Greenpeace: O klimatu se rozhoduje v severních Čechách
16. 2. 2006 -red- [Greenpeace/Econnect] -
Na souvislosti mezi spalováním uhlí a klimatickými změnami chce upozornit nová kampaň Greenpeace. Jejím hlavním cílem je zachování územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, neboť právě těžba a spalování uhlí je totiž hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého, jimiž Česká republika přispívá ke změně klimatu. Aktivisté kampaň zahájili symbolicky dnes – tedy přesně rok po vstupu Kjótského protokolui v platnost.
„Je nutné mluvit o tom, že nejde jen o likvidaci vesnic Horní Jiřetín a Černice těžební společností Mostecká uhelná. To je poměrně veřejně známé, ale málokdo bere v potaz, že těžba uhlí v severních Čechách přispívá ke globálním klimatickým změnám, v jejichž důsledku dochází k postupnému zatápění tichomořských ostrovů či třeba k rozšiřování pouští. Těmito změnami jsou ohroženy stovky miliónů lidí,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
S ročními emisemi 12,5 tuny CO2 na jednoho obyvatele patří přitom ČR nezáviděníhodné čtvrté místo mezi 25 státy Evropské unie. V produkci hnědého uhlí patří naše země přímo mezi rekordmany: v objemu těžby v přepočtu na velikost státu jsme světová jednička, v objemu těžby na jednoho obyvatele jsme světová dvojka.
Greenpeace se rozhodlo zahájit kampaň, neboť právě v nadcházejících měsících a letech se bude rozhodovat o zachování či zrušení územních ekologických limitů, což bude mít dlouhodobý dopad na naše emise skleníkových plynů. Pokud dojde k jejich prolomení, bude to mít podle Greenpeace minimálně tři velmi negativní důsledky.
„Spálením uhlí, které by bylo tímto způsobem zpřístupněno, bychom do atmosféry uvolnili neuvěřitelných 1,3 miliardy tun oxidu uhličitého. Na prolomení limitů závisí i počet nových tepelných elektráren, které chce v příštím desetiletí postavit ČEZ v Severních Čechách. A konečně by zrušení limitů vedlo k likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice s více než dvěma tisíci obyvateli,“ řekl Rovenský.
Podle zastupitele z Horního Jiřetína Vladimíra Buřta by mělo prolomení limitů těžby zásadní dopad na život v celém regionu. „Hranice těžební jámy by sahala až k Litvínovu, přičemž ochranné pásmo by zasahovalo až do městské zástavby. Několik obcí by bylo ohroženo, neboť jediná přístupová cesta vede právě přes Horní Jiřetín. Důsledky pro život by byly katastrofální, což vnímá i většina zastupitelů měst a obcí v regionu. Pro zachování limitů se kromě naší obce vyslovil Litvínov, Duchcov, Osek a máme podporu Svazu měst a obcí České republiky a dalších organizací,“ prohlásil Buřt.
Svoji kampaň Greenpeace zamýšleli zahájit happeningem na Staroměstském náměstí a tiskovou konferencí. Nakonec se konala pouze tisková konferenci. Drobný, ale hustý déšť totiž rozmočil téměř třímetrovou maketu hlavy zmocněnce pro severozápadní Čechy a poslance Vlastimila Aubrechta, která byla hlavním artefaktem happeningu. Hlavu chtěli aktivisté Greenpeace krmit směsí hnědého uhlí, maket domů a stromů, z uší a temene jí měl vycházel bílý kouř. Greenpeace zvažuje, že akci zopakuje za lepších klimatických podmínek.
Greenpeace je známo, že vládní zmocněnec Aubrecht není jediným českým politikem, který podporuje likvidaci severočeských obcí a tím ohrožuje globální klima. Terčem plánované akce se stal hlavně proto, že v popisu práce má mimojiné nápravu škod, které v Ústeckém a Karlovarském kraji napáchala povrchová těžba a zpracování uhlí.
„Je to absurdní. Pan zmocněnec by měl prosazovat co nejrychlejší přechod od těžby a zpracování uhlí, který škodí lidem i přírodě, k vyspělým odvětvím průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Namísto toho se ze všech sil snaží současný tristní stav zakonzervovat. Nechová se jako zmocněnec vlády, jejíž předseda ostatně v prosinci prohlásil, že o prolomení limitů usilovat nebude, ale spíše jako zmocněnec Mostecké uhelné,“ vyjádřil se RNDr. Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.
Akce se konala v den prvního výročí vstupu Kjótského protokolu v platnost. Přesně před rokem se 141 států zavázalo snížit své emise skleníkových plynů do roku 2012 průměrně o 5,2 procenta oproti roku 1990. Česká republika, stejně jako ostatní členské země EU, se zavázala snížit své emise o 8%.
-red-
|