Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Jeden svět – mnoho ženských osudů

9. 4. 2003
Renata Škrobálková [Econnect] -


Prakticky nedílnou součástí festivalu Jeden svět se v posledních letech staly dokumenty, ve kterých je hlavním tématem postavení žen ve společnosti. Stejně jako v minulých ročnících jsou to i letos příběhy žen pocházejících hlavně ze států východní Asie nebo z jižní Ameriky.

Pořadatelé festivalu Jeden svět v letošním roce pro diváky připravili sekci s názvem Téma žena, do které začlenili třináct dokumentů o ženách a jejich životě. Autory dokumentů jsou převážně lidé, kteří žijí a pracují v zemích západní Evropy nebo v Americe. Ti se pak na život žen ve státech jako jsou Kamerun, Argentina, Izrael, Alžír, Jordán ? dívají optikou západního člověka, pro kterého jsou tamější poměry prakticky nemyslitelné až šokující.

Příběhy normálních žen v nenormálních podmínkách

Celou sérií dokumentů o ženách se však táhne jedno společné téma - válka. Je to například osmdesátiminutový dokument izraelské režisérky Michal Aviad s názvem Ženy odvedle, ve které, je izraelsko-palestinský konflikt zobrazrazen očima izraelských a palestinských žen. Ženy různého věku a sociálního postavení podávají svědectví o rozporech a skrytých souvislostech vleklého konfliktu. Na stejné téma je i dokument opět izraelského autora Yifat Kedar s názvem Mezi dvěma stranami. Je to příběh Amiry Hass, reportérky izraelského listu Ha´aretz, které je neúnavnou bojovnicí za spravedlnost a mír mezi Izraelci a Palestinci. Ve svých reportážích píše o ponížení, bezmoci, násilí a vzdoru, které se nevyhýbají konfliktu. Dalším místem válečného konfliktu je Hebron na západním břehu Jordánu. Dokument s názvem V pasti vykresluje příběh tří rodin, které byly po vypuknutí izraelsko-palestinské intifiády nuceny i se svými dětmi opustit domov.

Téma života ženy v průběhu argentinské války přináší dokument s názvem Záblesk ve tmě režiséra Pabla Milsteina. Je to příběh Olgy a Luise, lékaře největšího jihoamerického cukrovaru v Ledesně, který se zastal zbídačených dělníků z továrny a byl za to zajat a následně i zabit. Jeho ovdovělá manželka Olga pochoduje po hlavním náměstí Ledesny, aby uctila památku manžela a protestovala proti brutálnímu a zkorumpovanému režimu a jeho přisluhovačům. Z Argentiny sedmdesátých let je i dokument Loudrese Portilla Matky z Plaza de Mayo z období státních čistek, při nichž zmizelo na 30 000 lidí označených za odpůrce režimu. Skupina několika matek se rozhodla překonat strach a sejít se před prezidentským palácem. Ve snímku se osobní svědectví střídají s archivními záběry a před očima se tak skládá příběh normálních žen v nenormálních podmínkách, příběh morální síly čelící zvůli diktatury. Trochu jinou formu války vyjadřuje dokument o růstu populace v zemích třetího světa s názvem Něco jako válka od Deepa Dhanraje. Indická vláda se snaží prostřednictvím programů regulovat porodnost v zemi. Ženy, na něž jsou programy cíleny, odhalují cynismus, korupci a brutalitu, s jakou vláda se snaží přinutit ženy ke sterilizaci. Jak poznamenala jedna z žen: "Nevyhlásili válku chudobě, ale chudým."

Ženské role v patriarchální společnosti

Mezi další témata sekce Téma žena festivalu Jeden svět patří tichá existence polygamie v Kamerunu od francouzsko-kamerunského filmaře Jean-Marie Téno Alexova svatba. Jedinečným pohledem na proměnu ženské role v patriarchálním a válkou zpustošeném Alžírsku je dokument Taxikářka v Sidi Bel Arbes, kde pomocí kamery umístěné v taxíku divák sleduje reakce zákazníků na to, že je veze žena. Z prostředí tradiční islámské společnosti je dokument marocké filmařky Fatimy Jebli Ouazzani V domě mého otce. Jedná se o mozaiku rozhovorů filmařky o svém vymanění z marockého tradičního pojetí role ženy ve společnosti a následném útěku do Nizozemska. Filmařčiným vyprávěním prostupuje otázka, zda svoboda nabytá v emigraci vyváží bolest ze zavržení vlastním otcem.

Téma ženy se objevuje také v bloku Ženy na prodej. Režisérský debut kanadské režisérky Miry Niagolovy Popelka na prodej upozorňuje na rozbujelost problému obchodu se ženami z východní Evropy za účelem prostituce v západních zemích. Je to příběh několika mladých žen, které vyprávějí svůj příběh o rozbitých iluzích, znásilňování a ponižování. Stejné téma řeší odvážný film natočený v Barmě Anonymně tvá. Gayle Ferraro ukazuje život v zemi ovládané vojenskou juntou, kde panuje nezměrná chudoba a korupce. Ženy jsou zde v zastrčených pokojích čajoven a luxusních hotelů nabízeny mužům celého světa. Čtyři z nich se rozhodly vyprávět svůj příběh o nucené prostituci, touze se z ní vymanit a začít nový život.

Žena se objevuje také v dokumentech zařazených do hlavní soutěže festivalu. Izraelská režisérka Zuria Anat v osobním dokumentu Čistota: Prolomit kruhy mlčení nabízí pohled na rituál čistoty tahara, který ortodoxní judaismus uvalil na vdané ženy během menstruace. Je to dilema žen, které na jedné straně ctí ortodoxní tradici a na straně druhé se nemohou ztotožnit s patriarchální praktikou, která ovládá jejich tělo a intimní život. S ortodoxní vírou souvisí i prastarý rituál ženské obřízky. Ačkoli v Keni je ženská obřízka postavena mimo zákon, každým rokem ji podle vyprávění několika žen v dokumentu Kim Longinotto Na ten den nikdy nezapomenu podstoupí řada mladých žen a dívek. Na východě se odehrává i dokument íránského režiséra Mohammeda Rezy Moghaddasian Rozhovory v mlze, který zaznamenal průběh voleb do místních zastupitelstev v roce 1999, kterých se v této zemi poprvé mohly zúčastnit ženy.

Hledání identity

Téma žena je zastoupeno také dvěma dokumenty z Finska a Ka Kanady. První z nich, asi hodinový dokument Hodné holky od finské režisérky Hanny Miettinen, se věnuje otázce hledání vlastní identity tří finských žen, které se snaží odpovědět na otázku kdo jsou a co chtějí od života. Kanadský dokument Moje levé prso je osobní zpovědí samotné autorky, Gerry Rogers, které lékaři zjistili rakovinu prsu. Režisérka se pak se svou partnerkou Peggy rozhodla zaznamenávat své prožitky a zkušenosti na videokameru.

V sekci dokumentů o Hledání identity vyčnívá britsko-francouzský snímek Tina Gharavi Blíž, který kombinuje metodu filmu a dokumentu v příběhu sedmnáctileté Annelise, která hledá vlastní sexuální identitu. Film vrcholí přiznáním Annelise matce ke své lesbické orientaci. V bloku Filmy porodců se téma žen vrací k bosenské válce. Dokument amerických autorek Carmen Jelincic a Mandy Jacobson Volání duchů je silným svědectvím dvou žen o válce, ve které i znásilnění bylo využíváno jako zbraň. V nechvalně proslulém koncentračním táboře jsou systematicky mučeny a ponižovány. Po skončení války se snaží pomoci obdobně postiženým ženám. Jejich zadostiučiněním je až prohlášení haagského mezinárodního tribunálu, který zařadil znásilnění mezi válečné zločiny. Renata Škrobálková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-

Související články

O Autorech

Renata Škrobálková

Autorka dokončuje studium oboru mediální studia a žurnalistika na FSS MU v Brně. Pracuje v Centru informací pro občanskou společnost jako koordinátorka projektu vzdělávání NNO a šíření informací o EU.

-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz