českým podnikatelům odběr jejich produktu za pevnou výkupní cenu. Kdo bude tím šťastným byznysmenem? Budou to všichni, kdo budou vyrábět energii z obnovitelných přírodních zdrojů. Vyplývá to ze zákona, který schválila Poslanecká sněmovna.

Vláda tím vyhověla ekologům, kteří si od zákona slibují, že se především sníží produkce škodlivých emisí oxidu uhličitého. Odhady ekologů jdou poměrně daleko - tvrdí, že se produkce oxidu uhličitého ročně sníží o osm milionů tun, což je více, než vyplodí všechna česká osobní auta dohromady.

Zákon musí ještě projít Senátem a prezidentskou kanceláří. Pokud cestou neklopýtne, Česká republika se začlení mezi vyspělé státy Evropy, říkají ekologové.

Podpora obnovitelných zdrojů

Slušné země podle nich stále více využívají obnovitelné zdroje energie - jako je slunce, vítr, voda a tak dále. Petr Holub z Hnutí Duha má ze zákona radost: "Odhadujeme, že by tento zákon měl v příštích pěti letech vyvolat investice přes padesát miliard korun. Podnikatel, který se rozhodne postavit zařízení na spalování biomasy, větrnou elektrárnu, malou vodní elektrárnu, bude mít jistotu, že po dobu patnácti let dostane za svou kilowatthodinu vyrobené elektřiny pevnou cenu."

Poslanci ODS se zákonem nesouhlasí. Nynější energie z uhlí a jaderná energie je podle nich výhodnější. Vadí jim, že stát až příliš zasahuje do tržního prostředí, kterému diktuje ceny energie. Občanskodemokratický poslanec Oldřich Vojíř vysvětluje názor ODS: "Výroba elektřiny z biopaliv je něco, co je v Česku možné. Přejeme si však, aby to bylo cenově drženo níž, aby ta deformace trhu nebyla tak velká, aby občané nemuseli platit víc, než je nezbytně nutné.

Spor o jadernou energii

Zákon podle Vojíře produkci emisí oxidu siřičitého nijak výrazně nesnižuje, tedy alespoň ne o tolik, jak odhadují ekologové. Vojíř má dokonce podezření, že státem podporovaný podnikatel, který z biomasy vyrábí energii, bude svážet ze všech koutů republiky onen biologický odpad.

Paradoxně pak dojde k tomu, že jeho cesta kamionem bude přírodu zatěžovat mnohonásobně více, než jak bude přírodu šetřit jeho ekologická výroba energie. "Co se týče obnovitelných zdrojů energie, je to otázka, o níž se budeme muset bavit za deset patnáct let. Abychom výrazně snížili emise síry, oxidu uhličitého, tak bychom se museli vydat cestou jaderné energetiky," říká Vojíř.

Jaderná energetika je ale pro ekology, jak tvrdí Petr Holub, nepřijatelná: "Jaderná energie produkuje vysoce radioaktivní odpad, který je nutné izolovat po dobu devadesáti tisíc let od okolního prostředí, a je neekonomická."

"Kdyby jaderná energie nedostávala vysoké státní dotace do výzkumu, stát negarantoval bezpečnost dodávek jaderného paliva nebo vyhořelého jaderného odpadu, tak by jaderná energetika nebyla rentabilní."

Větrné elektrárny

Zákon provázela i debata nad větrnými elektrárnami. To jsou ony známé větrníky, se kterými se nejčastěji setkáte v přímořských oblastech Evropské unie. Debatu poslanci vedli nad tím, jestli je v české kotlině něco podobného možné. Větrníky podle mnohých navíc hyzdí krajinu. Někteří poslanci za ODS se snažili do zákona dostat, aby si podnikatel mohl postavit jen menší větrník do výkonu půl megawattu.

Poslanci doufali, že větrnou energii by pak podnikatelé využívali méně než jiné zdroje, jako jsou voda nebo energetické plodiny na spalování. Proti tomu ostře vystoupili ekologové s tím, že naopak velké a výkonné větrníky jsou tišší a navíc jich nemusí být po krajině tolik. Do zákona se dostal svým způsobem kompromis. "Na území jednoho kilometru může být vystaveno pouze tolik elektráren, aby jejich výkonový součet představoval dvacet megawatt," doplňuje Vojíř.

Stát prý díky zákonu splní požadavek Evropské unie a to vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, osm procent veškeré elektřiny. Zatím jsou to v České republice asi dvě procenta.

Mikuláš Kroupa