Ekologická daňová reforma – hlavní téma environmentální sekce mezinárodní konference

O ekologické daňové reformě především, ale i o dalších nástrojích ekologické fiskální politiky budou diskutovat účastníci environmentální sekce mezinárodní konference "Konsolidace vládnutí a podnikáni v EU a ČR pořádané Fakultou sociálních věd UK v Praze a Centrem pro otázky životního prostředí UK. Environmentální sekce proběhne v pátek 1.11.2002 v budově FSV UK, Opletalova 26.

Mezi další ekonomické nástroje využívané v politice životního prostředí patří zavádění dotací a půjček environmentálně příznivým činnostem a snižování až odstranění dotací těm nepříznivým, institucionálními nástroji jsou definování vlastnických nebo uživatelských práv či licencování, dále sem patří nejrůznější opatření v podobě cel, tarifů, garantovaných nákupů apod. Zejména těmto aspektům se v úvodním příspěvku bude věnovat Bedřich Moldan.

Ekologická daňová reforma může mít vícero podob. Yvona Legierská z ministerstva financí poukáže na výhody využití nepřímých daní, které přímo ovlivňují cenu komodity, na kterou jsou uvaleny a mohou tak přispět k omezení spotřeby i výroby škodlivých výrobků. Mohou napomoci i k zavádění čistší produkce a tedy k posílení principu „co je ekologické má být i ekonomické“. Ve svém příspěvku se bude též zabývat možnostmi změn struktury daňových sazeb – snížením sazeb u ekologicky přátelských výrobků nebo vyšším zdaněním neobnovitelných přírodních zdrojů a výrobků, které životní prostředí poškozují.

Mezinárodní kontext ekologické daňové reformy

Nekoordinované zavádění ekologických daní může vést ke snížení mezinárodní konkurenceschopnosti. Diskuse v rámci EU se týká především liberalizace trhu s energií a zdanění energetických produktů. Na vývoj v EU v této oblasti se zaměří příspěvky Ulriky Eteme z rakouského ministerstva zemědělství a životního prostředí, Jiřiny Jílkové z VŠE a Milana Ščasného z Centra pro otázky životního prostředí UK. Na konkrétních datech budou srovnány minimální, současné a navržené sazby daní na energetické produkty v EU a v ČR. Prezentovány budou také výsledky některých v Rakousku provedených studií, v nichž byly hodnoceny důsledky zevrubné rakouské ekologické daňové reformy. Jiřina Jílková provedla srovnávací analýzu tendencí vývoje v oblasti tzv. ekologických daní (především zdanění energie) a dotací energie. Výsledek analýzy ukazuje, že „deklarativní prohlášení a teoretické práce jsou doprovázeny pouze marginálními změnami fiskálního systému“.

Otázku, jak je na ekologickou daňovou reformu připravena Česká republika, se bude snažit odpovědět příspěvek tří studentů FSV, kteří provedli na toto téma sociologický výzkum. Hlavní pozornost věnovali povědomí a zájmu politických aktérů, odborníků, nevládních organizací a veřejnosti. Cílem autorů bylo identifikovat hlavní překážky pro přijetí ekologické daňové reformy v ČR a na jejich základě pak vytvořit dílčí doporučení pro snadnější akceptování reformy všemi stranami.

Prosazení environmentální reformy v ČR

Hlavním propagátorem ekologické daňové reformy v ČR se stala Platforma pro enviromentální fiskální reformu v ČR, jejímiž členy jsou jak jednotlivci - experti z různých oborů, tak i organizace – především nevládní ekologické organizace. Členem je např. i ekolog a politik Martin Bursík, ekonom Milan Ščasný z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí (CŽP UK), Jaroslav Klusák a Jan Zeman z Českého ekologického ústavu (ČEÚ), Zuzana Drhová ze Zeleného kruhu a Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.

Platforma se již rok podílí na celoevropské kampani Environmental Fiscal Reform in Europe: Making prices work for the environment. Fiskální reforma zde zahrnuje ekologickou daňovou reformu, zavedení obchodovatelných emisních kvót, reformu systému dotací a podporu environmentálních opatření. Kampaň je zaměřena na prosazení environmentální fiskální reformy v celé Evropě a zvýšení povědomí o ní jak mezi veřejností, tak mezi politiky.