V březnu se znova objeví stovky tibetských vlajek

V roce 1996 se k akci poprvé připojila čtyři česká města (Litoměřice, Horní Planá, Praha 3, Hradec Králové), v loňském roce akci Vlajka pro Tibet podpořilo 286 měst, obcí a krajů. "K dnešnímu dni zatím potvrdilo připojení k akci Vlajka pro Tibet 76 měst. Vůbec poprvé se k akci Vlajka pro Tibet připojí například Františkovy Lázně," říká Marcela Procházková z občanského sdružení Lungta, koordinátorka akce v ČR.

V roce 1950 obsadila území Tibetu armáda Čínské lidové republiky. V roce 1951 byla podepsána dohoda, která Tibetu přiznávala vnitřní autonomii, ale nebyla nikdy dodržena. Omezení základního práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování a pohybu, ničení klášterů a národních památek, přeměna Tibetu na vojenskou základnu, strach o život Jeho Svatosti dalajlamy a zejména násilně vedená protitibetská komunistická politika Číňanů vedla Tibeťany k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959. 80 000 Tibeťanů bylo zabito, mnoho dalších uvězněno nebo přemístěno do pracovních táborů.

Porušování lidských práv v Tibetu nepřestalo světovou veřejnost znepokojovat plných 57 let čínské okupace. Naneštěstí pro Tibeťany jsou opakovaně otvírána podobná témata: systematické potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, potlačování kulturní a národní identity, omezování pohybu na území Tibetu, desítky politických vězňů, mučení, nepřiměřené zacházení a odpírání zdravotní péče, masivní přesun čínských obyvatel do Tibetské autonomní oblasti (TAO), Čínou regulované programy kontroly porodnosti Tibeťanů, cenzura sdělovacích prostředků a internetu, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z TAO do ČLR a dále.

"Španělský Vrchní soud v současné době přezkoumává, zda se sedm bývalých čínských vůdců v čele s bývalým čínským prezidentem dopustilo genocidy v Tibetu. OSN řeší případ z prosince loňského roku, při kterém byla na čínsko-nepálské hranici zastřelena sedmnáctiletá tibetská mniška, několik dalších uprchlíků bylo zraněno a zadrženo čínskými vojáky," říká k situaci v zemi Marcela Procházková.

Občanské sdružení Lungta je nevládní neziskové sdružení občanů, kteří se zajímají o Tibet, tibetskou kulturu nebo tibetský buddhismus. Základním cílem sdružení je získávat a zveřejňovat objektivní informace o Tibetu, unikátní tibetské kultuře, tibetském buddhismu a dále upozorňovat zejména na porušování lidských práv v Tibetu.