Nevládní organizace kritizují povrchnost vlád V4 v prosazování udržitelného rozvoje

V srpnu se v jihoafrickém Johannesburgu sejde největší ekologická konference v dějinách naší planety. Na 50 tisíc účastníků bude hodnotit deset let naplňování závazků z Ria de Janeira z roku 1992. Vlády středoevropských postkomunistických zemí budou na summitu zřejmě vystupovat se společným stanoviskem. Nevládní organizace visegrádských zemí naopak v těchto dnech zveřejnily svoje, na vládách nezávislé, kritické stanovisko.

Pražská konference shrnula výsledky projektu Agenda 21, který zhodnotil, čeho země visegrádské čtyřky dosáhly v uplynulých letech v oblasti ekologie a udržitelného rozvoje.

"Organizátory jsou čtyři nevládní organizace, tudíž jde o zhodnocení nezávislé na oficiálních vládních stanoviscích a dokumentech." řekl Viktor Třebický, ředitel visegrádského projektu Agenda 21. Podle nevládních organizací se v zemích visegrádské čtyřky cíle světové konference o udržitelném rozvoji naplnit nepodařilo. Ve vysoké politice se podle Evy Kružíkové z obecně prospěšné společnosti Ústav pro ekopolitiku mnoho nezměnilo: ochrana životního prostředí nebyla zapojena do plánů rozvoje dopravy, průmyslu a dalších odvětví. Podle Viktora Třebického se české ministerstvo životního prostředí staví k problematice lhostejně.

"Například ministerstvo zahraničních věcí myšlenku udržitelného rozvoje podporuje více, než ministerstvo životního prostředí. Poskytlo prostory pro tuto naši konferenci, organizuje přípravu na světový summit v Johannesburgu, naproti tomu ministerstvo životního prostředí, které by mělo mít udržitelný rozvoj v agendě, nebylo schopno za posledních deset let připravit národní strategii udržitelného rozvoje, nebylo schopno ji dodat do vlády ke schválení, a máme pocit, že ty přípravy se na vládní úrovni trochu opožďují."

"Můj kolega zmínil jenom ministerstvo zahraničí a ministerstvo životního prostředí, ale já mám pocit, že ta ostatní ministerstva ani nevědí, že nějaká Agenda 21 je a že se nějaká konference v Johannesburku koná," dodala Eva Kružíková. Závěrečná zpráva projektu hodnotí přístup všech čtyř vlád jako formální a povrchní. Za udržitelný je od roku 1992 pokládán takový rozvoj, který zajišťuje splnění potřeb současné generace, aniž tuto možnost ubírá generacím příštím. Z ankety v zemích Visegrádu vyplynulo, že o udržitelném rozvoji nic neví většina obyvatel postkomunistické střední Evropy. Změna nebude možná jen cestou institucionálního a technologického vývoje. Aby se podařilo cíle konference v Riu splnit, musí se podle Kružíkové změnit hlavně postoje většiny populace. Vilém Faltýnek