Největšími znečišťovateli Plzeňského kraje jsou Bodycote Heat a energetické provozy v Plzni

21.11.2006
[Arnika - Kampaň Budoucnost bez jedů]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942

Největšími znečišťovateli Plzeňského kraje jsou provozy Plzeňské energetiky, Centrální zdroj tepla Plzeňské teplárenské a Bodycote Heat, s.r.o. Plzeň. Posledně jmenovaný provoz se dostal na první příčku firem vypouštějících nejvíce potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných látek díky velkému havarijnímu úniku tetrachlorethylenu (1), ke kterému mělo podle dat v IRZ dojít v roce 2005. Energetické provozy vypustily nejvíce skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky. Centrální zdroj tepla také předal nejvíce rtuti v odpadech. Takové jsou hlavní výsledky analýzy dat provozů v Plzeňském kraji, jež posloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2005, a kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika. IRZ je veřejně přístupný na internetových stránkách http://www.irz.cz.

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, styren (2) a rtuť(3).

„Na jednom z provozů v Plzeňském kraji lze také demonstrovat, jaké informace se už za dva roky veřejnost z IRZ nemusí dozvědět. Provoz firmy Duno CS, s.r.o. Dýšina za rok 2005 vypustil 335 kg styrenu. Ve srovnání s celorepublikovými rekordmany, u nichž se tyto úniky počítají na tuny, to sice není mnoho, ale přesto to z hlediska lidí bydlících v sousedství není zanedbatelné množství. Právě většina zdrojů znečišťování styrenem nebude podle nového zákona muset do IRZ ohlašovat svoje celoroční úniky, protože nespadají do žádné z vyjmenovaných průmyslových činností, na něž se má registr od roku 2007 vztahovat. Považujeme to za výrazné omezení práva veřejnosti na informace o životním prostředí,“ poukázal dnes v návaznosti na zveřejnění analýzy IRZ pro Plzeňský kraj vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Informace do registru letos ohlásilo 58 provozů na území Plzeňského kraje, což je o pět více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek) v emisích do ovzduší, dále pak měď v přenosech odpady.

Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlední řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérii proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejnila žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Plzeňský kraj tuto přehlídku uzavírá.


Příloha: Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle IRZ
pro Plzeňský kraj

Tyto průmyslové provozy vypustily v Plzeňském kraji v roce 2005 nejvíce rakovinotvorných látek (kategorie 1 podle IARC - Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny):


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
201,6
2.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
61,6

Tyto průmyslové provozy vypustily v Plzeňském kraji v roce 2005 nejvíce rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek (kategorie 1, 2A a 2B podle IARC):


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Bodycote Heat, s.r.o.
Bodycote Heat, s.r.o.
Plzeň
17740,0
2.
Bontaz Centre CZ, s.r.o.
Bontaz Centre CZ, s.r.o.
Rokycany
2680,0
3.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
2257,6
4.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
787,4
5.
Duno CS, s.r.o.
Dýšina
Dýšina
335,0
6.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Plzeň
17,8

Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Více na http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml. Do součtů byly zahrnuty látky vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.

Tyto průmyslové provozy v Plzeňském kraji v roce 2005 vypustily nejvíce reprotoxických látek (poškozujících rozmnožování) - včetně oxidu uhelnatého:


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství látek v kg
1.
RWE Transgas,a.s.
kompresní stanice Strážovice
Strážovice
8745,0
2.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
201,6
3.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
61,6

Tyto průmyslové provozy v Plzeňském kraji v roce 2005 vypustily nejvíce reprotoxických látek (poškozujících rozmnožování) - pořadí bez oxidu uhelnatého:


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství látek v kg
1.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
201,6
2.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
61,6

Tyto provozy vypustily v Plzeňském kraji v roce 2005 nejvíce skleníkových plynů:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
874614000
2.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
840644000
3.
RWE Transgas,a.s.
kompresní stanice Strážovice
Strážovice
24293589
4.
Odpadové hospodářství Klatovy, s.r.o.
Skládka Štěpánovice
Klatovy
2201262
5.
Zemědělská společnost Srbice a.s.
Poděvousy
Staňkov
322308
Koeficienty přepočtu na potenciál přispívat ke skleníkovému efektu pro jednotlivé plyny jsou: pro oxid uhličitý = 1 a pro metan = 21. Metan vypouštejí kompresní stanice RWE Transgas, a.s., a skládka Kozlany firmy Respono, a.s.

Tyto průmyslové provozy vypustily v roce 2005 v Plzeňském kraji nejvíce plynů způsobujících vznik kyselých srážek:


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství látek v kg
1.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeňská energetika a.s.
Plzeň
5672398
2.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
5089950
3.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Plzeň
351664
4.
Společný podnik STAŇKOV a.s.
3. Produkční stanice a výkrm II. Poběžovice
Poběžovice
79310
5.
Podnik živočišné výroby, a.s.
Provozovna Kokořov
Všeruby
66520
6.
Česká drůbež, s.r.o.
Česká drůbež, s.r.o. - Odchovna kuřic Myslív u Všerub
Myslív u Všerub
58867
7.
Vysoká, a.s.
Vysoká
Dobřany
32180
8.
RWE Transgas,a.s.
kompresní stanice Strážovice
Strážovice
31543
9.
Duno CS, s.r.o.
Dýšina
Dýšina
30000
10.
Společný podnik Staňkov, a.s.
2. Výkrm prasat I. Poběžovice
Poběžovice
28942

Tento průmyslový provoz vypustil v roce 2005 v Plzeňském kraji nejvíce styrenu:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství látek v kg
1.
Duno CS, s.r.o.
Dýšina
Dýšina
335

Tyto průmyslové provozy v roce 2005 v Plzeňském kraji vypustily anebo v odpadech předaly nejvíce rtuti a jejích sloučenin:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství látek v kg
1.
Plzeňská teplárenská, a.s.
Centrální zdroj tepla
Plzeň
31,6
2.
Vodárna Plzeň, a.s.
ČOV Plzeň
Plzeň
20,4
3.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Škoda, kovárny, Plzeň, s.r.o.
Plzeň
17,8

Poznámky:

(1) Podle informací v IRZ mělo z provozu firmy v Dýšině v roce 2005 do ovzduší během havárie uniknout 12,2 t tetrachlorethylenu. Informace se zakládá na hlášení samotné firmy. Tetrachlorethylen se používá často jako rozpouštědlo či odmašťovadlo. Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.

(2) Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků (2A) a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.

(3) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: