V Česku narůstá počet lidí nakažených virem HIV

878 případů - takový byl k poslednímu dubnu letošního roku počet HIV pozitivních v České republice. Jen za loňský rok jich přibylo devadesát a za třetinu letošního roku dalších jednapadesát. Jsou mezi nimi i čtyři děti. Nejvíce HIV pozitivních žije v Praze - přes 440 osob, naopak nejméně v Královéhradeckém kraji a na Vysočině. V 85 procentech došlo k infekci HIV při sexuálním styku, jen necelé jedno a půl procenta pacientů se nakazilo injekční jehlou při užívání drog. Tato čísla však vypovídají jen o registrovaných případech, skutečný počet nemocných může být až desetkrát vyšší.

Registr navíc podchycuje onemocnění pouze u českých občanů a cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR. Kromě toho se víceméně náhodně přišlo na dalších 240 případů HIV pozitivity u cizinců, kteří u nás žijí jen krátkodobě. Mnoho z nich přichází ze zemí bývalého Sovětského svazu. "K nám se dostala infekce ze Západu, ale teď jsme obklopeni epidemií východní a máme velký styk s východní Evropou," upřesňuje Marie Brůčková z Národní referenční laboratoře pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Zde se případy HIV a AIDS sledují už od roku 1985. "A protože jsme měli velmi probudilé epidemiology a virology, mohli jsme začít pracovat hned od začátku na organizování přístupu k této infekci."

Díky tomu jsou dodnes v Česku centrálně podchyceny všechny registrované případy HIV. Pro srovnání: například ve Francii se registrují pouze nemocní AIDS. Antiretrovirové léky navíc dokážou prodloužit nemocným život z necelých dvou let od určení diagnózy, jak tomu bylo kolem r. 1990, až na zhruba deset či dvanáct let v současnosti. HIV pozitivní přitom mohou žít v podstatě plnohodnotným způsobem. Zřejmě i to ve vyspělých zemích v posledních letech přispívá k menší opatrnosti, rizikovějšímu chování, a tím i většímu nárůstu nemoci.

Lékaři tento trend v Česku zaznamenali v posledních dvou letech. "Já si myslím, že jsme se trošku nechali ukolébat tím, že v České republice jsou velmi nízké incidence této nemoci. Pak si myslím, že populace, která tady byla v 90. letech a na počátku století, už zestárla a mladá populace díky tomu, že se seznámila s antiretrovirovou terapií, nemá z infekce už takový strach. A možná že se trošku mění i jejich sexuální chování," vypočítává některé z důvodu hlavní hygienik ČR Michael Vít.

Kromě toho připouští, že stát na prevenci AIDS přispívá mnohem méně než před deseti lety. V počátku 90. let šlo ze státního rozpočtu na preventivní programy kolem 60 milionů, pro letošní rok je to jen 19 milionů. Podle hlavního hygienika však není možné spoléhat jen na státní rozpočet, je nutné hledat vícezdrojové financování.

Jedním z nestátních zařízení, která poskytují bezplatná vyšetření, je pražský Dům světla. Česká společnost AIDS pomoc podle svého předsedy Václava Strouhala chystá na neděli 21. května vzpomínkové setkání na pražském Václavském náměstí. Připomene na něm oběti AIDS: "Celosvětová organizace zaštiťuje tuto akci, celosvětově se už koná po třiadvacáté. Je do ní zapojeno přes devadesát zemí světa."