Říman k úložišti jaderných odpadů: sliby neplním
9.3.2009
PRAHA [Calla]
Autor: Edvard Sequens, tel: 602 282 399
Římanova analýza tvrdí, že při rozšíření účastníků v řízení podle atomového zákona:
„Dojde k diskriminaci aktivit v jaderné oblasti, zejména co se týče dalšího rozvoje jaderných elektráren, využívání jaderné energie a bezpečného ukládání radioaktivních odpadů.
V těchto řízeních bude v důsledku toho dávána přednost dílčím zájmům účastníků před zájmem veřejným, zejména zájmem na udržení energetické bezpečnosti a jaderné bezpečnosti.
Prodloužení délky správních řízení povede ke zvýšení nákladů státu na tato správní řízení, jakož i ke zvýšení administrativní a finanční zátěže žadatelů o povolení.
Dojde k neomezenému prodlužování a komplikování správních řízení.“
Podle interních informací lze na vládě očekávat ostrý střet, neboť Ministerstvo životního prostředí nehodlá na podobnou argumentaci přistoupit.
Sdružení Calla a Hnutí DUHA prosazují novelu atomového zákona, která dá obcím a krajům právo spolurozhodovat o kontroverzních úložištích radioaktivních odpadů. Prozatím jsou z povolovací procedury vyloučeny. Upozornily, že paradoxně nejdále se s budováním úložiště radioaktivních odpadů dostalo Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu.
Osmatřicet starostů z regionů, kde by mohlo stát hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, v říjnu 2005 požádalo Poslaneckou sněmovnu, aby takovou novelu schválila. V pětadvaceti obcích se uskutečnilo místní referendum, které úložiště odmítlo. Vláda na základě tlaku obcí a krajů zastavila průzkumné práce do roku 2009, ale pak je hodlá obnovit. Bez změny přístupu to však bude krajně obtížné.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Je podivuhodné, v jaké míře nejsou na počátku jedenadvacátého století uprostřed Evropy dodržovány základní demokratické principy ve jménu podpory jediného průmyslového odvětví – jaderné energetiky. Zdá se, že ji není možné udržovat v provozu bez intervencí státu a pokřivené spravedlnosti.“
Martin Sedlák z Hnutí DUHA doplnil: „Negativní doporučení nezapojit obce do procesu výběrů lokality pro budoucí úložiště se schovává za absurdní argumenty typu diskriminace jaderného odvětví nebo oslabení energetické bezpečnosti. Další důvod pro odmítnutí - prodloužení délky správního řízení – je jen krutým výsměchem starostům v dotčených lokalitách. Je to totiž právě stát, který pět let odmítá splnit rozumné požadavky místních na právo spolurozhodovat v procesu o výběru lokality pro úložiště. Pevně věříme, že stát Římanovu analýzu odmítne a přestane vést zákopovou válku s obcemi a kraji.“
Čestmír Vitner z občanského sdružení Bezjaderná vysočina dodává: „Je to paradox. Obce mohou ovlivnit vzhled a umístění garáže nebo kůlny na dřevo, ale do přípravy tak závažného rozhodnutí, jako je umístění trvalého úložiště radioaktivního odpadu na svém katastru, nemohou zasáhnout. Ve Švédsku a ve Finsku mají obce právo veta a také díky tomu se tam daří najít místo pro trvalé úložiště lépe než jinde ve světě.“
Další informace k problematice mohou poskytnout:
Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Martin Sedlák, Hnutí DUHA, tel.: 737 128 471, e-mail: martin.sedlak@hnutiduha.cz
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?