Litoměřická výzva požaduje pro České středohoří delší tunel a větší ochranu přírody i obcí
31. 1. 2003 Alena Mejstříková [Econnect] -
Nevládní organizace nesouhlasí s navrhovanou povrchovou trasou dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, která závažně narušuje krajinný ráz a zahrnuje jen dva krátké tunely dlouhé ani ne kilometr. V polovině ledna proto vznikla tzv. Litoměřická výzva, která apeluje na státní orgány a instituce, aby zahájily jednání o změně trasy dálnice. Výzva požaduje především delší tunel, vedení trasy mimo obce a nezasahování do tolika biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jako je tomu v současných plánech. Z výzvy vyplývá, že dostavbu dálnice D8 organizace akceptují, nikoliv však bez tunelu.
"Ačkoliv nesouhlasíme s výstavbou dálnic v chráněných území, chápeme za současného stavu nutnost vybudovat kapacitní silniční spojení mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany přes CHKO České středohoří". To je první věta stanoviska uvedeného v Litoměřické výzvě, u jejíhož zrodu stálo 10 ekologických nevládních organizací. Signatáři zároveň vyzývají další organizace k připojení.
Mezi další argumenty proti současnému vedení dálnice D8 přes České středohoří patří vedle zásahu do biotopů a průchodu dálnice přes některé obce - jako např. Vchynice, také nedoložení výrazné převahy veřejného zájmu vybudovat dálnici v CHKO bez dlouhého tunelu a významné ovlivnění krajinného rázu CHKO.
Nevládní organizace vycházejí především z podrobného odborného posudku o vlivu dálnice v CHKO České středohoří na krajinný ráz, který v říjnu 2002 na podnět Ekologického právního servisu vypracoval architekt Ivan Vorel z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Doložil v něm, že v některých částech trasy opravdu k dojde k silnému ovlivnění krajinného rázu CHKO, což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Trasa dálnice by tak podle něho měla být změněna ve prospěch delšího tunelu. Navrhované úpravy spočívají zejména ve výstavbě tunelu délky 3,35 km pod svahy nad labským údolím a v redukci naddimenzované dálniční křižovatky v blízkosti Národní přírodní rezervace Lovoš. Součástí posudku ČVUT je i zhodnocení těchto úprav se závěrem, že jejich realizací by se výrazným způsobem snížil počet konfliktních úseků v trase dálnice.
Podle podkladů pro územní řízení je rok dostavby dálnice 2005 již nereálný a ani speciální zákon termín příliš neovlivní. Proto by podle Dětí Země mělo časové hledisko ustoupit ekologickému. Pokud by byl vybudován tunel délky alespoň 3,35 km, tak by se doba výstavby posunula asi o tři až čtyři roky na rok 2010 a cena by se zvýšila o jen dvacet procent na téměř devět a půl miliardy korun.
Miroslav Patrik také upozornil, že Děti Země, jedna ze signatářských organizací výzvy, zvažují podat návrh na zrušení výjimky, kterou povolilo Ministerstvo životního prostředí v roce 2000, protože odborný posudek o vlivu dálnice na krajinu Českého středohoří prokázal, že je v zájmu ochrany přírody výjimku změnit nebo zrušit ve prospěch tunelové varianty.
Speciální zákon o dálnici D8?
Opačný - konfrontační přístup k řešení problému výstavby dálnice D8 než návrhy nevládních organizací, však představuje usnesení ústecké ČSSD, které zavázalo poslance Hojdara a Laštůvku prosadit v Poslanecké sněmovně speciální zákon o dálnici D8. "Bude-li tento zákon přijat, je zjevné, že povolení dálnice je pouze politickým rozhodnutím, které má málo společného se snahou o dodržení příslušných zákonů," komentuje situaci právník Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který ekologické organizace právně zastupuje.
Návrh předložit speciální zákon o dálnici D8 připomíná situaci v roce 2001, kdy byl předložen a následně i přes veto prezidenta přijat zákon o obchvatu Plzně na dálnici D5. Mezi tehdejšími námitkami proti zákonu byla protiprávnost takového řešení nebo výrazné omezení a porušení práv účastníků řízení ve věci plzeňského obchvatu ve srovnání s právy účastníků jiných obdobných.
Alena Mejstříková
|