"…(š)… kola v pohybu" pomohla zmapovat sjízdnost pěších tras

Studenti na kolečkových bruslích v ulicích společně s vozíčkáři: tak vypadalo mapování pěších tras "na kolečkách", do něhož se zapojili dobrovolníci z gymnázií a středních škol ve třinácti městech Zlínského kraje. V rámci akce "…(š)… kola v pohybu", která včera skončila, mladí lidé společně s postiženými zjišťovali, jak jsou komunikace přístupné nejen pro osoby upoutané na vozík, ale například i pro bruslaře či rodiče s kočárky.

Mapování pěších tras ziniciovalo Centrum pro zdravotně postižené Zlínského kraje. Hlavním důvodem, proč zjistit "sjízdnost" tras, je fakt, že ačkoli je čím dál více budov bezbariérových, na cestě k nim se může nacházet řada nepřekonatelných překážek. Takovou může být i sotva deset centimetrů vysoký obrubník, který chodec bez potíží a bez povšimnutí překročí, přes který se ale člověk na invalidním vozíku bez pomoci nedostane. Problém může znamenat ale i nevhodná dlažba s příliš velkými spárami mezi dlážděním, do nichž může zapadnout nejen podpatek boty, ale i kolo kočárku.

Základní ideou projektu "…(š)… kola v pohybu" je fakt, že integrace postižených do společnosti je ovlivňována mimo jiné možnostmi pohybu v běžném prostředí: zdravá populace přitom vnímá úpravy komunikací pro vozíčkáře a nevidomé jako speciální úpravu. "Fenomén pohybu na kolečkách je integrujícím článkem pro setkávání mladých lidí s problémem pohybu lidí s postižením," vysvětlují organizátoři, proč zvolili právě tento způsob mapování. Cílem je systematické zpracování map dostupnosti objektů sloužících veřejnosti – to bude nyní provedeno s použitím dat nasbíraných tří- a vícečlennými skupinkami studentů-bruslařů s pomocí poradce, mladého vozíčkáře.

"Poradci jsou přímo zapojeni do informační skupiny a podílí se jak na definování tras, tak na zpracování dat, výstupech, prezentacích a interpretacích výsledků projektu směrem k širší veřejnosti," vysvětlují organizátoři. Sběru informací se přitom zúčastnila v každém z měst vždy celá třída studentů. Díky použitelnosti metody v jakémkoli sídle s více než pěti tisíci obyvateli – a také vzhledem k úrovni legislativy a infrastruktury v Evropské unii – je podle organizátorů pravděpodobné, že budou následovat další projekty směřující k cílenému odstraňování architektonických a komunikačních bariér. "Pomocí internetových stránek a s podporou lokálních i celoplošných médií se o problematice životních podmínek mladých postižených seznámí mladí lidé nejen pasivně, ale díky společné formě pohybu ve společném prostoru a čase také aktivně," uvádí Centrum pro zdravotně postižené.

Jana Sobotková