Činnost čtyř externích advokátních kanceláří je stále tajuplná

20.1.2009
BRNO [Děti Země]

Zákon o právu na informace bývá bez vůle úřadů impotentní.

Děti Země se ani po půl roce od podání žádosti podle zákona o právu na informace stále nedověděly, jaké právní služby přesně poskytuje advokátní kancelář WEIL, GOTSHAL & MANGES, v. o. s., AK Jansta, Kostka & spol., AK Kříž a Bělina a AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři v 75 smlouvách s Ministerstvem dopravy, s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a s Ředitelstvím vodních cest ČR. A navíc tato řízení ještě pořád neskončila.

Tyto kanceláře sice na konci roku 2007 vyhrály veřejnou zakázku za 450 miliónů korun na tři roky, ale úřady nechtějí odhalit, na čem advokáti vlastně pracují a proti komu.

„Zákon sice očekává, že informace lze získat nejpozději do tří měsíců, ale proti záměrné obstrukci nečinností či vymýšlením si nesmyslných důvodů pro neposkytování informací, je možné řízení snadno protahovat,“ upozorňuje Miroslav Patrik z Dětí Země, že zákon bez sankcí či bez dobré vůle úřadů bývá jimi zneužíván.

Od listopadu 2007 do července 2008 podepsalo Ministerstvo dopravy 36 smluv, ŘSD ČR také 36 smluv a ŘVC ČR 3 smlouvy. Asi z poloviny je to s pražskou advokátní kanceláří WEIL, GOTSHAL & MANGES, v. o. s. Účel těchto smluv v rozsahu od 2 do 60 řádků je ale začerněn, takže se neví, co advokáti přesně řeší.

„Už jsem podali osm stížností proti nečinnosti a dále šest odvolání, ale prý jde o obchodní tajemství, takže čekáme, zda řízení budou už ukončená a my budeme moci podat žaloby či se spor povleče ještě další měsíce,“ vysvětluje dále Patrik, podle kterého mají občané právo vědět, za co se utrácejí veřejné peníze.

Děti Země teď čekají, jak na začátku února o odvolání proti Ministerstvu dopravy rozhodne nový ministr Petr Bendl a o odvolání proti ŘVC ČR samotné ministerstvo, které navíc ještě řeší opakující se nečinnost ŘSD ČR.

Hlavní důvody pro neposkytnutí informací o účelu 75 smluv s těmito čtyřmi advokátními kancelářemi je hlavně to, že informace mají být důvěrné a vysoce citlivé, takže zveřejněním by došlo k rozkrytí procesní strategie uvedených úřadů a nebylo by třeba možné předejít vzniku škod prozrazením zamýšlených postupů.

Navíc má jít o obchodního tajemství, neboť účel těchto smluv má hodnotu know-how dotyčných advokátních kanceláří a tyto specializované znalosti nebývají v obchodních kruzích běžně dostupné.

„Nyní jsem na všechny tři úřady podali nové žádosti o informace, v nichž chceme vědět, kolik peněz už nás zatím stály tyto nasmlouvané právní služby s hodinovou sazbou 3,5 a 4,8 tisíc korun,“ doplňuje ještě Patrik.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: