Názory, komentáře, publicistika

O své anabázi s naprosto marným pokusem o získání informací, které vedly městskou radu a zastupitelstvo v Hořicích v Podkrkonoší k rozhodnutí prodat pozemky ve velmi lukrativní poloze, bezprostředně vedle hořického náměstí, pro výstavbu supermarketu Lidl, jsem na těchto stránkách psal zhruba před měsícem. Ani dosud jsem žádné z požadovaných informací od starosty Ladislava Vrby, ani od města jako instituce, nedostal. ... Příběh hořického Lidlu a radnice, zablokované vůči jakémukoli pokusu o komunikaci, však zaujal organizátory soutěže Otevřeno X Zavřeno. Naše město a pan starosta se v ní umístili na „skvělém“ druhém místě, ovšem v negativní kategorii Zavřeno.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Všude, kde se začne diskutovat o právech člověka, dojde se brzy k povinnostem a závazkům. Na jedné straně práva, na druhé povinnosti, na jedné straně nositelé odpovědnosti za dodržování práv, na druhé straně jejich narušitelé.

"Techno rebelové jsou, ať už si to uvědomují nebo ne, aktéry Třetí vlny. Nebudou mizet, ale bude jich přibývat. Jsou stejně relevantní součástí přechodu do nové civilizační fáze jako mise na Venuši, skvělé počítače, objevy v biologii či pátrání v hlubinách oceánu." A. Toffler - The Third Wave (1980) - Alvin Toffler je jeden z nejuznávanějších amerických intelektuálů a prominentních světových futurologů. Autor knih Válka a antiválka a trilogie Šok z budoucnosti, Třetí vlna a Změna moci.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Hořice v Podkrkonoší jsou městem, o kterém už asi většina čtenářů někdy slyšela. Alespoň Hořické trubičky zná asi každý. Mnozí jistě také slyšeli o „Městě kamenné krásy“ či motocyklových závodech „300 zatáček Gustava Havla“.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Stručný právní rozbor a výklad legálnosti CzechTeku, oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit. Autorka je právnička sdružení Iuridicum remedium.

• diskuse [počet příspěvků: 9]

"(...) Po londýnských atentátech smí policie v Británii, historicky jedné z nejliberálnějších zemí světa, podezřelé ze sebevražedných útoků bez výstrahy střílet do hlavy. O nic lepší není ani to, co zaznívá z úst významných lidí formujících veřejné mínění. Málokdy v tak krátké době tolik chytrých lidí proneslo tolik hloupostí – někteří politologové bez skrupulí zjevně hovoří o nutnosti bojovat s islámem, prezident Klaus srovnává ideu multikulturalismu s totalitními ideologiemi a navrhuje omezit migraci, byvší ředitel nejprestižnějšího českého vědeckého vydavatelství tvrdí, že islám je na rozdíl od západní civilizace kolektivistický a nezná pojem individuálního svědomí."

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Hospodářská krize 30. let 20. století vyprodukovala masu extrémně chudých lidí. Právě na nich stavěl nacismus. V podobné situaci jsou dnes milióny lidí po celém světě. A právě na jejich pocitu vyloučení staví terorismus. Naposledy uhodil ve čtvrtek 7. července, kdy se extrémní chudoba dostala na jednání skupiny G 8 ve skotském Gleneagles.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Chudoba a stagnace Afriky je považována za největší tragédii naší doby. Evropský přístup k Africe a řadě dalších chudým zemím však stále trpí podivnou schizofrenií: na jedné straně je upřímná snaha zvýšit rozvojovou pomoc a zmírnit chudobu, na straně druhé agresivní tlak na otevření trhů nejchudších zemí evropským vývozům. Jednou rukou Africe pomáháme, druhou rukou ji tlačíme ke zdi. Snad nejmarkantnější ukázkou jsou tzv. Dohody o hospodářském partnerství (EPA), které Evropská unie právě projednává se skupinou 79 afrických, karibských a tichomořských států (ACP). Jelikož náš stát už rok nese spoluodpovědnost za evropskou obchodní politiku - a zároveň odpovídá za efektivnost rozvojové pomoci placené českými daňovými poplatníky – stává se toto téma nanejvýš aktuálním i pro nás.

Tvrzení „jiná politika je možná“ získává po maďarských prezidentských volbách nový význam. Lászlo Sólyom, první „občanský kandidát“ na hlavu státu v historii země, dosti nečekaně volební klání vyhrál.

Kdyby posádka marťanů z nadhledu své kosmické lodi nezaujatě sledovala dění v Česku letošního prvního května, pomyslela by si o naší zemi své. Pohrobci a obdivovatelé dvou totalitních ideologií, které v uplynulém století připravily o život desítky miliónů lidí (z toho tisíce i v naší vlastní zemi) a jedna z nich dosud šíří nesvobodu a hlad od Kuby až po Severní Koreu, si uspořádali své srazy pod ochranou policie demokratického státu, zatímco jejich nenásilní odpůrci byli toutéž policií z místa těchto čarodějnických sabatů vycházejících z nejnižších pater lidské společnosti nevybíravým způsobem vytlačeni.

Václav Klaus nepřekvapil. Ani ve svém článku Nový úkol pro Radu Evropy se nezapomněl otřít o občanské iniciativy. Tvrdí v něm, že v minulosti byl nositelem potlačování demokracie stát a strádal tím občan, zatímco v současnosti demokracii ohrožují nevládní organizace, radikální hnutí za lidská práva, agresivní ekologismus, projevy politického korektismu a umělý multikulturalismus. Nevím, odkud se bere nechuť, nedůvěra a odpor Václava Klause vůči občanským aktivitám nezávislým na státu, jsem však přesvědčena, že se, pokud jde o jejich roli, mýlí.

Nestává se příliš často, že by u nás vznikl dokument, který by svou perspektivou dalece překračoval hranice této země. Film Martina Marečka nazvaný Zdroj, uvedený v premiéře na festivalu Jeden svět, zahleděnost české kotliny překonává hned ve dvojím smyslu – prostorovém a mentálním. Režisér se rozhodl zpracovat téma porušování lidských práv ve vzdáleném Ázerbájdžánu, o němž je přesvědčen, že je děsivě blízké.