Názory, komentáře, publicistika

Parlament ČR v loňském roce přijal nový zákon upravující tzv. azylovou politiku ČR. Nová právní úprava už s sebou přináší první problematické momenty. I přestože to bude pro český stát dražší, žadatelé o azyl budou ve většině případů nuceni pobývat v azylovém zařízení, kde bude jejich pobyt plně hrazen. Vzhledem ke zdlouhavé azylové proceduře budou v těchto zařízeních pobývat po mnohé měsíce, což rozhodně neprospěje jejich psychice. Pocity méněcennosti, frustrace a beznaděje každého z nich pak úspěšně vzrostou.

Na našom území žije etnikum, ktoré sa od ostatného obyvateľstva odlišuje antropologickými znakmi, spôsobom života, temperamentom, jazykom. Obyvateľstvo, ktoré sa odmietlo podriadiť tlaku majority. Rómovia. Cigáni. Na verejnosti často prevláda názor, že všetky problémy s rómskym etnikom – teda predovšetkým existencia rómskych osád - vznikli po roku 1958, kedy bol vydaný Zákon o trvalom usídlení kočujúcich a polokočujúcich osôb. Čo na to história? Aj o tom sme sa rozprávali s Annou Jurovou, odbornou pracovníčkou Spoločensko-vedného ústavu SAV Košice.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Poslední dva dny před volbami přinesly dvě zajímavá překvapení, dotýkající se sféry nevládních organizací. Příjemným překvapením pro nás je, s jakým důrazem byla akcentována potřeba vytváření občanské společnosti. Hana Marvanová předevčírem uvedla mezi pěti nepřekročitelnými prioritami Koalice podmínku pro příští koaliční vládu: „Bude podporovat rodiny s dětmi a tzv. občanskou společnost.“ Pokud Koalice získá dost hlasů, je tedy pravděpodobné, že se tato priorita objeví i ve vládním programu. A to by byla událost přímo historická.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Na datum 24. března připadá svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. Tento den byl letos již podruhé v Praze využit náboženskými skupinami k pochodu vyzývajícím k zákazu interrupcí. Mělo by skutečně dojít ke změně zákona v této oblasti nebo mají mít ženy právo svobodně se pro interrupci rozhodnout? A proč je právo na potrat, které se týká výhradně žen, na celém světě předmětem politického boje?

• diskuse [počet příspěvků: 11]

Není příliš těžké připustit, že naprostá většina informací o naší zemi i o dalších státech, které nás obklopují, jsou částečně ovládány ("cenzurovány") malým počtem sdělovacích prostředků, respektive jednotlivci, kteří tyto společnosti vlastní či řídí. Lze konstatovat, že určitý okruh informací vnímáme pouze zprostředkovaně, právě skrze tyto "oči a uši". Takovou "koncentraci moci" je velmi snadné použít či zneužít pro manipulaci s veřejným míněním, dle vůle toho, kdo touto mocí disponuje.

Ukrajinci: Nádeníci & Násilníci? Tak je bohužel vnímá velká část naší veřejnosti. Ukrajinci jsou však národem s bohatou historií a kulturou. Silná ukrajinská komunita byla v Československu přítomná zejména po 1. světové válce. Ukrajinci zde měli krajanské spolky a kulturní soubory.Dosavadní snahy o dnešní národnostní život desítek tisíc Ukrajinců žijících v České republice příliš úspěšné nebyly. Existuje zde Ukrajinská iniciativa, která se však věnuje spíše dlouhodobě usazeným krajanům a vychází jediný čtvrtletník Porogi, který plní roli kulturně historické revue.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Od loňských zářijových útoků na Spojené státy média jen zřídka referují o pokračujícím konfliktu v ruské odštěpenecké Čečenské republice. Kreml tvrdí, že tam vede vlastní válku proti terorismu - proti zhruba patnácti stům čečenských povstalců už dva více než dva roky bojuje asi 90 tisíc ruských vojáků.

Mezinárodní den žen je historicky velmi významný svátek připomínající úsilí žen za dosažení rovnoprávného postavení. Ačkoli je v ČR stále vnímán jako komunistický, připomínají si ho dodnes ženy na celém světě - v neposlední řadě v zemích EU, Kanadě, USA či Austrálii. 8. březen je především příležitostí, jak upozornit na stále přetrvávající diskriminaci a porušování práv žen.MDŽ si rozhodně potřebujeme připomínat i v ČR. Otázkám rovnosti žen a jejího prosazování je i po dvanácti letech demokratického vývoje stále věnována pouze minimální pozornost, a to především ze strany těch, kteří mají v rukou rozhodovací moc - tedy političek a politiků.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Konfuciánské Analekty popisují příkladného člověka - samého mistra - jako toho, kdo se nepřestává snažit, přestože ví, že marně. V roce 50.výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv není snadné tuto myšlenku potlačit. Pravidelné zprávy o stavu lidských práv poskytují dostačující, i když neúplné svědectví tohoto dodnes pokračujícího neveselého příběhu. Zmiňme alespoň jeden příklad ze současnosti: "vedlejší škody" společného britsko-amerického bombardování Iráku, které ovšem vyvolává minimum pozornosti, stejně jako svévolné zničení hlavní africké farmaceutické továrny jen o několik měsíců dříve, a další jim podobné triviální příklady.

Islámský svět bývá na Západě obvykle chápán jako synonymum autokratických až diktátorských režimů. Někteří politologové, jako např. v tomto směru nejproslulejší Američan Samuel P. Huntington, to berou jako vnitřní determinaci tohoto nábožensko-civilizačního okruhu, která v součinnosti s dalšími antagonismy má podle nich v budoucnu vést k nevyhnutelnému "střetu civilizací". Pak jsou zde postmoderní sociálně-kulturní relativisté, kteří se zhruba ztotožňují s deterministickým názorem prvního tábora, avšak nezajímá je přitom ani tak vize budoucího globálního konfliktu jako spíše snaha zdůraznit vlastní koncepci, totiž že současná politická realita muslimských zemí je plně v souladu s jejich historicky zakódovaným hodnotovým systémem, a tak nikdo zvenčí není oprávněn do tohoto stavu jakkoli zasahovat či k němu vznášet připomínky.