Největší znečišťovatelé v Plzeňském kraji: kalírna, energetika a výroba plastů

31.10.2007
PRAHA [Arnika - Budoucnost bez jedů]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942

Největšími znečišťovateli Plzeňského kraje jsou provozy Plzeňské energetiky, Centrální zdroj tepla Plzeňské teplárenské a Bodycote HT, s.r.o. Plzeň. Posledně jmenovaný provoz se dostal na první příčku firem vypouštějících nejvíce potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných látek díky emisím tetrachlorethylenu (1). Další příčky v žebříčku největších zdrojů úniků rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných zaujímají výrobny plastů jako například Duno CS, s.r.o. Dýšina anebo Plzeňské dílo díky emisím styrenu (2).

Energetické provozy vypustily nejvíce skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky. V míře znečišťování těmito látkami je následoval podnik Škoda Steel a zemědělské provozy. Teplárna Plzeňské energetiky ELÚ III v Tylově ulici vypustila do ovzduší velké množství rtuti a Škoda Power zase předala vysoké množství rtuti v odpadech, což ji dostalo dokonce na páté místo v celostátním žebříčku původců rtuti (3). Takové jsou hlavní výsledky analýzy, kterou zpracovalo sdružení Arnika pro Plzeňský kraj na základě dat, jež sloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2006 (4).

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (5), styren a rtuť.

Informace do registru letos ohlásilo 54 provozů na území Plzeňského kraje, což je o tři méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek) v emisích do ovzduší, dále pak chrom v přenosech odpady.

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (6). Kraj Vysočina je pátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ. Bude následovat Liberecký kraj.


Poznámky:

(1) Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.

(2) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.

(3) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.

(4) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.

(5) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).

(6) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: