Tiskové zprávy NNO

Ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické letos spočítali 74 mláďat sýčků obecných u 32 párů v jejich jádrové populaci severozápadních Čech. Oproti loňskému roku jde jen o mírné navýšení. Českou populaci kriticky ohrožených sov se stále nedaří výrazně navýšit a hrozí, že sýček úplně vymizí. Hlavním důvodem úbytku je intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Navíc, jen málo mláďat sýčků se dožije dospělosti kvůli tomu, že hynou v sudech, komínech, rourách a další technických pastech. Veřejnost je přitom může snadno zabezpečit a zapojit se tak do ochrany sýčků i dalších živočichů. ::životní prostředí::

::životní prostředí::

Ukládání škodlivé síry v lesních půdách severních Čech zůstává v celoevropském srovnání nadále nejvyšší. A to i při zohlednění skutečnosti, že se depozice síry pod korunami stromů v Evropě od roku 1997 průměrně snížila o 60 až 70 procent. Obnova českých lesů po rozpadu nevhodně vysázených monokultur může na kritický stav našich lesních půd doplatit. Potřebujeme proto lesy nejen méně znečišťovat, ale také obnovovat mnohem chytřejším a přírodnějším způsobem. ::životní prostředí::

Asi jsme již všichni četli varující články o tom, jak v zemědělské krajině ubývá hmyz, jaké to má pro nás následky a co vše stát slibuje dělat, aby se situace změnila a hmyzu na polích zase přibylo. Často jsou z jeho úbytku obviňováni zemědělci – proto, že prý mají na polích monokultury a používají chemii. Mohou za tuto situaci ale opravdu jenom oni? Ukazuje se totiž, že je to stát, který prostřednictvím podmínek zemědělské politiky nastavených Ministerstvem zemědělství nutí zemědělce, kteří se rozhodli udělat jedno z nejpřínosnějších opatření pro hmyz, paradoxně k jeho likvidaci. ::životní prostředí::

Do části školních jídelen dorazí už v říjnu nová metodika k poskytování dietního stravování. Zatímco návrh dokumentu myslel také na děti stravující se na základě svého světonázoru, například na vegetariány*ky, ve finální verzi není kvůli zásahu MŠMT o této početné skupině strávníků jediná zmínka. Ministerstvo tento krok hájí tvrzením, že jídelny mohou i tak nadále vařit bezmasá jídla, reálná data ale ukazují, že je většina těchto mladých lidí ze školního stravování nyní v podstatě vyloučena. ::životní prostředí::

V rámci projektu s názvem Bioplynovou technologií k vyšší odolnosti komunit v Západní provincii Zambie realizovaného společností Člověk v tísni bylo postaveno již 45 bioplynáren. Ty umí z trusu zvířat a zbytků jídla vyrobit plyn, který mohou domácnosti jednoduše využívat k vaření nebo svícení. Plyn tak dokáže nahradit dřevo a dřevěné uhlí, na které je zde odkázána většina obyvatel. Biopalivovovou technologii zambijští venkované využívají nejen jako zdroj udržitelné energie pro domácnost, ale i jako vysoce efektivní organické hnojivo. ::životní prostředí::

The World Protected Areas Leaders Forum concluded its highly anticipated five-day event on June 30, 2023, at the picturesque Krkonoše National Park on the Czechia-Poland border in the heart of Central Europe. The forum brought together protected area agency leaders and conservationists to discuss critical issues facing protected areas and the future of our planet in the face of the twin climate and biodiversity crises. ::životní prostředí::

::životní prostředí::

Celosvětový úklidový den (World CLeanup Day) je největší globální dobrovolnická akce, která v jeden den spojí dobrovolníky z více jak 190 zemí světa. Celou naší planetou v tento den bez ohledu na sociální, politické či rasové rozdíly nebo vojenské konflikty projede vlna solidarity s naší přírodou a prostředím, ve kterém žijeme. Desítky milionů dobrovolníků uklidí odpadky z moří, pláží, lesů, svého okolí... ::životní prostředí::

Jak moc dokáže revitalizace mokřadu ovlivnit vodní režim v krajině? Sedmihorské mokřady, rozsáhlé v minulosti odvodněné slatiniště, jehož část byla v nedávné době revitalizována, zatímco na druhé stále fungují meliorace, se stává místem několikaletého výzkumu vlivu revitalizace na hladinu podzemní vody. Výzkum realizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) za finanční podpory Nadačního fondu Veolia. ::životní prostředí::

Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika se shrnutím výsledků 28. ročníku ankety Zelená perla, který vyšel na internetové stránce časopisu Sedmá generace č. 4/2023 (24.08.2023). ::životní prostředí::

V pátek 25. srpna naváže ministr životního prostředí Petr Hladík svou návštěvou jižní Moravy na desítky let a stovky hodin debat o tom, jak by se měla chránit příroda na soutoku Dyje s Moravou. Krajina, které se pro druhou rozmanitost přezdívá Moravská Amazonie, dodnes i přes Biosférickou rezervaci s Lesnickým parkem adekvátní ochranu nemá. Situaci by mohla změnit plánovaná chráněná krajinná oblast Soutok. Je však možné, že se tak dlouho bude hledat kompromis, až nebude co chránit. ::životní prostředí::

Charitativní akce na Sněžce je úspěšná, díky návštěvníkům nejvyšší české hory byla dosud vybrána částka přes 250 000 korun. Určená je unikátnímu českému projektu – dětskému hospici v Brně. Do konce letních prázdnin se očekává zvýšení daru na finální hodnotu půl milionu. Finanční výtěžek pomůže rodinám s nevyléčitelně nemocnými dětmi. ::životní prostředí::

Nová naléhavá zpráva, kterou dnes zveřejnila mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF), varuje, že bez zásadních reforem intenzivních velkochovů nebude možné zastavit šíření ptačí chřipky ani snížit riziko globální pandemie u lidí. ::životní prostředí::

Agrární komora vydala 17. srpna 2023 tiskovou zprávu “Kvůli povinným úhorům může klesnout výroba chleba v Česku o 160 milionů bochníků“, ve které se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP). [1] Environmentální organizace považují použité argumenty za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy Agrární komory škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí. Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek. ::životní prostředí::

::životní prostředí::

::životní prostředí::

Přesně před dvěma lety (17. srpna 2021) začaly být povinné nové emisní limity pro velká spalovací zařízení, které se v Česk týkají především velkých hnědouhelných elektráren [1]. Zpřísnily se tak požadavky na ochranu zdraví lidí před vypouštěním škodlivých plynů, jako jsou oxidy dusíku, či mikroskopického prachu a vůbec poprvé se začalo regulovat vypouštění toxické rtuti do ovzduší. 100 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. [2] Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní. Vláda Petra Fialy přitom ve svém programovém prohlášení slíbila: “Omezíme udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek.” [3] ::životní prostředí::

Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat. ::životní prostředí::

Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích jsou v České republice bohužel stále nepříjemnou realitou. V červencovém průzkumu 9 z 10 Čechů uvedlo, že hlavní složku volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Téměř 80 % populace pak věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Zásadní snížení pohozených nápojových obalů v přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí potvrzuje zkušenost ze Slovenska, kde omezení takzvaného litteringu potvrzují data i zkušenosti lidí z terénu. Čerstvá čísla analýzy vysbíraného odpadu na Slovensku společnosti ENVI-PAK ukazují, že PET lahve a plechovky z vysbíraného odpadu z přírody téměř vymizely. ::životní prostředí::