Ministerstvo si vymýšlelo v tiskové zprávě. Alarmovalo únikem kůrovce, ale o žádném neví

26.9.2008
BRNO [Hnutí Duha]
Autor: Jaromír Bláha, tel: 731 463 929

Ministr zemědělství v srpnové tiskové zprávě varoval, že situace „je znepokojující“ [1]. Hnutí DUHA proto jeho úřad požádalo o přesné údaje, o kterých místech ve svém vyjádření hovoří. Ministerstvo odpovědělo, že „požadované informace…nemá k dispozici“. K tomu dotčeně dodává, že přece „ani není povinno…takové informace mít“ [2].

Ve skutečnosti nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by kůrovec z národního parku na Šumavě, kde jsou některá místa ponechána divoké přírodě, napadl lesy v okolí ve vnitrozemí.

Správa parku totiž zóny, kde pralesní příroda dostává volnou ruku, důkladně hlídá, aby se kůrovec nemohl šířit do okolí. V pásu podél hranic chráněného území účinně kácí každý napadený strom.

Národní park se od ostatních lesů liší účelem, kterým zde je ochrana divoké přírody – nikoli pěstování stromů. Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesního ekosystému, kde stromy přirozeně odumírají a rodí se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa. Proto ve vybraných částech národních parků proti lýkožroutům nezasahují. Kácení má probíhat jen v pásu na okrajích – kvůli ochraně sousedních lesů – a také v některých nepřirozených porostech nižších poloh, kam je nutné uměle vracet buky a jedle.

Mnohem více stromů napadených kůrovcem než na celé Šumavě dohromady je letos v oblasti severní Moravy, zejména na Opavsku. Zde plošně odumírají umělé smrkové monokultury.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Netuším, zda ministr Gandalovič chtěl pomoci místním politikům ODS v jejich kampani proti parku, odvést pozornost od kalamity ve vlastním resortu, nebo měl jiný důvod. Povinností politiků je přísně dbát ve své práci na odborná a přesná fakta. Nemohou si při rozhodování o našem společném majetku prostě vymýšlet argumenty, jak se jim zachce. Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by lesy v okolí národního parku napadl kůrovec z míst, jež jsou ponechána přírodě. V národním parku je samozřejmostí, že části horských pralesů ponecháme přirozeným proměnám prostřednictvím kůrovce, jak se na Šumavě dělo po tisíciletí. “





Poznámky:

[1] Tisková zpráva ministerstva zemědělství: www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41710&ids=0

[2] Jiří John, ředitel odboru státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů: dopis Hnutí DUHA, 14. srpna 2008

DISKUSE - KOMENTÁŘE: