Paseka na Hádech – příklad nešetrného kácení

30.5.2007
BRNO [Hnutí Duha]
Autor: Ondřej Dusík, tel: 608 351 947

Lesníci holosečně vykáceli cenný kus lesa v blízkosti Brna. V části evropsky chráněného území Natura 2000, kde se dříve nacházel přirozený listnatý porost, tak nyní najdeme jen paseku. Z místa dělníci plošně vyřezali všechny dřeviny, a vysadili zde stromy nepůvodní, které by za normálních okolností na místě nerostly.

Lesní hlídky Hnutí DUHA objevily holoseče v cenné lokalitě Hády v bezprostřední blízkosti města Brna, při silnici vedoucí z Brna na Ochoz. V místě, kde se pod listnatým lesem nacházel bohatý koberec semenáčků 20 druhů dřevin, lesníci vykáceli naholo všechny stromy, vyřezali koberec malých stromků a na vyčištěnou půdu vysadili směs pouze dvou druhů, které navíc nejsou místně původní. Došlo tak k poškození cenné části lesa v chráněném území. Vlastníkem i hospodářem je Školní lesní podnik Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

K holoseči mají výhrady i odborníci. Odstraněním stromového patra a obnažením půdy totiž dochází k narušení lesního prostředí, které je nutné pro přežití většiny místních druhů rostlin a živočichů. Další chybou bylo, že při obnově lesního porostu lesníci nepočítali s využitím přirozeného zmlazení místně původních dřevin, a namísto toho vysázeli nepůvodní druhy stromů. Nestojíme-li o pouhé stromové plantáže, ale o opravdový les, musíme se snažit zachovat lesní prostředí jako celek. Mgr. Jan Roleček z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně kritizuje i nízký počet výstavků, tedy ponechaných vzrostlých stromů, jimž se holoseč vyhnula. Z přítomných deseti jich je k tomu polovina nepůvodních druhů. Nemohou tedy plnit funkci obnovitelů přirozeného lesa.

Navíc jen těžko lze pochopit, že s holou sečí v chráněném území souhlasila správa CHKO Moravský kras, která má právo pozměňovat lesní hospodářský plán.

Existují nejméně tří důvody, proč obhospodařovat les citlivěji:

1. Les na Hádech byl zařazen mezi tzv. evropsky významné lokality, tedy území významná „z hlediska ochrany přírody Evropské unie“ známá jako Natura 2000. Navíc se jedná o území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V místě, kde vznikly dvě velké paseky se přitom nachází řada ohrožených druhů dřevin a bylin, mezi jinými například medovník meduňkolistý nebo dřín obecný. I tyto rostliny byly holosečí zničeny. Na území pak lesníci vysadili nevhodné druhy – horský javor (klen) a lužní dub (dub letní).

2. Les Mendelovy univerzity získal ekologický certifikát FSC, který holosečné způsoby schválením nových standardů v loňském roce povoluje pouze ve výjimečných případech. Ekologicky cenné území, kde se samovolně obnovuje 15 lesnicky využitelných stromů rozhodně tento drastický způsob hospodaření, při němž se obnaží půda a odveze veškerá biomasa, nepotřebuje.

3. Mendelova univerzita vychovává studenty, kteří by měli získat nadstandardní vzdělání v moderním lesnictví šetrném k přírodě, přitom však ekonomicky životaschopném. Holoseč v porostu, který se samovolně obnovuje, rozhodně mezi přírodě blízké postupy nepatří. Překvapující je neznalost ekologických nároků nově vysazených dřevin. Javor klen je dřevinou vlhkého horského klimatu a chladnějších údolí kolem toků, dub letní pak především v luzích podél velkých řek.

Hnutí DUHA odesílá stížnost inspektorům organizace Soil Association, která certifikát ekologického lesnictví FSC každoročně po dodržení podmínek obnovuje.

Ondřej Dusík z Hnutí DUHA Brno k tomu řekl:
„Uvedený případ holoseče na Hádech je ukázkou k přírodě nešetrného hospodaření v lesích. Současná legislativa je však bohužel umožňuje. Hnutí DUHA proto usiluje, aby vládou připravovaný Národní lesnický program zahrnoval povinnost vlastníků lesů hospodařit přírodě blízkým způsobem. Rovněž chystaná novela lesního zákona by měla obsahovat povinnost sázet pouze stromy přirozené druhové skladby, zákaz holosečného kácení a povinnost nechávat v lese část starých stromů. Právě tato opatření mohou účinně přispět k ozdravění krajiny .


Kontakt:
Ondřej Dusík, Hnutí DUHA Brno, telefon 608 351 947

DISKUSE - KOMENTÁŘE: