Odborníci: Je třeba více počítat s ekonomickými migranty

"Migrační politiky nereflektují to, že je tady poptávka po té práci. Vede to k tomu, že někteří migranti končí místo na normálním regulovaném pracovním trhu v uprchlických táborech," uvedl Čaněk. To pak podle něj vede ke zneužívání žádostí o azyl. Státní správa si uvědomuje nutnost změny, například potřebu umožnit přístup na pracovní trh třeba dočasným migrantům, dodal.

Při debatách o azylové problematice se stalo terčem kritiky Slovensko za to, že počty udělených azylů v této zemi jsou naprosto minimální. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bratislavě slovenský migrační úřad z rekordních 11.391 žádostí o azyl za loňský rok vyhověl pouze 15 žadatelům, což Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem udělených azylů v EU.

V Česku loni získalo azyl 140 z 5459 uchazečů, v Rakousku dokonce 4986 z 24.676 žadatelů a mnohem vyšší podíly než Slovensko zaznamenalo také Maďarsko a Polsko. Slovenské úřady kritiku odmítají. Nižší počet kladně vyřízených žádostí zdůvodňují tím, že odmítají ekonomicky motivované žádosti o azyl.

Semináře se zúčastnila stovka zástupců univerzit, neziskových organizací a státní správy z téměř 20 zemí, a to nejen ze střední a východní Evropy, ale i z Německa nebo Velké Británie.