Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Nová koncepce péče o Šumavu je zveřejněna. Chraňme poslední zbytky evropských pralesů, vyzývají evropští vědci.

1. 10. 2003 -, Econnect

Dlouho očekávaná i připravovaná koncepce péče o Národní park Šumava je na světě. Včera ji zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Hnutí Duha, které v srpnu zabránilo kácení vzácných smrčin u Pramenů Vltavy, označilo koncepci za rozhodující obrat v debatě o ochraně šumavské přírody. Ve stejný den přední vědci z 18 evropských zemí ve svém prohlášení nazvaném "Vědci vyzývají k ochraně lesů v Evropě" důrazně upozornili na naléhavou potřebu zachovat poslední evropské pralesy a zlepšit ochranu zdejší biodiverzity. Potvrzují tak varování Světového fondu na ochranu přírody - WWF před nedostatečnou ochranou evropských lesů. Vědci také vyzvali EU k podpoře ochrany vzácných lesů v nových členských zemích.

Vědci zdůrazňují že rozsáhlé oblasti přirozených lesů, jako například Bialowiežský prales na polsko-běloruské hranici, jsou poslední možností k uchování vědomí o tom, jak funguje evropská příroda bez vlivu člověka. Rovněž v České republice: na Šumavě, v Beskydech a dalších místech, se nacházejí zbytky pralesů, které potřebují zlepšit ochranu proti kácení nebo stavbě cest či sjezdovek.

Šumavská koncepce

Cíle koncepce, kterou ministerstvo připravovalo téměř půl roku, jsou dlouhodobé, řada kroků se však začne realizovat již v tomto roce. Mezi nejdůležitější opatření koncepce patří:
- Zjednodušení: Koncepce má především zcelit první zóny, kterých je v tuto chvíli 135, do několika větších celků a vytvořit zde bezzásahová území. I. a II. zóna by pak měly pokrývat alespoň 75 % plochy národního parku.
- Ochrana přirozeného vývoje přírody: Území, kde bude probíhat nerušený vývoj přírodních ekosystémů bez zásahů člověka, se bude postupně zvětšovat tak, aby do pěti let tvořila 30 % rozlohy národního parku. Plochy zařazené do těchto území se z nich již nebudou vyjímat, zařadí se sem všechny rašeliniště a podmáčené smrčiny.
- V koncepci péče o park je i prostor pro obce: Mají se vytvořit podmínky pro dostačující zázemí obcí v jejich bezprostředním okolí a využít všech příležitostí pro jejich ekonomický rozvoj.
- Koncepce chce posílit zastoupení odborníků na ochranu přírody na správě šumavského národního parku.
- V neposlední řadě by se zásady péče o šumavský národní park měly postupně sladit s pravidly platnými v národním parku Bavorský les, zejména v jeho nové části a měla by se tak vytvořit trvalá spolupráce.

Hnutí Duha, které za ochranu šumavských lesů mnoho let bojuje, však koncepci vyčítá, že nezakazuje vytváření holin na těch plochách, které budou později zařazena do bezzásahového území a počítá se zde proto s postupným vývojem pralesa. Mělo by zde být zavedeno pouze takzvané diferencované kácení - zásahy proti jednotlivým napadeným stromům namísto plošného holosečného porážení lesa. Strategie jedle Duhy také velmi obecná. Důležitá proto budou dílčí jednání o konkrétním postupu jejího naplňování.

Hnutí Duha přivítalo rozhodnutí Libora Ambrozka doprovodit novou koncepci výběrovým řízením na místo ředitele správy parku.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA ke koncepci řekl: "Touto koncepcí se národní park na Šumavě skutečně stane národním parkem. Kompaktní a rozšířené první zóny namísto desítek roztříštěných ostrůvků, ochrana přirozených proměn ekosystémů šumavských pralesů namísto kácení a koncepční spolupráce odborných správců s obcemi jsou opatření, která zajistí ochranu unikátní přírody. Výběrové řízení na místo ředitele správy je logické - nová koncepce je radikálně odlišná od té, kterou léta prosazovalo dosavadní vedení."

Prohlášení vědců

"Vědci celého kontinentu výzvou potvrzují varování WWF před nedostatečnou ochranou evropských lesů. Tím se názoru WWF dostává již opakovaně podpory zvenčí - nedávno totiž obdobnou podporu vyjádřili v rozsáhlém průzkumu veřejného mínění obyvatelé 12 zemí," říká Duncan Pollard, ředitel Evropského lesního programu WWF.

Vědci také požadují, aby Evropský fond chráněných území těmto územím zajistil dlouhodobou finanční podporu. "K záchraně unikátní přírody východoevropských lesů by pravděpodobně stačila částka dosahující pouhé dvacetiny výdajů, kterými EU dotuje tzv. Společnou zemědělskou politiku," dodává Pollard.

Výzva vědců uvádí, že těžba dřeva, výstavba silnic a nedostatek efektivních ochranných opatření silně ohrožují mimořádnou a bohatou evropskou biodiverzitu; dále, že síť chráněných oblastí je nedostatečná, postrádá biokoridory a není schopná uchovat životaschopné populace přísně chráněných druhů, jako je například medvěd hnědý, na evropské úrovni. Vědci proto vyzývají všechny vlády k omezení negativních faktorů, ohrožujících biodiverzitu evropských lesů, k přísné ochraně velkých pralesovitých porostů, k ustavení reprezentativní a funkční sítě dobře chráněných území (kategorie I až IV podle klasifikace IUCN), k efektivnější péči o les v chráněných územích a ke zvýšení investic do vědeckého výzkumu v oblasti lesní ekologie, ochrany biodiverzity a přirozených přírodních systémů.

Podle WWF mohou být pouhá 2 - 3 % evropských lesních ploch klasifikována jako nedotčené přirozené lesy. Velké pásy pralesů jsou dosud uchovány právě ve východní Evropě. Například lesy Karpatského oblouku umožňují přežití významných populací velkých šelem, například vlků či medvědů. Bialowiežský prales na polsko-běloruské hranici je nejcennějším a zároveň nejrozsáhlejším pralesním komplexem v Evropě, přesto není dostatečně chráněn. Přijetí mnoha zemí střední a východní Evropy do EU v příštím roce zvýší tlak na spotřebu přírodních zdrojů. Proto jsou nezbytné okamžité kroky ve prospěch záchrany posledních přirozených lesů kontinentu.

"Lesy představují nejdůležitější zdroj biologické rozmanitosti na evropské pevnině. Srovnávat genetické bohatství přirozených lesů a uměle vysázených monokultur je totéž jako stavět tisíce přísad všech evropských kuchyní dohromady oproti ovesné kaši," řekl Duncan Pollard.

Prohlášení podepsalo 180 vědců, převážně odborníků na problematiku lesů z Bulharska, České republiky, Finska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Španělska, Švýcarska, Turecka, Ukrajiny a Velké Británie.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

O Autorech

Alena Mejstříková

Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz