Ředitelství pro vodní a lodní dopravu Magdeburg: Celoroční splavnost Labe je utopií, jeden jez to nespraví

24.10.2006
PRAHA [Arnika]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942

Celoroční splavnost Labe pro nákladní lodě, jediný argument pro výstavbu jezu u Děčína, je a zůstane utopií. Vyplývá to z aktuálních informací Ředitelství pro vodní a lodní dopravu v Magdeburgu, podle kterých Labe na německé straně nedosáhlo za posledních 15 let hloubky 160 cm průměrně 100 dní v roce. Že Německo nebude schopno dodržet příslib splavnosti daný České republice, potvrzuje také studie Postupimského institutu pro výzkum následků klimatických změn (Potsdam Institut für Klimafolgenforschung/PIK). Ze studie „Klima- und Anthropogene Wirkungen auf den Niedrigwasserabfluss der mittleren Elbe: Konsequenzen für Unterhaltungsziele und Ausbaunutzen (1)“ vyplývá, že trend klesající labské hladiny se má spíše zhoršovat. „Tento problém není možné odstranit ani stavebními úpravami Labe,“ říká jeden z autorů studie, dr. Frank Wechsung.

„Za takovýchto okolností by výstavba jezu u Děčína byla jen nesmyslným plýtváním peněz z nevyrovnaného státního rozpočtu a významným zásahem pro přírodu. Lodní dopravci nebudou mít z jezu nic, když se kýly jejich lodí za německými hranicemi zadrhnou o dno. Do Hamburku prostě nedojedou. Spojení s mezinárodním přístavem v Hamburku existuje. Toto spojení zajišťuje nedávno modernizovaná železnice, která má dostatek volné kapacity pro přepravu zboží.“ okomentovala situaci Kateřina Hlavatá ze sdružení Arnika.

„Labe jako typická řeka s nízkými vodami měla v minulém století rozsáhlá období sucha. Dostatek vody měla řeka jen v sedmdesátých a osmdesátých letech,“ vysvětluje Frank Wechsung z PIK. Podle Wechsunga se příslib Spolkového ministerstva dopravy k celoroční splavnosti Labe od českých hranic až po Hamburk vztahuje k cílům stavebních opatření, které byly stanoveny z množství vody právě v 70. a 80. letech. „Takového stavu vod však Labe posledních 15 let průměrně nedosahovalo a období nízkých stavů vod přibylo.

„Německé úřady potvrzují, že Labe mezi Ústím nad Labem a Hamburkem není celoročně pro nákladní dopravu použitelné. Problém s nízkou vodou nekončí na hranicích. Celoroční hloubky 1,6 m nelze na německé části Labe dosáhnout bez masivní výstavby jezů, která se však v Německu neplánuje.“ uvedla koordinátorka ekologických organizací v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL) Iris Brunar z německé organizace BUND. Celoroční splavnost Labe v tuto chvíli je a v budoucnu zůstane pouhou iluzí.

Podle Johannese Lichdiho, poslance za BÜNDNIS 90/DIE GRÜNEN v Saském Zemském sněmu nemá Sasko vůbec v úmyslu stavět na Labi vodní díla, protože by náklady podle Spolkového dopravního plánu z roku 1992 až desetkrát převýšily zisk. „Zatímco na území České republiky jde o to vyřešit zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky problematický z hlediska splavnosti, na německém území se jedná o 600 kilometrů. Rozhodnutí Německa neinvestovat do vodních děl je tedy pochopitelné,“ dodala Kateřina Hlavatá z Arniky.

Kontakty:
Kateřina Hlavatá, katerina.hlavata@arnika.org, 737 551 108
Iris Brunar, i.brunar@ngi.de, +49 172 696 2931
Marek Jehlička, tiskový mluvčí sdružení Arnika, marek.jehlicka@arnika.org, 606 727 942


(1) Klima- und Anthropogene Wirkungen auf den Niedrigwasserabfluss der mittleren Elbe: Konsequenzen für Unterhaltungsziele und Ausbaunutzen: Klimatické a antropogenní vlivy na odtékání nízkých vod na středním
Labi: důsledky cílů udržovacích opatření a využitelnost stavebních opatření

DISKUSE - KOMENTÁŘE: