Čapí návrat na Rokycansko

9.4.2009
ROKYCANY [ZO ČSOP Rokycany]
Autor: Pavel Moulis, tel: +420 371 722 686 , +420 603 239 922

Zhruba ve stejném termínu jako v minulém roce se na Rokycansko opět vrátili čápi. Konkrétně na komín Základní školy v Oseku a komín v Mirošově. Obě tato místa jsou bohužel jediná na Rokycansku, která jsou pravidelně k hnízdění využívána. Rokycanští ochránci přírody pravidelně sledují přílety všech druhů stěhovavých ptáků, čápy nevyjímaje. Na některých lokalitách se však již čápi zdržují celoročně. Tato skutečnost jen málokdy veřejnosti uniká. Proto jsou rokycanští ochránci přírody velice často žádáni o pomoc.

Jaro je pro rokycanské ochránce přírody dobou, kdy mají napilno. Zabývají se kontrolami hnízdišť či vyhledávají nebezpečná místa pro migraci obojživelníků na místa rozmnožování. Kromě toto zajišťují chod záchranné stanice živočichů, akreditovaného ekocentra či pracují s dětmi a mládeží. V těchto dnech se usilovně s dětmi připravují na Zlatou srnčí trofej, která proběhne 16. května na Březině. Oba čápi jsou zřejmě samci, kteří na hnízdiště přilétají první a brání hnízdiště před ostatními samci. Bude pak záležet na samičce, zda si obsazené hnízdiště zvolí k hnízdění. To začne téměř ihned po příletu samice, tedy ještě v průběhu měsíce dubna. I toto dění budou ochránci přírody bedlivě sledovat.

Čáp bílý patří do řádu brodivých a čeledi čápovitých sdružující 19 druhů. Je rozšířen ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve Španělsku, hnízdí také v severní Africe, Turecku a střední Asii. U nás patří čáp k nejoblíbenějším ptákům žijícím v těsné blízkosti člověka. K nám přilétají proto, aby zde vyvedli své potomky. Jarní přílet na hnízdiště začíná koncem března a vrcholí v první polovině dubna. Na Rokycansku je pravidelně pozorován na hnízdištích kolem 10. dubna, i když v posledních letech se termín jeho příletu posouvá směrem kupředu.

Jakmile čápi svá hnízda obsadí, začnou je pečlivě opravovat, čistit a přistavovat. Hnízdní materiál tvoří větve, klacky, drny a případně další čápem nalezené materiály. Tuto činnost provádí zpravidla samec, který přilétá ze zimoviště dříve nežli samice. První vejce snáší samička v druhé polovině dubna a sedí na nich v rozmezí 29 až 33 dnů. Ze dvou až pěti vajíček se ptáčata rodí v rozmezí tří až pěti dnů. Jsou slepá, pokrytá jen bílým prachovým peřím. Rodiče je krmí zpočátku natrávenou potravou složenou z žab, rybek a hrabošů. Za bedlivého dozoru starých čápů mláďata dospívají asi po dvou měsících, kdy se sama učí létat. Po vyvedení mláďat svá hnízda opouštějí už na konci srpna, aby se společně s ostatními vydali na dalekou pouť.

Naši čápi odlétají na svá zimoviště přes Maďarsko, Bulharsko do Turecka, a odtud přes Malou Asii a východní pobřeží Afriky až k jejímu nejjižnějšímu cípu. Na své cestě za teplejším podnebím překonají vzdálenost téměř 10 000 km a denně uletí 150 až 300 km. U nás čápi hnízdí především v rybničnatých a bažinatých oblastech, osidlují však i krajinu jiného typu. Hnízdo si stavějí na stromech, střechách, komínech případně sloupech elektrického vedení. Průměr hnízda dosahuje 80 až 250 centimetrů a jeho hmotnost může dosahovat až 900 kilogramů.

Čáp je poměrně velkým ptákem - měří kolem jednoho metru. Hmotnost se pohybuje u samce od 3,0 do 4,4 kilogramů, samice od 3,0 do 3,6 kilogramů a rozpětí jeho křídel dosahuje délky téměř dvou metrů. Bílé zbarvení těla výrazně kontrastuje s černými letkami na křídlech a červenou barvou zobáku a nohou. Samička je rozeznatelná jen díky poněkud menší velikosti. Staří ptáci mají na krku poněkud delší pera, mladí ne. Mimoto poznáme mladého ptáka podle zpočátku černého a později dlouho světle červeného zobáku s tmavou špičkou. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa činil 27 let! Zajímavá je i potrava čápů. Z dřívějších žab dnes největší položku tvoří hraboš polní. Proto má dnes čáp význam i pro zemědělství. V době hnízdění může jeden čáp ulovit i několik desítek hrabošů za den. Kromě jiného však čápi mohou lovit i jiné drobné savce, obojživelníky, plazy, ryby a nepatrně i ptáky. Důležitou potravní složku představuje hmyz, zejména brouci, sarančata, kobylky a občas i mršiny.

Na Rokycansku se v poslední době začíná čápům opět dařit. Pravidelně sice hnízdí jen na výše uvedených místech, ale připravených možností k hnízdění je podstatně více, např. ve Zbiroze, Klabavě, Kařeze, Rakové a dalších místech, které rokycanští ochránci přírody pravidelně sledují.

Máte-li i Vy zájem sledovat čápy, vypravte se k některému z hnízd. Již brzy na něm či v jeho blízkosti uvidíte čilý ruch doprovázející námluvy čápů. Vzhledem k tomu, že se do záchranné stanice živočichů v Rokycanech pravidelně dostávají i zranění čápi, můžete nám při jejich záchraně pomoci. Stačí, když odešlete dárcovskou sms zprávu ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo 87777 (cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27,- Kč) nebo zašlete finanční dar na číslo účtu 33553322/0800, variabilní symbol 29/01. Jedná se o podporu veřejné sbírky „Zvíře v nouzi“ vyhlášené Českým svazem ochránců přírody, jejímž úkolem je zajištění dostatečného množství finančních prostředků na činnost záchranných stanic působících v České republice, tedy i na pomoc o zraněné čápy, kteří patří k nejoblíbenějším opeřencům u lidí. Proto můžete-li nás podpořit, budeme Vám nesmírně vděčni. Stejně tak jako čápi.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: