Ministerstvu chybí politická vůle a odvaha

8.2.2006
[Mallorn]
Autor: Jan Kutý

Devastace vodních toků a „výroba“ povodňových škod budou pokračovat.

Rozkladová komise ministra životního prostředí zpochybnila potřebnost výkladu sporných ustanovení zákonů o ochraně přírody a zákona o vodách a výklad navržený legislativním odborem MŽP zamítla 1). Ministerstvo životního prostředí tak ustoupilo od jasného stanoviska k ochraně vodních toků, k protipovodňové ochraně a umožnilo i do budoucna plýtvat prostředky daňových poplatníků za opatření, která poškozují přírodu, působí větší povodně a slouží pouze pro obohacování soukromých firem vodařsko - stavební lobby 2).

Katastrofální povodně v srpnu 2002 na mnoha místech významně změnily profily koryt vodních toků. Výsledný stav koryt řek po povodních však byl v mnoha případech z přírodovědného, krajinářského, ale i povodňového hlediska příznivější nežli před povodněmi. Opět vznikly přirozené náplavy, nátrže, byly obnoveny některé meandry, vymezila se záplavová území a zlepšila se retenční schopnost krajiny. Jinými slovy, příroda částečně napravila lidskou samolibost, s níž poroučel větru, dešti, i řekám. Případná následná povodeň by díky tomuto přinesla významně menší škody 3).

Vodařsko – stavební lobby se ale neprodleně chopila příležitosti a v atmosféře tragických následků naplánovala hbitě rozsáhlé úpravy vodních toků, vše pod logem protipovodňových opatření. Vše za státní peníze a peníze z Evropské unie a bez ohledu na to, zda má z povodňového hlediska kladný či záporný význam. Jediný hydrologický posudek, ke kterému se sdružení Mallorn společně se Správou CHKO Český kras podařilo investory přimět (na úseku Berounky u Karlštejna), potvrdil, že těžba náplavů může mít protipovodňový význam pouze na zlomku plánovaného úseku 4). K žádnému jinému posudku se poté již poučený investor nenechal donutit.

V roce 2003 pak orgány ochrany přírody pod politickým tlakem ustupovali před silou vodařsko – stavební lobby na všech frontách. Od jednotlivých řízení, až po změnu ve vodním zákoně, podle které v případě odstraňování povodňových škod není třeba řízení orgánů ochrany přírody. Přičemž co je povodňová škoda si rozhoduje tato lobby sama a velmi pružně.

Proto sdružení Mallorn po projednání s náměstkem ministra životního prostředí JUDr. Petrem Petržílkem a legislativním odborem ministerstva navrhlo v březnu 2004 přijetí výkladu a metodického pokynu, podle kterého by musel investor záměru těžby ve vodním toku doložit nejprve orgánu ochrany přírody odborný hydrologický posudek, že záměr skutečně odstraňuje povodňovou škodu a zlepšuje protipovodňovou ochranu 5).

Po téměř dvou letech urgencí a projednávání označila rozkladová komise ministra tento návrh legislativního odboru za nepotřebný 1). Můžeme se tedy těšit. Po příštích povodních se opět začne těžit a bagrovat hlava nehlava. Ministerstvo bude opět hrát mrtvého brouka, aby nepopudilo, ochránci přírody budou pouze bezmocně přihlížet a daňový poplatník se bude divit, kam mizí ty miliony a miliardy, co jsou potřeba ve školství, zdravotnictví a nakonec i na odstraňování skutečných popovodňových škod. Za růst HDP však budeme jistě v EU chváleni, nakoupí se totiž opět mnoho bagrů a náklaďáků.

Jan Kutý
předseda sdružení

1) Sdělení legislativního odboru MŽP ze dne 19.1.2006 na adrese:
http://www.mallorn.cz/docs/0068_060123_mzp.pdf
2) Viz např. studie na adrese:
http://www.veronica.cz/voda/zavzpr14.html
3) Viz např. dokument Agentury ochrany přírody a krajiny na adrese:
http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?from=vyhledavani&what=1205
4) Hydrologický posudek na adrese:
http://mallorn.cz/berounka/004_030929_hydro_posudek_povodi.html
5) Dopis sdružení Mallorn ze dne 5.3.2004 na adrese:
http://www.mallorn.cz/docs/0207_040305_mzp.pdf

DISKUSE - KOMENTÁŘE: