Arnika představila největší průmyslové znečišťovatele
20. 10. 2006 Hugo Charvát [Ekolist] -
Sdružení Arnika dnes představilo již druhý žebříček největších znečišťovatelů životního prostředí. Při jeho sestavování Arnika využívá Integrovaný registr znečišťování (IRZ), do kterého musí průmyslové podniky povinně hlásit, jaké látky vypouští do životního prostředí. Veřejnost však na internetových stránkách registru, který provozuje ministerstvo životního prostředí, nenajde žádné přehledné srovnání jednotlivých podniků.
Proto Arnika již druhým rokem zveřejňuje žebříček průmyslových provozů, které nejvíce škodí životnímu prostředí. Protože však není jednoduché srovnávat jednotlivou škodlivost vypuštěných látek, které navíc působí jak na lidské zdraví, tak na životní prostředí, soustředí se hodnocení Arniky na několik kategorií. Sledují se rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny, plyny přispívající k tvorbě kyselých dešťů, látky poškozující ozón a perzistentní organické látky. Jaké látky vypouštějí jednotlivé podniky z celé České republiky si v registru znečištění mohou lidé najít na internetu od 30. září 2005.
„Zatímco loni byli hlavní znečišťovatelé rozptýlení v celé řadě průmyslových odvětví, letos se všichni vešli do tří: energetiky, hutnictví a chemického průmyslu,“ prohlásil dnes předseda Arniky Jindřich Petrlík. Za tři největší znečišťovatele v ČR označil předseda Arniky z energetiky elektrárnu Prunéřov, v hutnictví Mittal Steel Ostrava a v oblasti chemického průmyslu DEZA z Valašského Meziříčí.
Výše než loni se také umístily spalovny odpadů, například jedním ze tří největších znečišťovatelů v Praze je podle Arniky spalovna komunálních odpadů v Malešicích. Na vyšších místech v žebříčku také „zabodovaly“ nábytkářské a obuvnické firmy, nebo výroba plastických hmot.
Petrlík také upozornil na to, že přestože se registr ukazuje jako velmi účinný nástroj ochrany životního prostředí, chystá se podle jeho informací na ministerstvu životního prostředí omezení registru. Podle jednoho z návrhů zákona o integrovaném registru by za dva roky například nemusel registr obsahovat informace o škodlivých látkách vypouštěných v odpadech, lidé by se také nedozvěděli tolik informací o tom, kde se vypouští formaldehyd nebo styren. „To jsou látky, které jsou karcinogenní nebo jsou v tomto směru podezřelé. Vypouští je především nábytkářské provozovny a laminátovny, “ řekl Petrlík. Například v Praze nejsou emise rakovinotvorných látek do ovzduší nijak vysoké, započítají-li se však emise, které odcházejí v odpadech, je rázem hlavní město jedním z deseti nejvíce znečištěných v České republice. V odpadech končí desetkrát až třicetkrát více těchto látek, než kolik se jich dostane do ovzduší,“ prohlásil Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
V roce 2005 vypustila nejvíce rakovinotvorných nebo pravděpodobně rakovinotvorných látek firma DEZA z Valašského Meziříčí. „Loni na prvním místě v emisích karcinogenních látek byla firma IVAX Pharmaceuticals a té se podařilo snížit emise, podle nás i díky integrovanému registru, toxických látek o dvě třetiny,“ prohlásil Petrlík. Nejvíce skleníkových plynů v roce 2005 vypustila elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, zvítězila i v kategorii největšího producenta plynů způsobujících kyselé deště. Nejvíce látek poškozujících ozónovou vrstvu vypustila Spolchemie v Ústí nad Labem, stejně tak kvůli její výrobě vzniklo nejvíce perzistentních organických látek (POP). Nejvíce dioxinu do životního prostředí vypustily Třinecké železárny, nejvíce polyaromatických uhlovodíků vypustila elektrárna Mělník společnosti ČEZ, nejvíce rtuti pak vypustila nebo předala jinam spalovna průmyslových odpadů v Ostravě, kterou provozuje společnost SPOVO, s.r.o.
Hugo Charvát
|