Umět číst nestačí, důležité je textu rozumět a dokázat ho použít. Učí se to v českých školách?

18.1.2009
PRAHA [SKAV, o. s.]
Autor: Mgr. Jaroslava Simonová, tel: 774 446 637

Letos se uskuteční již čtvrté kolo výzkumu PISA, který se v tříletých intervalech zaměřuje na zkoumání čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti u patnáctiletých žáků. Výzkum organizuje OECD a v současné době je považován za největší a nejdůležitější mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání.

V roce 2009 se výzkum zaměří na čtenářskou gramotnost. Pro dobré výsledky je nutné, aby děti dobře porozuměly smyslu textu a uměly získané informace používat. Čtenářská gramotnost rozvíjí zejména myšlení a cítění, přináší poznatky a fixuje informace, zlepšuje schopnost vyjadřovat se, napomáhá udržování vztahů a také zvyšuje zaměstnatelnost.

Čeští žáci již tradičně dosahují podprůměrných výsledků. (2) První informaci o neuspokojivé úrovni čtenářské gramotnosti jsme získali již z výzkumu v roce 1995 a jeho výsledky byly potvrzeny dalšími výzkumy v letech 2000, 2001, 2003 a 2006. Přes tuto zcela jednoznačnou a alarmující evidenci nebyl vytvořen systém podpory čtenářské gramotnosti.

Čtenářské dovednosti jsou sice zahrnuty v nových rámcových vzdělávacích programech, ale jenom v malé míře se ve školách opravdu rozvíjejí. Činnost MŠMT se zaměřila především na dílčí podpůrné aktivity, které sice mohou zvýšit zájem škol o tuto oblast, nemají však potenciál úroveň čtenářské gramotnosti zásadněji zlepšit. (3)

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) minulý týden uspořádala kulatý stůl, který se na rozvíjení čtenářské gramotnosti ve školách zaměřil. (4) Vystoupili na něm odborníci zabývající se vzděláváním pedagogů, zkušený učitel z druhého stupně ZŠ i zástupce Výzkumného ústavu pedagogického. Diskuse přilákala víc než osmdesát účastníků.

PhDr. Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK Praha a občanského sdružení Kritické myšlení zdůraznil, že úroveň čtenářské gramotnosti se celkově snižuje a rozdíly mezi dětmi, způsobené rodinným zázemím, se stále zvyšují. Školy by proto měly umět děti pro čtenářství získávat a včas žákům pomáhat.

Dále upozornil na to, že ačkoliv jsou cesty k rozvoji čtenářství již známé, do českých škol se dostávají náhodně. MŠMT by mělo učinit čtenářství prioritou vzdělávací politiky a zaměřit se na systematickou podporu učitelů. Fakulty by měly zavést v učitelském studiu programy pro čtenářství.

Jaroslava Simonová, předsedkyně SKAV, řekla: „Čtenářské gramotnosti není v českých školách věnována dostatečná pozornost, o čemž opakovaně svědčí i výsledky mezinárodních průzkumů. Ministerstvo školství by mělo připravit promyšlený plán, jak podpořit rozvoj čtenářské gramotnosti v každé škole. Ojedinělé aktivity jsou sice přínosné, ale jenom cílená systémová podpora může přinést žádoucí výsledky. Do přípravy systému je potřebné zapojit nejenom pracovníky ministerstva a pedagogických fakult, ale i zkušené praktiky ze škol a zástupce občanských sdružení, které se rozvojem čtenářské gramotnosti dlouhodobě zabývají.“

Poznámky:

(1) Podrobnosti o výzkumu lze získat na internetových stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání: http://www.uiv.cz/rubrika/258

(2) V tiskové zprávě Ústavu pro informace ve vzdělávání se uvádí: „Oproti výsledkům v přírodních vědách a v matematice jsou výsledky českých žáků v oblasti čtení podprůměrné; toto zjištění se nijak neliší od výsledků předchozích dvou šetření v letech 2000 a 2003. Statisticky významně lepší výsledky měli žáci 21 zemí.“ Zdroj: http://www.uiv.cz/clanek/268/872.

(3) MŠMT až v roce 2008 vyhlásilo rozvojový program na podporu čtenářské gramotnosti. V rámci programu rozdělilo cca 5 mil. Kč několika desítkám škol, stovky dalších žádaly o podporu marně: http://www.msmt.cz/vzdelavani/prideleni-dotaci-v-rozvojovem-programu-ve-vzdelavani-podpora-1.

Podstatně větší finanční prostředky budou mezi školy rozděleny z evropských fondů, čerpání peněz z nich je však pro mnohé školy administrativně velmi náročné.

Další aktivitou MŠMT je prezentace námětů ze škol na metodickém portálu Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP): http://www.rvp.cz/sekce/748 a podpora čtenářství v rámci akcí Národní pedagogické knihovny: http://www.npkk.cz/npkk/kniha_prvnacek.php.

(4) Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV, o. s.) sdružuje 20 subjektů působících v oblasti vzdělávání (podrobněji na www.skav.cz). Pravidelně každý třetí čtvrtek v měsíci pořádá v Praze kulaté stoly k aktuálním otázkám vzdělávací politiky. Podrobněji zde: http://www.skav.cz/cz/aktivity/kulate-stoly.

Kontakty:

PhDr. Ondřej Hausenblas, tel. 777 129 458, e-mail: hausen@ecn.cz
PhDr. Hana Košťálová, tel. 608 375 807, e-mail: hana.kostalova@ecn.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: