Muzea, knihovny, archivy a digitální kulturní paměť?

Konferenci uvedla PhDr. Eva Drašarová, ředitelka Státního ústředního archivu. Předala slovo ministru Informatiky, který krátce referoval o záměrech státní komunikační politiky.Ministerstvo informatiky hodlá zejména naplnit závazek z minulého roku, kdy se zavázalo připojit dalších 360 knihoven k internetu pevnou linkou. Ministr vyjádřil i potěšení nad skutečností, že archivní zákon konečně bere na vědomí prostředí internetu. V současnosti je na internet připojeno kolem tisíce knihoven.

V dalším příspěvku shrnul Pavel Jirásek proměny informačních systémů v oblasti muzeí a galerií. V roce 2003 došlo zejména ke spuštění on-line internetové Centrální evidence sbírek (CES). V evidenci za přínosné P. Jirásek označil zejména identifikaci vlastníků sbírek a nabytí přehledu nad sbírkotvornou činnosti institucí. V budoucnu bude evidence obohacena i obrazovou dokumentaci. Ministerstvo kultury dlouhodobě finančně podporuje vývoj a zdokonalování elektronických systémů archivace. Mezi nejrozšířenější systémy se řadí Demus, který vyvíjí Moravské Zemské muzeum. P. Jirásek připouští, že v muzeích přežívají i starší dokumentační systémy.

Nejednotnost v přístupu k digitální archivaci nevládne jen mezi archivy, muzei a knihovnami, ale současně i mezi jednotlivými institucemi. To odráželi i další příspěvky, v kterých odborníci prezentovali zejména nové systémy, které by mohli přispět k sjednocení roztříštěnosti přístupů.

PhDr. Adam Kretschmer z Univerzitní knihovny Technické univerzity v Liberci situaci hodnotí jako chaos. Jako řešení chaosu předtsavil systém Dikat – P. Ten umožňuje lokalizaci a vedení digitálních map nemovitých kulturních památek ČR. Mapy jsou automatizovaně propojeny s negrafickými daty katastru nemovitostí a s údaji o památkových objektech. Systém je vyvíjen pro potřeby Státního ústavu památkové péče. Geograficky lokalizovaná databáze není jediné navrhované řešení. A. Kretschmer k řešení situace doporučuje i zavedení meziresortní pracovní skupiny, podporu regionálních aktivit, založení hlavních uzlů – servrů paměťové sítě.

Prezentace stránek projektu Memoria byla příkladovou ukázkou virtuálního projektu s podtitulem tisíc rukopisů a starých tisků na internetu. Memoria je současně název sdružující iniciativy, které se zrodily v souvislosti s provozem a řešením programu Memoriae Mundi Series Bohemica (MMSB). Memoria směřuje k vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických knižních fondů, které by fungovalo na sdíleném otevřeném systému. Cílem projektu Memoria je navrácení významných historických dokumentů z hlubin depozitářů. “Jsme přesvědčeni, že každá dostupná informace je pro badatele přínosem.“ zaznělo při prezentaci projetku.

Připravovaný Stadnart Státního ústředního archivu pomáhá a současně varuje kulturní instituce před ztrátou uložených informací z hlediska dlouhodobé perspektivy. Náplní Standardu jsou rady a pokyny - jaké formáty a zákroky využít pro dlouhodbou uchování dat. Standard ISVS – Informačního systému veřejné správyvyvíjí atestační středisko Relsie.

Příspěvky ze semináře jsou přístupné na stránkách Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR .

Eliška Kapounová