Ženy otevřely dosud nediskutovaná témata

20.12.2006
PRAHA [Agentura GAIA]
Autor: Adéla Purschová, tel: 774 946 517

Na druhém mezigeneračním kulatém stole pro ženy, který pořádala Agentura GAIA v rámci projektu "Quo vadis, femina?", zazněla dosud nediskutované témata jako vztah domácí práce a domácího násilí, podíl žen na kapitálu, ženský komunitní život nebo reálné hrozby současných politických systémů.

Na druhém mezigeneračním kulatém stole pro ženy, který pořádala Agentura GAIA v rámci projektu "Quo vadis, femina?", zazněla dosud nediskutované témata jako vztah domácí práce a domácího násilí, podíl žen na kapitálu, ženský komunitní život nebo reálné hrozby současných politických systémů.

Občanské sdružení Agentura GAIA uspořádalo v pořadí druhý kulatý stůl se ženami všech věkových kategorií. Kulatý stůl se konal v rámci projektu "Quo vadis, femina? – vize žen o trvale udržitelném životě". Jeho cílem je popsat ženskou každodennost, ženské hodnoty a nahlížení na svět tak, aby se staly součástí hlavních myšlenkových proudů moderní společnosti. V závěru projektu koncem roku 2007 má být naformulována vize žen o společné budoucnosti a trvale udržitelném životě. Diskuse se zúčastnilo sedmnáct žen z Prahy, většinou středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaných. Stejně jako na předešlých generačních a jednom mezigeneračním kulatém stole zpracovávaly témata domácí práce, ekonomická nezávislost, společenská závislost a kdo vládně světu. „Témata projektu jsem vybrala na základě bohatých osobních zkušeností a práce se ženami od počátku devadesátých let. V různých životních obdobích se dotýkají každé ženy a jsem přesvědčená, že jejich analýzou lze situaci žen v naši společnosti mnohem lépe pochopit a změnit k lepšímu“ vysvětluje autorka a vedoucí projektu Marie Haisová a dodává: "Komunikace žen napříč generacemi je pro nás nesmírně důležitá, abychom mohli porovnat priority různých věkových skupin a najít konsensus v klíčových tématech a aktivitách".

Na druhý mezigenerační kulatý stůl byly pozvány jiné ženy než na předešlý kvůli srovnání, jak se obě skupiny liší ve svých názorech, ale především v čem se shodují. V souvislosti s domácností účastnice diskuse vyjádřily podobně jako předcházející skupina názor, že domácí práce stále zůstává společnosti skrytá, morálně a finančně nedoceněná, přestože jde prakticky o druhé zaměstnání, velmi náročné na čas a energii. "I když se v mnoha rodinách dnes lidé dokáží domluvit a práci si rozdělit, přetrvává skryté očekávání, že by domácí práce měla dělat hlavně žena," uvedly v prezentaci výsledků své pracovní skupiny dvě vysokoškolské studentky.

Účastnice diskuse dále upozornily, že toto očekávání může v krajním případě vést k domácímu násilí a psychické manipulaci se ženou. Podobně jako na jiných kulatých stolech naopak ocenily možnost placených služeb pro domácnost, které z ženy částečně snímají břemeno a lze v nich v finančně vyjádřit hodnotu domácí práce. Na ekonomickou nezávislost účastnice diskuse nahlížely jako na jednu z cest ke zlepšení celkové situace ženy ve společnosti.

Současný stav vyjádřily statistickým faktem, že ženy v celosvětovém měřítku vlastní pouze jedno procento veškerého majetku. "Dostatek finančních prostředků znamená pro ženu možnost seberealizace, svobody pohybu a tím pádem i rozšíření myšlenkového obzoru. Navíc majetnější ženy mají větší možnost pozitivně ovlivňovat své okolí, podporovat charitu nebo ekologické projekty," vysvětlila mluvčí jedné z pracovních skupin. Na druhé straně ženy vyjádřily znepokojení, že ve společnosti ovládané spíše egoismem a maximalizací zisku může bohatství u žen stejně jako u mužů být příčinou sebestřednosti, zotročení penězi, ztráty empatie a kontaktu s reálnými problémy společnosti. K tomu podle účastnic diskuse přispívá i fakt, že ekonomicky silných žen je velice málo a ve své pozici zůstávají osamělé.

U tématu společenské závislosti se ženy narozdíl od předešlých kulatých stolů soustředily na konkrétní přínos žen pro celou společnost. Ten vidí především ve vnášení ženského principu a tzv. měkkých hodnot do společnosti. Zdůraznily však také ekonomické aspekty, neboť ženy stále berou v průměru nižší platy než muži a zcela bez finančního ohodnocení vedou domácnosti a vychovávají své děti, tedy jednotlivce, z nichž se společnost skládá. Za neméně důležitý přínos účastnice diskuse považovaly roli ženy při rozvíjení sociálních kontaktů a mezilidských vztahů. "Bohužel vliv společnosti na ženy je stále větší než vliv žen na společnost. Příležitost jak tuto situaci změnit by mohl být rozvoj komunitního života žen a větší popularizace ženských témat a potřeb," shodly se ženy.

Na druhém mezigeneračním kulatém stole ženy poměrně konkrétně rozpracovaly téma kdo vládne světu. Zatímco v předešlých diskusí ženy jmenovaly spíš abstraktní hodnoty, zde pracovaly s reálnými mocenskými vztahy. S první skupinou se shodly na tom, že světu vládnou bílí heterosexuální muži. Dále pak finační kapitál, silné osobnosti, ale samozřejmě také legitimní vůdci a vůdkyně. Za největší hrozby současných mocenských systémů ženy považují ohrožení Třetího světa, vykořisťování přírodních a lidských zdrojů, soustředění moci do úzkého okruhu lidí, eskalaci agrese, rozpínavost západní kultury a terorismus jako reakce uvedené fenomény.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: