Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Pomozte zachránit bělokarpatský les!

28. 4. 2003
Barbora Duží [Econnect] -


-foto- Více než stoletému jedlobukovému lesu v Bílých Karpatech hrozí vykácení, přestože se jedná podle ochránců přírody o ojedinělé přírodní bohatství. Český svaz ochránců přírody Kosenka rozbíhá pravděpodobně historicky první akci v České republice tohoto typu, při které chce vykoupit a následně zachránit tento les. Kampaň zahájí ve středu 30.dubna na Ekologických dnech Olomouc besedou o lese s odborníky a benefičním koncertem s příznačným názvem "Valaši vám budú hrát, nenechte les vyrúbat". Kampaň je součástí celorepublikové kampaně ČSOP "Místo pro přírodu". Přispějeme ke vzniku první soukromé přírodní rezervace u nás?

Ekologický význam jedle v CHKO Bílé Karpaty

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty (BK) je díky historickému vývoji typickou krajinou, kterou tvoří mozaika architektonicky zachovalých obcí, polí, pastvin, lesů a květnatých luk. Zejména jižní a západní část byla po staletí kultivována člověkem, výsledkem toho jsou jedinečné květnaté louky, ve střední a severní části se naopak nachází spíše lesy. Severovýchodní část BK v širším okolí Valašských Klobouk a Brumova patří již Valašsku. Krajina připomíná Javorníky, na které Bílé Karpaty bezprostředně navazují. Zde se také nachází jedle bělokorá, která zasahuje jako příměs bukových lesů (bučin) z oblasti Javorníků, jižněji je její výskyt nepůvodní.

Jedle nepatří mezi "běžné stromy", naopak u nás roste řídce jako příměs bučin a smrčin. Jedle dosahuje věku až 500 let a dorůstá výšky přes 50 metrů. Plodnost nastává zhruba v šedesáti letech a plodné roky se dostavují poměrně řídce a nepravidelně v rozmezí 2-6 let. Je náročnější na obsah živin v půdě, půdní vlhkost i klima než třeba smrk. Špatně také odolává znečištění ovzduší.

Podle odborníků, například Bohumila Jagoše ze Správy CHKO Bílé Karpaty "byla jedle považována za odepsanou dřevinu, která nemá velkou perspektivu, neboť rychle odumírala. Na příčiny jejího odumírání existuje několik teorií. Dnes však jedle znovu ožívají". Zdá se, že také ožívá zájem o zachování jedle ze strany lidí a především ochránců přírody.

Možnosti záchrany přírody - pozemkové spolky

Kromě standardních možností ochrany přírody, která spočívá ve státem garantované ochraně území a konkrétních druhů rostlin a živočichů, existují i další možnosti v případech například "akutního" ohrožení konkrétního území, pro území nemající statut ochrany nebo pro zajištění praktického managementu konkrétního území. Stále důležitějšími se u nás stávají tzv. pozemkové spolky, což jsou dobrovolné nestátní neziskové organizace, které se zaměřují na ochranu přírody a památek. Území, které chtějí chránit, si od vlastníků buď pronajmou nebo rovnou koupí, a ve spolupráci s odborníky se o dané území dlouhodobě starají.

Například v CHKO Bílé Karpaty fungují hned tři pozemkové spolky. Pozemkový spolek Čertoryje zajišťuje management v národní přírodní rezervaci Čertoryje, spočívající především v kosení květnatých luk a odstraňování náletu. Spolek také založil genofondový sad se starými krajovými odrůdami ovocných stromů na pronajatém pozemku u obce Velká nad Veličkou.

Pozemkový spolek Veronica se také soustředí na záchranu krajových odrůd stromů, tentokrát v obci Hostětín. Kromě ovocných sadů provozuje moštárnu a sušárnu ovoce.

Na přírodu i tradici je zaměřen Pozemkový spolek Kosenka pro přírodu, krajinu a památky Valašskoklobucka. Záběr jeho činnosti je široký, od péče o horské louky přes údržbu památek lidového stavitelství a pořádání kulturních a společenských akcí.

Jak a proč zachránit bělokarpatský les?

Bohumil Jagoš podotýká: "Bělokarpatský les je tvořen společenstvem dřevin, které víceméně odpovídá původnímu lesu. V dnešní době je to u nás celkem vzácnost, i když v Bílých Karpatech je těchto porostů poměrně dost. Především se zde vyskytují mohutné jedle, které jsou opravdu impozantní". Les je nejen zdrojem dřeva, ale také domovem řady rostlin a živočichů, splňuje navíc mnoho důležitých ekologických funkcí. V Bílých Karpatech patří mezi nejdůležitější funkce právě zadržování vody a zabránění sesuvům půdy. "V případě holoseče a zalesnění nepůvodními dřevinami zadrží toto území minimum dešťových srážek", varuje Zdeněk Miklas, pracovník Lesů České republiky, s.p.

Podle botaniků les zachovává také řadu rostlin. "V karpatské jedlobučině mají své stanoviště některé orchideje jako kruštíky nebo hlístník hnízdák, ale pozornost si zaslouží např. i lýkovec jedovatý nebo řepíček trojlistý", říká Vlastimil Tlusták z katedry přírodopisu PdF Univerzity Palackého, který v této části Bílých Karpat prováděl několik let podrobný botanický průzkum.

Současný problém lesa tkví v tom, že nemá statut zvláště chráněného území, dosáhl mýtního věku a podle platného hospodářského plánu jej může vlastník vykácet. Současný majitel je ochoten s kácením počkat do konce roku. "Výkup lesa je nyní poslední možností, jak tuto cennou lokalitu zachovat", říká Miroslav Janík z Kosenky.

Pokud se výkup podaří, plánuje Kosenka zřízení soukromé přírodní rezervace. Les lze využít pro výchovné účely jako je pořádání exkurzí a zřídit zde také naučnou stezku. "Důležité je, že pak nebude podléhat dosavadnímu hospodářskému plánu a nebude vytěžen", upozorňuje Pavla Tesařová. ČSOP Kosenka na projektu spolupracuje s Lesy České republiky, Správou CHKO Bílé Karpaty, vysokoškolskými odborníky i dalšími zájemci.

Na výkup zhruba 4 hektarového lesa je třeba shromáždit celkem 650 000 Kč. "Každý dárce se stane symbolickým spoluvlastníkem lesa a obdrží děkovný certifikát o tom, kolik metrů porostu pomohl zachránit", říká Mirek Janík a dodává, že "za částku 1600,- Kč si můžeme koupit 100 m2 lesa. Konto sbírky je 9999922/0800, se specifickým symbolem pro les 103 Na internetové stránce www.zachranles.cz se dozvíte aktuální informace.

Zahájení kampaně na EDO

Kampaň bude zahájena v rámci Ekologických dnů Olomouc. Ve středu 30. dubna v 17 hodin proběhne v Divadle hudby beseda s názvem "Není les jako les aneb proč zachovat zbytky přírodě blízkého lesa". Účast přislíbili socioložka Hana Librová (vedoucí katedry environmentálních studií na FSS MU v Brně), Antonín Buček (Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno), Leo Košťál z ekologického sdružení Beskydčan a další odborníci. V 19 hodin bude program pokračovat veVlastivědném muzeu benefičním koncertem cimbálové muziky, společně s ukázkami lidových řemesel Valašska.

Úspěšné příklady záchrany jedlobukových porostů na Slovensku - sdružení VLK

Na Slovensku je svou ochranářskou činností známé lesoochranárske zoskupenie VLK. Díky finanční podpoře lidí ze Slovenska, České republiky, Polska, Německa a dalších zemí se jim podařilo vykoupit nebo dlouhodobě pronajmout již několik stovek hektarů lesů, některé tak zachránili před vykácením nebo jinými zásahy. Jejich nejznámější akcí je sbírka s názvem Kup si svoj strom, v rámci níž se jim podařilo vykoupit 22 hektarů jedlobukového lesa v pohoří Čergov a vytvořit zde Soukromou přírodní rezervaci Vlčia.

VLK prosazuje na těchto územích, které tvoří většinou les, koncepci tzv. "evolučních lesů". Její podstatou je ponechat vývoj území plně přírodě. V evolučních lesích je vyloučena jakákoli lidská činnost - těžba dřeva, probírka porostů, ale také sázení stromů . Kromě jiných pozitiv bude podle ochranářů z VLKu možnost porovnat místa, která člověk intenzivně využíval, s místy, kde hospodařila příroda, a korigovat tak v budoucnu zásahy člověka do lesních ekosystémů. Jejich cílem je, aby síť evolučních lesů tvořila 20% území Slovenska.

Je ale otázkou, zda by byla koncepce evolučních lesů v Bílých Karpatech reálná. Bohumil Jagoš ze Správy CHKO upozorňuje: "tlak zvěře, který působí na všechny dnešní porosty, bohužel nedovoluje samovolnému odrůstání semenáčků, především jedle. Vše je nutno chránit - plotem, individuálními zábranami. Takže přirozené procesy v lese díky zvěři nefungují." Také Pavla Tesařová z Kosenky podotýká: "Pokud se les podaří získat, bude potřeba provádět určitý management, aby se vyvinul do stádia, kdy jej budeme moci ponechat přirozenému vývoji. Nepůjde ovšem o těžbu, ale ochranu semenáčků, zejména jedle a nahrazení nepůvodních druhů stromů, například smrku".

Barbora Duží

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-

O Autorech

Barbora Duží

Externí redaktorka Econnectu. Pracuje ve vzdělávacím a informačním středisku Bílé Karpaty, kde se věnuje ekologické výchově a poradenství.

-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz