Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Registrace občanských sdružení v praxi Ministerstva vnitra

23. 3. 2006 - NETT

Nezávislý think tank neziskového sektoru NETT ve svém materiálu "Registrace občanských sdružení a praxe registračního orgánu při registraci a změnách jejich stanov", který zde zveřejňujeme, otevřeně popisuje praxi na Ministerstvu vnitra ČR (MV ČR) a shrnuje najzávažnější problémy v této oblasti. Praxe tak často mění a posouvá zákonný rámec v neprospěch občanských sdružení. Jak nás upozornil náš slovenský partner Changenet.sk, praktiky českého registračního orgánu se téměř úplně shodují s dlouhodobou praxí na Ministerstvu vnitra Slovenska (na Slovesnku platí stejný zákon o sdružování občanů jako v ČR). Chcete-li se k tématu či materiálu vyjádřit, můžete využít diskusi přímo k tomuto článku, nebo nám váš názor poslat do redakce (redakce@ecn.cz).

Registrace občanských sdružení a praxe registračního orgánu při registraci a změnách jejich stanov


Praktický materiál k postupu MV ČR ve věci registrace sdružení

Úvod

Zákon o sdružování občanů (č. 83/1990 Sb.) byl přijat v době velkého zájmu o znovuobnovení občanského života a jeho základní obrysy splňují požadavky na přehlednou a dostatečně jasnou rámcovou normu umožňující velkou mnohotvárnost činností vzniklých subjektů. Text samotný ale obsahuje některé znaky nesoustavnosti a činnost registračního orgánu za dobu 15 let ukázala, jak se dá zjevný úmysl zákonodárce zcela zvrátit.

Tento materiál se zabývá konkrétnímu problémy právní praxe při registraci občanských sdružení a postupy, které se ustálily na registračním místě (dříve civilně správní úsek, později úsek sdružování MV ČR).

Vznik sdružení podle zákona

Zákon předpokládá, že sdružování je základním občanským právem a výslovně to uvádí v § 1. Vymezuje, jaká sdružení nejsou povolena, tj. postupuje zcela v duchu pozitivního výkladu tohoto práva na sdružování pomocí negativního výčtu v § 4 - co není zakázáno, je dovoleno. V tomto duchu je také chápána registrace: v § 6 jsou stanoveny náležitosti statutu nutné pro registraci, jedná se o šest velmi jednoduchých bodů; pokud vznikající sdružení splní tyto podmínky a jeho cíl není v seznamu zakázaných cílů nebo činností, měla by být registrace formální.

Celý takto pojatý smysl zákona ale mění (alespoň z pohledu praxe) ustanovení § 7, dle kterého má registrační orgán právo odeslat stanovy k doplnění, pokud jsou údaje v nich neúplné nebo nepřesné. Správní orgán má v tomto případě lhůtu stanovenu na 5 dní od podání, ale zákon zde nijak neupravuje, co v případě, že registrační orgán v této lhůtě nekoná, nebo v případě, kdy nezahájí řízení a návrh vrátí i tehdy, pokud je navrhovatel přesvědčen, že návrh má všechny náležitosti, které zákon vyžaduje a tyto jsou dostatečně přesné.

V takovém případě řízení není vůbec zahájeno, neběží žádné lhůty a problematická je též případná soudní ochrana. Ustanovení, které bylo do zákona vloženo zjevně proto, aby umožnilo ve velmi krátké lhůtě opravovat zjevné chyby nebo opomenutí v podání, se stalo běžně zneužívaným nástrojem registračního orgánu; řízení u registračního orgánu se stalo de facto řízením schvalovacím.

I v případě, pokud registrační orgán vůbec nekoná, nezačíná podle výkladu zákona běžet lhůta, podle které by mělo sdružení vzniknout (§ 9 odst. 5). Formulace tohoto odstavce totiž obsahuje slova „od zahájení řízení“. Paradoxně tak registrační orgán musí formálně zahájit řízení, aby se začala počítat lhůta. Tento výklad potvrdilo ve sporu s registračním orgánem MV ČR na úrovni náměstka.

Změny stanov

Podobně bez jakéhokoli důvodu vstupuje registrační orgán do procesu při změnách stanov, které by měl rovněž pouze registrovat, nikoli vstupovat do jejich obsahové stránky - pokud požadované změny neodporují zákonu. Přitom, i když sdružení žádá o nějakou dílčí změnu stanov (třeba jen sídla), vynucuje si registrační orgán do stanov změny, které nemají oporu v žádném zákoně, případně brání změnám (dát si do cílů vzdělávání nebo služby, do hospodaření podíl samofinancování atd.). Dokonce existují případy, kdy u sdružení, které existovalo mnoho let a již u něj proběhlo několik dílčích změn stanov, podmiňoval registrační orgán další změnu stanov tím, že musí být doplněn vznik prvních orgánů sdružení.

Stejně tak je možné doložit, že u prakticky totožných stanov a navržených změn postupuje registrační orgán zcela rozdílně.

Shrnutí

Zákon byl formulován zcela zjevně tak, aby občan mohl naplňovat svoje právo se sdružovat, aby státní orgán nebyl místem schvalovacím, ale jen registračním. Několik nedostatků ve formulaci zákona vedlo k tomu, že si registrační orgán sám o své vůli přisvojil roli kontrolní, schvalovací a rozhodovací a skrze ni se registrační orgán de facto i přes zjevný úmysl zákonodárce stal orgánem plně kontrolujícím vznik sdružení. Mnohá sdružení jsou nucena přepisovat svoje návrhy stanov i několikrát a řízení o vzniku, které mělo být registrací ve stanoveném časovém limitu, se často prodlužuje na měsíce. Registrační orgán postupuje v mnoha ohledech zcela svévolně.

Zákon samotný je sice poznamenán řadou technických nedostatků, avšak při přiměřeném postupu registračního orgánu by nemusely vzniknout žádné závažné problémy. Praxe však ukázala, že každý správní orgán je vystaven pokušení rozhodovat za ty, kteří jsou v té či oné věci vůči jeho postupu bezbranní.

Postup úseku sdružování MV ČR byl od roku 2004 monitorován občanským sdružením Úsek sdružování (bylo zaregistrováno bez problémů během několika dnů), jehož cílem je shromažďovat konkrétní případy postupu registračního orgánu v průběhu registrace. V současné době je třeba konstatovat, že – alespoň z náhodného vzorku to tak vypadá – průtahy a obstrukce postihnou každé občanské sdružení, které se pokusí registrovat.

Typické zásahy registračního orgánu do navržených stanov

A) Formulace cílů v předmětu činnosti
Registrační orgán často zasahuje do formulace cílů, ačkoli právě to by z ducha zákona nemělo být předmětem kontroly před zahájením řízení (podle § 8). Dle zákona není důvod nezahájit řízení pokud je předmět činnosti formulován dostatečně jasně. V praxi ale registrační orgán formou „dopisů“ určuje, jak má být předmět činnosti doplněn, proměněn a nebo dokonce odmítá zahájit registraci s tím, že předmětem činnosti je něco, co nepovažuje za předmět slučitelný s činností sdružení (například poskytování sociálních služeb nebo vzdělávání).

B) Vzájemná prospěšnost Registrační orgán často vyžaduje v určení cílů a předmětu činnosti formulace, ze kterých by bylo zřejmé, že sdružení je určeno především „pro členy“ a jeho činnost je na členy zaměřena a jim určena. Objevily se případy, kdy registrační orgán požadoval, aby byla do cílů sdružení uvedených ve stanovách doplněna formulace „zájmové sdružení členů“. Jde o formulaci, která má bez právního důvodu oddělovat typy jednání podle klíče, který zřejmě na úseku sdružování MV ČR považují za přiměřený. Opakující se standardizovaná „doplnění“, která registrační orgán vyžaduje od nepoučených žadatelů o registraci, budí dojem, že úředníci dohlížející na registraci mají jednotně předepsáno od svých nadřízených, čeho si mají ve stanovách občanských sdružení všímat a jak na to mají reagovat – tzn. co mají po žadatelích požadovat.

C) Hospodaření Registrační orgán pravidelně vyžaduje, aby registrující se sdružení specifikovala ve stanovách své hospodaření, a pokud hodlá hospodařit s „vlastními příjmy“, nutí žadatele, aby do stanov doplnili, že vlastní příjmy budou pouze „okrajové“, případně registrační orgán doporučuje formulaci, že se sdružení bude věnovat „nevýdělečným“ aktivitám.

D) Konkrétní podoba stanov v části „orgány sdružení“ Registrační úřad prokazatelně směruje formulace v návrzích stanov do podoby, kterou považují úředníci správního orgánu za správnou, např. vynucují, aby součástí stanov bylo určení orgánu, který má právo navrhovat změny stanov, vznášejí požadavek na povinnost sdružení přijímat nové členy, požadují organizační uspořádání, ve kterém valná hromada bude nejvyšším orgánem, „normalizují“ názvy funkcí ve sdružení. Při upozornění, že jde o požadavek nad rámec zákona, se hájí tím, že jde o opomenutí v zákoně a že je to vzhledem k dalšímu „nutné“.

E) Náhodné požadavky Praxe ukazuje, že registrační orgán často „vrací“ stanovy jen ze zcela marginálních důvodů a požaduje doplnění či změnu nějaké maličkosti ve věci zcela nedůležité. Lze se jen domnívat, že si tím vytváří dlouhodobě využitelnou statistiku, ze které lze dokázat, v jak „špatném“ stavu jsou došlé žádosti a kolik úsilí musí registrační orgán v této věci vykonat. Stejný argument se objevil také při přípravě návrhu rekodifikace občanského zákona, která velmi formalizuje zřizovací listinu: podle této argumentace je nutné, aby zákon dopodrobna určoval, co musí být náležitostí zakládací listiny, a je pravděpodobné, že ji bez zkušeného právníka nebude moci vznikající sdružení sestavit.

Závěr

Negativní zkušenosti s registračním orgánem mají podle našich informací jistě desítky, spíše však stovky sdružení. Podrobnější informace jsou dostupné ve statistikách registračního orgánu. Přesto však se v naprosté většině odehrály v režii registračního orgánu. Není nám známo, že by některý tento případ projednával soud. V případě, na kterém jsme se přímo podíleli, registrační orgán bez dalšího ustoupil ze svých požadavků a stanovy sdružení bez jakékoli změny registroval, když hrozilo, že se věc stane předmětem jednání ochránce lidských práv. Zcela zjevně se tedy vyhýbal veřejnému konfliktu a veřejnému projednávání této věci.

Základní chybou platného zákona se ve zpětném pohledu stalo vsunutí zcela nesystémového prvku do registračního řízení, který uvolnil prostor tomu, aby orgán, který má provádět registraci (v přesně daných a velmi krátkých termínech), ještě před registrací prováděl kontrolu stanov. Tak se ovšem z registrace stala kontrola správnosti stanov, ve které navrhovatel nemá žádná práva, a naopak registrační orgán není vázán žádnými pravidly a žádnými lhůtami a může vznášet požadavky nad rámec zákona. Celý smysl zákona tak je zcela překroucen tím, že do něj byl při jeho vzniku vnesen cizorodý prvek, který umožnil celkový posun praxe.

Tato zkušenost jednoznačně ukazuje, jak významná je shoda na základních tezích zákona - a jak je třeba zabránit tomu, aby při vlastním legislativním procesu nebyly do takto vznikající normy dodatečně přidány části, měnící její smysl. Dále se na dlouholeté praxi potvrzuje, že jakýkoli úřad musí mít ve vztahu k třetí osobě přesně stanoveny povinnosti a limity pro své jednání, vč. přesně stanovených lhůt a určení postupů, které nastanou v případě, kdy takovýto orgán státu svoji povinnost dle zákona neplní.

NETT - Nezávislý think tank neziskového sektoru tvoří Micheala Frycová, Jan Kroupa, Monika Šatavová, Josef Štogr.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

27. 9. 2010

Občanská společnost - návod k použití

Portál Občanská společnost - 
návod k použití Praktické návody, jak uplatňovat svá občanská práva. http://obcan.ecn.cz

- Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti - Občan v EU -

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz