Úmrtí Ivana Dejmala: Velká ztráta pro ekologické hnutí i politickou scénu

8.2.2008
PLZEŇ [Děti Země]
Autor: Miroslav Patrik, tel: 603 574 289

Úmrtí dlouholetého člena Čestné rady Dětí Země a zakládající člen Komise pro udělování titulu Ropák roku je také nenahraditelnou ztrátou celého českého ekologické hnutí, které pomáhal utvářet více než dvacet let. Chybět bude také v politice, v níž působil jako respektovaný a důsledný obhájce krajiny a přírody.

„Ivana jsem poznal někdy na konci 80. let díky Jindrovi Petrlíkovi, která je dnes předsedou Arniky. Hned na mě udělal velký dojem pro své politické i ekologické názory, neboť potíže minulého režimu viděl především v jeho systémových chybách. Byl také pro mě hrdina, neboť se angažoval v Chartě 77 a v Hnutí za občanskou svobodu,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety předseda Dětí Země a jeden ze zakladatelů této organizace Miroslav Patrik.

Například dva roky před listopadem 1989 Dejmal podpořil myšlenku nového typu ekologického sdružení mimo tehdejší oficiální struktury Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a Hnutí Brontosaurus. Nové sdružení nazvané Ekologická společnost požádalo o registraci 29. května 1989. Od listopadu 1987 do května 1991 vydal 23 čísel svého samizdatu Ekologický bulletin, který se stal cenným zdrojem informací o životním prostředí v tehdejším Československu.

Jako účastník řady diskusí kritizoval například otevření ložiska zlata v Mokrsku, výstavbu přečerpávací vodní elektrárny na Křivoklátsku či úvahy o zničení pražské Stromovky plánem Základního komunikačního systému (ZÁKOS).

Krátce po revoluci byl také hlavním iniciátorem založení platformy ekologických sdružení, která pod názvem Zelený kruh vznikla 21. listopadu 1989 v Praze. V současné době se k němu hlásí téměř sedmdesát sdružení. Podílel se i na založení Společnosti pro trvalý život v roce 1992.

„Obdivoval jsem na něm i to, že měl stále odvahu řešit složitá nebo nová témata či kauzy. Například hned pár dní po svém jmenování ministrem životního prostředí si našel čas a přijel 24. února 1991 na jižní Moravu na Akci špunt! za vypuštění třetí Novomlýnské nádrže. Přitom demonstrace byla plná emocí místních lidí, takže člověk odjinud mohl přijít snadno k úrazu,“ doplňuje Patrik své vzpomínky.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: